Přehled rozmanitých druhů piv

Za posledních třicet let se český pivní trh zcela radikálně změnil. Asi všichni známe univerzální europivo, které chutná ze všech evropských pivovarů téměř úplně stejně.

Česku sice dál vládnou ležáky, které jsou zde tradiční a oblíbené pivo, ale své místo zde pomalu ale jistě nacházejí i další pivní styly, které si razí svojí cestu zejména díky rozvoji minipivovarů, které se chtějí odlišit svými řemeslnými pivy.

Mnoho Čechů také ochutnává zahraniční piva na svých cestách a pokud jim nějaké zachutná, což platí o naprosté většině ochutnávek, poptávají potom tato piva i doma. Pivo dnes už nemusí být hořké a jako křen, piva mohou být také výrazně sladká a také hodně kyselá, nemusí být třeba vůbec hořká. Platí, že co pivní styl, to odlišná chuť piva.

A tak dnes už kromě minipivovarů, i některé velké české pivovary vyrábějí také svrchně kvašená piva. Pojďme se tedy podívat, co vše je možné na pivním trhu ochutnat.

Spodně kvašená piva

Tato piva jsou stále nejvíc rozšířená a patří mezi ně většina nejen v Česku, ale i ve světě vařených piv.

Spodně kvašená piva se kvasí při nižších teplotách v rozmezí 10 až 12 stupňů. Tento proces kvašení je pomalý a kvasinky se usazují na dně nádoby. Pěna z povrchu se sbírá, aby se nepropadla do piva. Pivo se poté nechává několik týdnů až měsíců dozrávat při nízkých teplotách. Tato piva se tedy nechávají dlouho ležet a proto se jim říká ležáky.

Během ležení se pivo přirozeně prosytí oxidem uhličitým, což dodává pivu charakteristický říz. Spodně kvašená piva mají svůj původ zejména ve střední Evropě, vůbec nejrozšířenější kategorií je u nás důvěrně známe pivo plzeňského typu.

Pils, Pilsner	Pivo plzeňského typu. Tyto světlé ležáky vycházejí z receptury plzeňského pivovaru, kdy jej poprvé uvařil sládek Josef Groll roku 1842.
Bock	Německý nasládlý a silný ležák, barvu má obvykle tmavě zlatou až tmavě hnědou.
Märzen (březňák)	Tradiční bavorský ležák, který se vaří v březnu, leží celé léto a konzumuje se na podzim. Setkáte se s ním na Oktoberfestu.
Rauchbier	Vyrábí se ze sladu sušeného nad kouřem ze dřeva nebo rašeliny. Vůně a chuť je tak nakouřená. Barvu má polotmavou, měděnou až jantarovou. Pochází z bavorského Bamberku.
Vídeňský ležák	Díky speciálnímu sladu má lehce nasládlou až kořeněnou chuť. Je to pivo tmavě rudé až měděné barvy s průměrnou plností.
Schwarzbier	Německé černé pivo s praženými tóny čokolády a kávy. Na rozdíl od svrchně kvašeného Stoutu má lehčí tělo a jemnější chuť.
Helles	Světlý ležák původem z německého Mnichova. Má lehce sladovou chuť s mírnou hořkostí a je méně chmelený než Pils.

Svrchně kvašená piva

V posledních letech stoupá nejen v Česku jejich obliba.

Důvodem je široké spektrum chutí, které mohou tato piva mít. Svrchně kvašená piva jsou pak zejména doménou minipivovarů proto, že nepotřebují tak dlouhé zrání jako ležáky. Mohou tedy být rychleji prodána a nezabírají místo v tancích po dlouhé měsíce. Pivovary díky tomu mohou také rychleji obměňovat nabídku.

Kvašení tohoto piva probíhá při vyšších teplotách, obvykle mezi 15–25 stupni a celý proces je rychlejší. Výsledné pivo může být připravené k prodeji během tří týdnů. Svrchně kvašená piva také dovolují pivovarníkům více experimentovat. Mají rozmanité chuťové profily závislé na použitém sladu, chmelu a kvasinkách.

