Možná to často slýcháte v TV či čtete na internetu, Česko je prostě specifický trh.

Tvrdí nám to mobilní telefonní operátoři, když zdůvodňují, proč jsou u nás třeba mobilní data i 5x dražší než je prodává stejný operátor v okolních zemích, tvrdí nám to výrobci pracích prášků, kdy si za ně Češi prý rádi připlatí a ani jim prý nevadí odlišné složení, jako je třeba mnohem nižší obsah účinných látek, přestože vypadají na první pohled úplně stejně, jako ty s odlišným složením prodávané v zahraničí. Tvrdí nám to také výrobci uzenin, kdy Češi si si prý příliš nepotrpí na uzeniny vyrobené z masa a raději upřednostňují ty vyrobené z různých živočišných separátů, vody a masokostních mouček.

A nově se s tímto specifickým českým trhem můžeme setkat také v některých hospodách a restauracích.

Půllitr už někde není míra

V poslední době se Češi stále častěji mohou setkat s tím, že hospody neprodávají velká piva jako půllitry, ale udávají o něco menší objem, nejčastěji v rozmezí od 0,475 do 0,48 litru. A někde používají rovnou anglickou objemovou míru pintu, což je cca 0,47 litru.

Provozovatelé to vysvětlují tím, že tato praxe umožňuje načepování piva i s pěnou, přičemž nehrozí pokuty od přísných kontrolorů České obchodní inspekce za takzvané podmíráky.

Provozovatelé restaurací a hospod takovou míru uvádí nejen kvůli specifikaci českého piva, které se čepuje s pěnou, ale také kvůli nulové toleranci České obchodní inspekce, kdy se ne vždy podaří načepovat přesný půllitr. A za to jsou pak nemalé sankce. Provozovatelé se tak snaží předcházet problémům, kdy nikdy člověk předem neví, jak dobře pivo s pěnou dojde na míru.

Je to podmírák, není to podmírák?

Horké letní dny si spousta lidí nedokáže představit bez půllitru čepovaného piva. Ovšem stále častěji se stává, že na stole sice přistane orosený půllitr, ale piva v něm je o něco méně než ukazuje ryska.

Stížnost u obsluhy na podmírák mnohdy nemá cenu, hospodští se totiž odkážou na nápojový lístek, kde u ceny za jedno pivo uvádějí, že není za půllitr, ale za menší objem. V nápojovém lístku bývá uvedena u piva třeba hodnota 0,48 litru.

Nutno podotknout, že se v případě takto deklarovaných podmíráků skutečně nejedná o okrádání zákazníků. Přesto nelze tvrdit, že je daný postup tzv. košer.

Provozovatel by měl v tomto případě disponovat úředně ověřeným měřidlem, kterým by bylo možné ověřit shodu skutečného množství nápoje s deklarovanou mírou. Tuto povinnost mu dokonce ukládá zákon a pokud měřidlo nemá, mže za to dostat sankci od Českém obchodní inspekce.

V praxi to znamená, že rozlévané nápoje není prodávající povinen podávat jen v certifikovaných nádobách, ale podle toho, jaké míry rozlévaných nápojů prodávající nabízí, by k nim měl mít kvůli ověření poctivosti prodeje certifikované sklo umožňující celkové ověření nabízeného objemu.

Podle Českého metrologického institutu nestanovuje směrnice Evropského parlamentu pro pivní sklo závazné nominální hodnoty. „Na druhou stranu existuje pro schvalování měřidel takzvaná harmonizovaná norma reprezentovaná mezinárodním doporučením pro legální metrologii. Tato množina obsahuje soubor měřidel zahrnujících objemy, kde se například vyskytuje míra 0,33, 0,4 či 0,5 litru.

Alibismus a výmluvy hostinských

Odborníci však tvrdí, že jde spíše o alibismus a míní, že trend menších půllitrů a odkazování hospodských na obchodní inspekci jsou jen výmluvy.

Tento postup pozorného hosta spíše vytočí a naštve. Některé hospody jdou v poddimenzování půllitrů ještě dál – a to na míru 0,4 litru, což vadí ještě více lidem.

Zde je na místě si položit otázku, zda navštěvujete skutečně dobrý podnik, když výčepní, který celý den nedělá nic jiného, než že čepuje pivo není schopen na první dobrou načepovat správnou míru. A pokud už s tím má i po mnoha letech praxe takový problém, může naplnit půllitr až po okraj. Hosté se zlobit určitě nebudou, pokud jim načepuje třeba 0,53 l. místo 0,5 l.

Jediný správný postup je takové podniky vůbec nenavštěvovat a pokud tam už náhodou omylem zavítáte, zapomeňte na tuzéra. Naopak dejte šanci těm podnikům, kde čepovat pivo umí na první dobrou a nemají problém ani se správným objemem litru.

Třetinkové láhve piva

České pivovary nedávno přišly s opravdu převratnou novinkou, a tou není nic jiného, než stáčení piva do třetinkových lahví. A světě div se, důvodem je prý to, že po tomto balení registrují mezi spotřebiteli poptávku.

A nebudeme slušní, uvedeme ta jména – jedná se o Prazdroj, Staropramen a Radegast. Takzvaná třetinka je však v obchodech pro spotřebitele méně výhodná než koupě běžné půllitrové láhve.

Spotřeba piva v Česku každým rokem klesá, ceny piva naopak stále stoupají. Nelze se tak divit, že výrobci vymýšlí nejrůznější postupy, aby si udrželi stávající klientelu a přilákali novou za jakoukoliv cenu novými převratnými novinkami.

Pivovary proto začaly v poslední době přebírat západní trend, kterým je stáčení do třetinkových lahví, tedy 0,33l do skla či plechu. Například plzeňské pivo v láhvi 0,33l už dávno nabízí v zahraničí, v hotelech nebo třeba na palubách letadel. Ovšem v supermarketech se doposud neprodávala.

Trojice výše uvedených tuzemských značek si nyní naopak myslí, že uzrál čas, a pokouší se s novinkou cílit alespoň na mladou generaci, která se od pití piva pozvolna odvrací, protože chce žít zdravěji. Proto dává přednost energetickým nápojům a dalším alternativám.

Pivovary argumentují zvyšujícím se zájmem především právě u mladé generace, která má ve světě pití třetinkového piva ve větší oblibě než v půllitrovém množství, které je pro mnohé z nich příliš velkým soustem.

Ovšem o tom se dá s úspěchem pochybovat. Jen naprosté minimum mladých lidí si dává v hospodě či baru malé pivo. Naopak drtivá většina popíjí pivo velké a nejen jedno. Nabízí se proto otázka, pro koho tyto varianty jsou a zdali pivovary pouze nemaskují nezastavitelné zdražování cen piva. A už zase jsme u toho specifického českého trhu, kde zákazníci s oblibou a rádi platí více peněz za menší množství či nižší kvalitu, protože cokoliv prodávané v menším balení bývá vždy dražší než v balení větším při přepočtu na stejnou jednotku.

Naopak jako ideální obal se jeví třetinková láhev jako degustační velikost například u piv z craft pivovarů, či pivních speciálů, které bývají většinou dost silné kvůli vyššímu obsahu alkoholu a tak třetinka mnoha lidem naprosto postačuje.