Portské je oblíbený aperitiv i digestiv

Portské víno je považováno za absolutní špičku mezi víny a je oblíbenou pochoutkou po celém světě.

Portské víno má výraznou, plnou ovocnou a kořeněnou chuť a vyšší obsah zbytkového cukru i alkoholu. Jedná se totiž o tzv. fortifikované neboli dolihované víno, do kterého se v průběhu kvašení přidává alkohol. V historii se tato metoda využívala k tomu, aby víno vydrželo déle nezkažené, zejména během delšího převozu.

Vinařský region

Údolí řeky Douro je portugalská vinařská oblast známá také jako Trás-os-Montes e Alto Douro. I když je region spojován především s výrobou portského vína, vyrábí se zde i klasické stolní víno.

V roce 1756 se údolí Douro stalo první oficiální právně vymezenou vinařskou oblastí na světě. Tento region má nejvyšší portugalskou klasifikaci vín Denominação de Origem Controlada (DOC). Zdejší vína pochází z hornatých svahů. Najdeme zde úzké terasy, které byly ručně podpořeny kamennými zídkami. Dechberoucí výhledy. Vinice jsou vysázeny na svazích se sklonem vyšším než 30 %.

Podobně jako je tomu například u koňaku, také hrozny určené k výrobě portského musí pocházet pouze z jediné oblasti na světě. Tou je vymezená portugalská vinařská oblast v údolí řeky Douro. V ústí této řeky potom leží město Porto, které podle Evropské unie nese ochrannou známku původu pro čistě portugalské výrobky.

Název nese toto víno podle nedalekého města Porta. Ještě donedávna se směly pouze odtud dovážet vína do celého světa. Označení Porto se v rámci Evropské unie může používat pouze pro produkty portugalské produkce. Vyrábí se zde již dva tisíce let. Jedná se o vína červená i bílá s vyšším podílem zbytkového cukru.

Výroba portského

Vinobraní začíná na konci srpna a trvá následující dva měsíce.

Portské se vyrábí z odrůd jako Tourigal Nacional, Tinta Roriz, Touriga Franca nebo Tinta Barocca a dalších. Na samém začátku se z hroznů tvoří rmut tradičním způsobem. Poté se však víno převáží do Porta, kde se rozdělí do různě velkých sudů. Sudy se liší různou tloušťkou, přístupem vzduchu a oxidací.

Následuje fermentace. Do vína se posléze přidává čistý vinný destilát, obecně známý jako aquardente. V této fázi má víno přibližně sedm procent alkoholu a proces kvašení přírodního cukru je u konce. Díky tomuto kroku je chuť portského tak sladká. Zbytkový, neprokvašený cukr zde totiž zůstává. 

Nakonec vína zrají až do doby, kdy se místní vinaři rozhodnou, že jsou ideální k lahvování. Portské víno se pije ze speciální skleničky, která se liší od té na víno klasické.

Krátce z historie portského

I přes jeho portugalský původ se tento světoznámý nápoj proslavil spíše díky Británii. 

V roce 1667 probíhala válka mezi Francií a Anglií o španělské dědictví. Tehdy byl omezen dovoz anglického zboží do Francie. Na to samozřejmě reagoval anglický král a zakázal dovoz francouzských vín. Obchodníci tak začali vozit víno z Portugalska. Jelikož tato cesta byla podstatně delší, vína se jim zkazila.

Napadlo je tedy vína dolévat pálenkou, aby jim vydržely déle. To však spotřebitelé poznali, a nebyli s chutí spokojeni. Jednoho dne se 2 obchodníci ocitli v městě Lamego, kde hledali nocleh. Ubytoval je místní opat a pohostil je alkoholickým sladkým nápojem. Ten jim okamžitě zachutnal. Vyzvěděli proto recept a koupili veškeré víno, které opat měl. Portské víno se tak dostalo roku 1678 do Evropy.

