Proč po některých vínech bolí hlava, víno bolehlav

Víno je nápoj inspirativní a mléko starců. Také je považováno za nápoj gentlemanů, intelektuálů, básníků, spisovatelů, malířů a vůbec všech možných umělců, kteří při jeho konzumaci hledají pravdu na dně vinné sklenky. Upíjet decentně víno, to je zkrátka něco úplně jiného, než do sebe lít jedno pivo za druhým.

Ovšem na druhou stranu je také víno nápoj, který může být jak neobyčejně chutný a kvalitní, tak také neobyčejně zpackaný a ošizený. Nápoj, který si nevychutnáte a ještě vás po něm bude bolet hlava. Milovníci vína to dobře znají, když to s oblíbeným nápojem přeženou, následující ráno je pekelné, a to především kvůli palčivé bolesti hlavy. Ovšem u některých vín vás pekelně může bolet hlava i když ještě ani nedopijete první sklenku.

Proč po víně bolí hlava

Důvodů, proč nás po některých vínech bolí hlava, může být opravdu mnoho.

Třísloviny

Třísloviny obsahuje především červené víno a způsobují ten známý pocit suchého jazyka. Na některé lidi nemusí vůbec působit, ale citlivějším jedincům může způsobit právě bolest hlavy.

Cukr

Když smícháme alkohol a cukr, naše tělo potřebuje nutně hydratovat. Pokud tedy k vínu nepijete dostatek vody, připravte se na obří bolehlav. Jedním z dalších viníků bolehlavu může být i vyšší množství zbytkového cukru, který je dominantou právě levnějšího vína. Samozřejmě, milovníci sladkého najdou zbytkový cukr i v dražším víně, o kterém se rozhodně nedá říci, že by nebylo kvalitní. 

U levných vín však tento cukr často slouží primárně k vylepšení chuti nepříliš kvalitních hroznů. Cukr pak i takovému vínu dodává o něco plnější chuť, o kterou se v lepším vínu postarají samotné hrozny. 

Jedním z nejčastějších prohřešků výrobců vín je nepovolené doslazování. Některá levnější vína bývají dokonce doslazována izoglukózovým či glukózovým sirupem, který chutná stejně a je stejně sladký jako cukr, ale pro výrobce je jeho použití levnější.

Histamin

Histamin se většinou v našem těle uvolňuje, když máme alergii. Právě on způsobuje, že nám teče z nosu, máme suché oči a bolí nás hlava. Některá těžší vína, zejména, pokud jsou staršího ročníku, mohou histamin v našem těle uvolňovat a vyvolávat tak stejné příznaky, jako při alergii.

Obsah alkoholu

Z marketingových, obchodních, daňových i legislativních důvodů si výrobci a producenti vína často upravují obsah alkoholu uvedený na jeho etiketě podle svých potřeb a to směrem nahoru, ale i dolů. Obsah alkoholu v láhvi vína tak nesouhlasí s tím, co obsahuje etiketa. V praxi se tak například stává, že neplánovaně zkonzumujete při jeho pití více alkoholu, než je uvedeno na etiketě.

Siřičitany

Na etiketách vín, ovocných vín i ostatních alkoholických nápojů se často můžete setkat s poznámkou, že obsahuje oxid siřičitý, nebo siřičitany. Oxid siřičitý, tedy přidaná síra je látka, na kterou mají mnozí z nás alergii. Aniž by to ale tušili.

SO2 neboli oxid siřičitý je ve vinařství nejdéle používaným konzervantem. Jeho antibakteriální účinky objevili lidé už ve starověku, kdy ve vlhkých sudech pálili sirné svíce. Zatímco nadbytek SO2 dokáže přebít vůně ve víně, když chybí úplně, může se víno rychle zkazit. SO2 je ve velkém množství dráždivý a jedovatý plyn a i v malém množství může vyvolávat u citlivých lidí závratě nebo bolesti hlavy. Proto je množství veškerého SO2 ve vínech regulované.

Pro červená vína je limit do 150 mg/l. Pokud mají obsah cukrů nad 5 g/l, je limit do 200 mg/l. Ale samozřejmě platí, že čím menší množství SO2 ve vínu je, tím lépe.

V posledních letech se dají stále jednodušeji sehnat vína bez přidaného oxidu siřičitého. Vína přírodní, naturální. Taková vína se vyrábějí úplně jiným způsobem než je běžná velkovýroba. Především musí být z dobře vyzrálých hroznů. A musí se déle nechat takzvaně na slupkách s pecičkami, se kterými se maceruji. Naturální vína zůstávají zásadně déle s kvasnicemi, proto jsou odolnější a nepotřebují, aby vinař do lahví přidával oxid siřičitý. Jsou hustější, smetanovitá. Třeba až dva a půl roku trvá, než mohou být stáčena do lahví. Obsahují nesrovnatelně více prospěšných látek než vína běžná. Například jedny z nejvýznamnějších antioxidantů, polyfenoly. A pak také komplex vitamínů řady B.