Začněme zlehka. Méně zastoupenou skupinou jsou v současné nabídce tmavá a pšeničná svrchně kvašená piva.

Stout	Svrchně kvašené tmavé pivo, které se vyrábí z praženého ječmenného sladu.
Porter	Silné tmavé pivo podobné stoutu, portery ale existují svrchně i spodně kvašené.
Weiss / Weizen	Pšeničné svrchně kvašené pivo, obsahuje minimálně 50 % pšeničného sladu.
ALE [ejl]	Různorodá skupina svrchně kvašených piv, která jsou často silně chmelená a výrazně hořká. Někdy se tak označují i všechna svrchně kvašená piva.
PA [pejl ejl] zkratka pro Pale Ale	Světlé svrchně kvašené pivo s plnou chutí s ovocnými či květinovými tóny.
IPA zkratka pro India Pale Ale	Tento typ vznikl v Británii jako silněji chmelená verze Pale Ale, aby lépe vydrželo dlouhé cesty lodí z Anglie do Indie v 18. a 19. století. Vyznačuje se výrazně vyšší hořkostí, která je výsledkem většího množství chmelu.
APA zkratka pro American Pale Ale	Méně hořká verze pale ale. V tomto pivu se využívají americké chmely, které dodávají charakteristické tóny citrusů, borovice, tropického ovoce nebo květin.
Amber ALE	Pivo jantarové až rudé barvy, které se většinou řadí pod polotmavá piva, se silným sladovým tělem a karamelovou chutí.
Blond ALE	Zlaté, čiré a snadno pitelné pivo, kde chmelové aroma není příliš dominantní. Původ má v Belgii, ale oblíbené je i v USA.
NEIPA zkratka pro New England IPA	Tento druh piva vznikl v americkém Vermontu, tedy v severovýchodní oblasti USA, které se také říká Nová Anglie. Vyznačuje se například zakaleným vzhledem a šťavnatostí s až tropickým aromatem, to je dáno přidáním ovesného sladu (někdy se lze setkat s označením Hazy IPA nebo juicy IPA) na to navazuje třeba Rye IPA s přidáním žitných sladů má drsnější chuť těla a není zakalená.
Sour ALE	Také kyseláče. Tato piva se nechávají kontrolovaně zkysnout, a to za pomocí různých technik, jednou z nich je přidání laktobacilů. Ve většině případů bývají soury ochucené ovocem. Kyselá piva ale nejsou novinkou. Například takové Gose pochází z Německa na počátku 18. století. Tehdy se toto pivo vyznačovalo vysokým podílem pšenice, přídavkem soli a mletého koriandru.
Barley wine	Barley wine představuje jeden z nejsilnějších pivních stylů vůbec. V pivu se objevuje ovocnost, sladkost někdy hořko-sladkost, ale vždy obsahují vyšší množství alkoholu, jedná o velmi silná, velmi výrazná a aromaticky intenzivní piva.
Milkshake IPA, Double IPA, Cold IPA	Jedná se o nové pivní styly, které vznikají často z kombinace techniky výroby, použitých surovin, jako jsou nové chmely, nebo regionálních specifik.

Spontánně kvašená piva

Nechutnají úplně jako pivo a jejich výroba je podobná šampaňskému. Nejsou během ní totiž využívány kultivované pivovarské kvasnice. Kvašení probíhá přirozeně díky divokým kvasinkám a bakteriím z okolního prostředí. I proto se jim říká divoká piva či divoce kvašená piva.

K jejich chmelení se často používá starý, uschlý chmel, který nedává pivu chmelovou chuť a slouží jen jako konzervant.

Kvašení je delší a složitější, často trvá měsíce až roky. Spontánně kvašená piva mají velmi komplexní, často kyselý profil s ovocnými i zemitými tóny. Tato piva jsou nejvíce rozšířena v Belgii a nejznámějším zástupcem tohoto druhu je Lambic.