Působeni alkoholu na mozek a rizikové nárazové pití

Odborníci často varují před neblahými následky požívání alkoholu, ať ž se jedná o zdravotní rizika spojená s vlivem požívání alkoholu, tak i s kocovinou, kterou mnoho z nás vnímá jen jako nepříjemné následky konzumace alkoholu.

„Alkohol je špinavá droga, která ovlivňuje nejen váš mozek“

Působení alkoholu na lidský mozek

Kocovina je jev způsobený řadou biochemických a neurochemických změn. Neovlivňuje pouze játra a mozek, ale téměř každý orgán. Po vypití prvního drinku dochází v mozku k uvolnění neurotransmiteru zvaného kyselina gama-aminomáselná – neboli gaba.

Gaba následně zpomaluje mozek, působí na receptory v kůře mozkové, konkrétně na části zapojené do procesů myšlení a kontroly. Gaba totiž snižuje schopnost nervových buněk vysílat a přijímat chemické zprávy v centrálním nervovém systému. To je důvod, proč se u prvního až třetího drinku cítíte uvolněně.

Zároveň dochází k přívalu dopaminu. „Cítíte se dobře, uvolněně a chcete víc, a jak pokračujete v pití, alkohol se váže na glutamátové receptory v mozku – které jsou důležité pro tvorbu paměti. Jejich elektrická aktivita je potlačena a v podstatě tak dochází k blokování vzpomínek.

Následně se alkohol přesune z vaší kůry mozkové, která řídí chování, do mozečku, jenž má na starosti pohyb, motorickou koordinaci a rovnováhu.

Dále alkoholová intoxikace zasáhne dřeň přímo uprostřed mozku. Ta řídí autonomní systémy včetně srdečního tepu, dýchání a krevního tlaku. Mozek se prostě vypne.

Následky pití alkoholu

Játra vylučují asi jednu jednotku alkoholu za hodinu, pak se dostaví kocovina. Doprovázet ji může zvracení, což je evoluční taktika přežití, která se vyvinula jako způsob vypuzení škodlivých látek z těla.

Alkohol je metabolizován enzymem alkoholdehydrogenázou (ADH). Jak ADH rozkládá etanol, vytváří acetaldehyd, jed a karcinogen. Když obsah alkoholu v krvi dosáhne nuly, příznaky kocoviny jsou obvykle nejhorší, protože v tu chvíli byl veškerý alkohol přeměněn na acetaldehyd, který mění způsob, jakým funguje DNA.

Alkohol rovněž poškozuje mitochondriální DNA. Mitochondrie jsou stroje produkující energii v našich buňkách a i jejich nepatrné poškození může vést k toxicitě v mozku.

Pokud pravidelně hodně pijete, může to vést ke kognitivnímu poklesu a brzké ztrátě paměti.

Alkohol také potlačuje uvolňování vazopresinu, hormonu, který říká ledvinám, aby zadržovaly tekutinu, což vede k nadměrnému močení. Výsledná dehydratace může zanechat pocit žízně, únavy a bolesti hlavy.

S věkem se kocovina zhoršuje

Metabolismus je pojem, který si můžeme spojovat s trávením potravy, ale tento termín ve skutečnosti popisuje všechny chemické procesy, které probíhají v těle. Jak stárnete, váš metabolismus se zpomaluje, takže i zotavení z kocoviny trvá déle.

Kocovinu může ovlivňovat i samotný druh vypitého alkoholu. Kongenery, které se nacházejí v tmavších nápojích, jsou vedlejším produktem fermentačního procesu. Jsou to složité organické molekuly s toxickými účinky, včetně acetonu, acetaldehydu, fusilového oleje, taninů a furfuralu. Například whisky má 37krát větší množství kongenerů než vodka a studie ukazují, že nápoje s více kongenery způsobují horší kocovinu.

Jak kocovině zabránit, nebo jí zmírnit

  • Jednoduchou a velmi účinnou radou je pít méně. Ovšem to není řešení, které by byl ochoten každý akceptovat a hostinští před zavíračkou by o tom mohli vyprávět.
  • Pokud chcete pít tvrdý alkohol, sáhněte po tzv. long drinku, koktejlu s velkým obsahem ledu, který alkohol zředí. Zároveň vám daný drink vydrží déle, než je tomu u short drinků či panáků.
  • Vyhněte se tmavým nápojům, jako je červené víno nebo whisky, protože obsahují více kongenerů než čiré nápoje, jako je vodka nebo gin.
  • Volte nápoje s nižším obsahem alkoholu, hodně ledu a ředit vodou.
  • Omezte bublinky (šumivá vína i sodovou vodu).
  • Jezte vejce – vejce obsahují aminokyselinu cystein, která zpomaluje metabolismus alkoholu.

Kocovinu nelze vyléčit

Kocovinu si prostě musíte vytrpět. Neexistují žádné přesvědčivé důkazy tom, že by fungovaly nějaké takzvané léky na kocovinu ať už nějaká farmaka, nebo babské rady.

Jejich nedávná recenze hodnotila hřebíčkový extrakt, červený ženšen, korejský hruškový džus a další předpokládané léky na kocovinu a dospěla k závěru, že pro žádný z nich neexistuje dostatek vysoce kvalitních důkazů.

Ibuprofen však může pomoci snížit zánět a rehydratace izotonickými nápoji, jako jsou sportovní nápoje, pomáhá nahradit ztracené tekutiny a ionty a může vám poskytnout určitou úlevu.

Nebezpečné jednorázové, nárazové pití

Nejprve je potřeba uvést, že jednorázové, nebo nárazové pití alkoholu je velmi riskantní záležitost, které by se měli vyhnout především lidé ohrožení závislostí a těhotné ženy – obě tyto skupiny nemají pít vůbec.

Pravidelné pití malých dávek alkoholu chrání podle některých studií srdce a cévy. Navýšením nad standardní dávku tento prospěch mizí. Pro zdravé dospělé mají země národní vodítka pro střídmou konzumaci (tzv. konzumní jednotka alkoholu).

Po přepočtu na gramy alkoholu nalezneme nejnižší hodnoty vodítek pro maximální denní přívod alkoholu deset gramů pro ženy a 20 gramů pro muže v Estonsku, Finsku, Německu, Nizozemsku, Slovinsku a Chorvatsku. Naopak jedny z nejvyšších, 20 gramů pro ženy a 40 gramů pro muže, nalezneme v Polsku a Katalánsku, ještě vyšší v Kanadě, 26,9 gramu pro ženy a 40,35 gramu pro muže, dle údajů SZÚ.

Při srovnání týdenní povolené dávky nejnižší je ve Slovinsku, 70 gramů pro ženy a 140 gramů pro muže, nejvyšší v Polsku, 140 gramů pro ženy a 280 gramů pro muže, a Katalánsku 170 gramů pro ženy a 280 gramů pro muže.

Standardní dávka či standardní nápoj podle definice SZÚ představuje jedno velké pivo s 16 gramy alkoholu, dva decilitry vína se 17 až 18 gramy alkoholu, deci 20procentního likéru s 18 gramy alkoholu či půldeci tvrdého 40procentního alkoholu s 16 gramy alkoholu.

Manuál SZÚ uvádí jako hranici mírného rizika ne více než dva standardní nápoje denně, hranice rizikového pití je 210 gramů čistého alkoholu pro muže a 140 gramů pro ženy. Podle zjištění SZÚ občas a hodně či často a hodně pije alkohol 58 procent českých mužů a 36 procent českých žen.

Pozn. SZÚ – Státní zdravotní ústav