Dobarvování

Podle zákona si výrobci vín nesmí dopomáhat syntetickými barvivy. Zatímco u révových vín to není povolené, u ovocných vín a ostatních alkoholických nápojů to zakázané není. Přidané látky v podobě umělých barviv musí být ale uvedené i ve složení.

Existují i vinaři, kteří vína dobarvují, aniž by to přiznávali. Nejenže se dostávají do křížku s legislativou, ale některá barviva jsou považována přinejmenším za velice kontroverzní. Jedná se například o syntetická barviva – E122 a E133 – brilantní modř.

Víno révové či ovocné

U ovocných vín je mnohem vyšší pravděpodobnost, že vás po nich bude bolet hlava, protože mají mnohem volnější legislativu pro svojí výrobu. A tak lze do nich přidávat i látky, které jsou v pro vína z révy vinné zapovězené. Tyto látky pak mají vliv na to, zda po nich bude konzumenty bolet hlava.

Proto při nákupu vína pečlivě čtěte etikety, ať víte co kupujete. Ne vše co vypadá jako víno také ve skutečnosti víno je.

• Víno je výrobek získaný výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých, rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů či hroznového moštu. Obsah alkoholu mívá od 8,5 % do max. 15 %.
• Ovocným vínem se rozumí nápoj vyrobený alkoholovým kvašením šťávy z ovoce, s výjimkou hroznů révy vinné, kterou je možno před kvašením upravit přídavkem vody a cukru. Dělí se na stolní, polosladká, dezertní (s přídavkem cukru a lihu), dezertní kořeněná a perlivá.

Nespecifikovaná aditiva

Tohle je doména zejména těch nejlevnějších vín. Výrobci u těchto vín tzv. jedou místo kvality na množství a tak si často pomáhají různými aditivy, které jsou mnohdy ve vínech dokonce zakázané a které ne každý konzument vína dobře snáší.

V praxi se to může projevit například bolestmi hlavy i kocovinou již po velmi malém množství vypitého vína. Mohou se dostavovat také různé nespecifikované alergické reakce.

Problematika červených vín

Bolesti hlavy způsobené červeným vínem se liší od kocoviny, která se dostavuje ráno po předchozí noci. Místo toho, aby se dostavily po dlouhém sezení, mohou udeřit i 30 minut po vypití pouze jedné nebo dvou malých skleniček.

Podle nejnovějších vědeckých poznatků za to mohou fenolové flavonoidy, sloučeniny, které pocházejí z hroznových semen a slupek a které přispívají k barvě, chuti a pocitu v ústech červeného vína. Hladiny flavonoidů mohou být v červených vínech až desetkrát vyšší než v bílých, což z nich činí hlavní kandidáty na vyvolání okamžitých bolestí hlavy.

Když lidé pijí víno, alkohol se ve dvou krocích metabolizuje na acetát. V prvním se alkohol ve formě etanolu přemění na acetaldehyd. Ten má ale ve větším množství toxické účinky, tak se dále mění na acetát. Každý z těchto procesů řídí specifické enzymy v játrech.

Flavanol zvaný kvercetin, který se nachází téměř výhradně v červeném víně, se v těle zpracovává na různé látky, přičemž jedna z nich silně znemožňuje přeměnu acetaldehydu. Při vysokých hladinách způsobuje nahromaděný acetaldehyd bolesti hlavy, nevolnost, zčervenání obličeje a pocení. Ve skutečnosti lék zvaný disulfiram blokuje stejný enzym a používá se k léčbě alkoholiků tím, že vyvolává stejné neblahé příznaky, pokud se napijí.

Když citliví lidé pijí červené víno i se skromným množstvím kvercetinu, může se u nich podle vědců objevit bolest hlavy, zejména pokud jsou náchylní k migrénám. Proč jsou někteří postiženi více než jiní, není zatím zcela jasné.

Jak bolehlavu předejít

Na to bohužel univerzální rada neexistuje. Ale jsou zde určitá základní jednoduchá doporučení:

• Bolehlavu lze předejít, pokud před konzumací vína vypijete dvojitou kávu. Kofein v kávě má tu vlastnost, že stahuje cévy, což zmírní účinek vína právě na ně.
• Dále pomůže vypít ke každé sklence vína také sklenici vody. Toto se doporučuje při konzumaci alkoholu snad s výjimkou konzumace piva (které již samo o sobě obsahuje dost vody) prakticky vždy.
• Upřednostněte suché odrůdy révy vinné před těmi sladkými.
• Upřednostněte vína bílá před těmi červenými.
• Určitým vodítkem je také cena vína, kdy u těch dražších lze očekávat vyšší kvalitu.