Portské a gastronomie

Na portském víně je krásné, že se hodí pro téměř každou příležitost. Přitom se jedná o tak luxusní produkt. Vykouzlí úsměv na tváří při klasickém setkání s přáteli. Dovede pohodový večer u televize k dokonalosti. Ale hodí se i k velmi formálním příležitostem, oslavám a k jiným společensky důležitých událostem.

Pokud je řeč o párování s jídlem, zde najdeme nespočet možností. Dokonale se snoubí s tvrdými sýry, ořechy či sušeným ovocem. Konzumenti po celém světě si jej vychutnávají s kvalitní čokoládou, ať už hořkou či mléčnou. Doporučuje se vychutnat si skleničku s jemným doutníkem.

Portské je známé také jako dezertní nápoj či digestiv po večeři. Dobře se pojí s tradičními dezerty. Jeho sladká chuť skvěle doplní dezerty na závěr večera. Jako gastronomický zážitek považujeme spojení s krémovým mandlovým dortem nebo crème brûlée.

Naopak v bílé variantě se zvykne pít i jako aperitiv na úvod. Tento portugalský klenot nemusí být vždy jen doplněk k jídlu. Spousta excelentních receptů hlavních jídel, omáček i dezertů jej přímo obsahuje.

Druhy portského vína

Portské se jako všechny ostatní značkové produkty občas stává předmětem padělání.

Od roku 1942 musí mít každé pravé portské víno tzv. pečeť záruky neboli „Selo de Garantia“. Jedná se papírový kolek nacházející se u hrdla lahve s nápisem „Douro e Porto Garantia“, případně „Vinho do Porto Garantia“. Na pečeti se mimo jiné nachází identifikační kód šarže, podle které lze v databázi Institutu portského vína z Doura (IVDP) dohledat certifikované vinařství, které dané víno vyrobilo.

Jedině tato nálepka je zárukou kvality a pravosti. Pokud na lahvi chybí, jedná se o likérové dezertní víno, které portské pouze připomíná. Ve většině případů bývají falešná portská vyrobena v jiné zemi než v Portugalsku, např. ve Španělsku, při nákupu proto na etiketě vždy zkontrolujte také původ nápoje.

Cena se u portských vín, stejně jako u jakéhokoliv jiného alkoholu, odvíjí od jejich kvality a stáří. Ta nejlevnější lze koupit od dvou do tří stovek. Cena těch dražších se pohybuje řádově v tisíci korunách.

Mezi nejznámější značky patří například:

• Ferreira – pyšní se jak rubínovými, žluto hnědými a bílými portskými, tak jakostními portugalskými víny.
• Porto Cruz – tradice výroby je již od roku 1887.
• Porto Presidential – tato vína dostávají skvělé hodnocení na soutěžích a sbírají mezinárodní ocenění.

Ruby

Na trhu existuje několik druhů portských vín. Nejčastěji se dělí podle způsobu zrání. Pokud se v názvu vína objevuje přívlastek „Ruby“ (nebo též Ruby Reserva, Vintage – víno vyrobené pouze z hroznů jednoho ročníku), potom se jedná o portské, které zrálo většinu času bez přístupu vzduchu v nerezových tancích nebo v lahvích. Díky tomu si zachovává svou výrazně červenou, rubínovou barvu. Chuť bývá u tohoto typu bohatě ovocná a ve vůni lze kromě přezrálých třešní cítit tóny kávy nebo pepře.

Tawny

Druhým typem jsou vína „Tawny“ (dále také Tawny Reserva, Crusted, Colheita – jednoročníkové, nejkvalitnější ze všech), která zrála většinu času v dřevěných sudech s přístupem vzduchu. Díky záměrné oxidaci mají tato vína spíše hnědou barvu a o něco kyselejší chuť s výraznějšími tóny koření.

Branco

Existují také bílá portská vína neboli „Branco“. Bývají většinou levnější než ta tmavá a podávají se typicky jako vychlazený aperitiv nebo coby součást míchaných drinků. Podobně jako typ Tawny zrají v dřevěných sudech. Ty starší proto mohou časem tmavnout.