Přehled druhů koktejlů Collins
Název a původ koktejlu John Collins
Kolem koktejlu John Collins je trochu zmatek, posuďte sami.
Koktejl John Collins se zrodil kolem roku 1890 ve starém domě Limmer’s v Londýně, kde oba sloužili John a Tom Collinsovi. Proto slyšíme o Johnovi a Tomovi Collinsovi. Tom Collins je však starší. Tyto ginové koktejly Collins jsou často zaměňovány, ale to, co je odlišuje, je přesně typ ginu. Gin na jejich přípravu John obsahuje London Dry Gin, zatímco Tom Collins je Old Tom Gin, který se dnes již nevyrábí, ale který byl převzat a znovu navržen některými produkčními společnostmi.
Tento gin měl sladkou chuť díky tehdejší destilaci, ne tak rafinovanou jako dnes a kvůli sladění destilátu byl přidán cukr. John Collins byl původně také známý jako Gin Punch, koktejl vyrobený z ginu, maraschina, citronové šťávy a sody, ingrediencí velmi podobných Johnu Collinsovi, nemluvě o tom, že Limmer’s old House byl známý pro tento koktejl na bázi ginu.
Mezi různými nápoji je Collins určitě nejznámější, protože je jedním z prvních. Klíčem k jeho úspěchu je jednoduchost. Připravuje se přímo ve sklenici Collins nebo vysokém tumbleru naplněném ledem. Doporučující složení je s citronovou šťávu, cukrovým sirupem, ginem a nakonec je to naplněné sodovou vodou a ne tonikem, protože to jsou dvě různé věci. Soda je velmi sycená voda, často sifonová, místo toniku – vody napuštěné převážně chininem. Tonik pak patří do koktejlu GT (gintonic), nikoliv do koktejlů Collins.
Jakmile ingredience slijeme, jemně promícháme lžící, abychom nepřišli o bublinky. Ozdobíme měsíčkem citrónu na okraji a koktejlovou třešní maraschino uvnitř koktejlu. Někteří barmani přidávají do koktejlu John Collins několik kapek Angostury, je to volitelné a je to pro osobní vkus.
John Collins drink je svěží koktejl na uhašení žízně, vhodný pro celodenní popíjení. Patří do rodiny long drink koktejlů, samozřejmě Collins Cocktails, ale také Fizzy, tedy nápojů obsahujících citronovou šťávu sodu a cukr.
Varianty Koktejlu John Collins
Receptura těchto koktejlů je v zásadě stejná (až na Phil Collins a Joan Collins).
Koktejly obsahují danou bázi – daný destilát (viz níže) a poté simple sirup (cukrový sirup), citrónovou šťávu a sodovou vodu. Volitelně lze přidat pár kapek Agostura bitters. Zdobí se segmentem citrónu a koktejlovou třešní maraschino.
Potřebné suroviny
- 4,5 cl ginu
- 3 cl čerstvě vymačkané citronové šťávy
- 1,5 cl cukrového sirupu
- 6 cl sodovky
- kostky ledu
Kromě koktejlů Tom Collins a John Collins existují ovšem i další varianty:
- Brandy Collins
s brandy (nikoliv s koňakem)
- José Collins
s tequilou
- Sandy Collins nebo Jock Collins
se skotskou whisky (nikoliv irskou whiskey)
- Pierre Collins
s koňakem
- Jack Collins
s Apple Jackem
- Michael Collins
s irskou whisky na počest stejnojmenného irského vůdce
- Ron Collins nebo Pedro Collins
s rumem
- Sam Collins
s ginem, ale v dvojnásobném množství
- Vodka Collins nebo Comrade Collins (v překladu soudruh)
s vodkou
- Phil Collins
s pivem na počest stejnojmenného zpěváka
- Joan Collins
na bázi vodky, s limetkou, okurkou, mátou, medovým sirupem a ibiškem, příprava ve skle je mírně odlišná.
Sklenice na koktejl Collins
Koktejl Collins dal (podobně jako koktejl Martini) své jméno typické sklenice – je to běžná sklenice na long drinky, tumbler s názvem Collins glass.
Příběh koktejlu Collins
„Znáš Toma Collinse? Ne? Tak to bys možná měl. Sedí v hospodě několik bloků odsud a vypráví o tobě nelichotivé věci!“ – takhle nějak zněl vtípek, který se šířil ulicemi New Yorku v roce 1874.
Postižení se pak zpravidla vydávali do dané hospody, hledat toho bídáka Toma Collinse. Žádný tam samozřejmě neseděl. Tak to zkrátka vypadá, když vás někdo nechá proběhnout a královsky se pobaví na váš účet.
Jméno Tom Collins kolovalo v ulicích a objevilo se i v novinách. Byl to takový prapůvodní hoax, než se do toho vložil zručný barman a zvěčnil ho v osvěžujícím drinku.
