Rakije – Chuť Balkánu

Rakije, též rakija, je destilovaný alkoholický nápoj oblíbený zejména v jihovýchodní Evropě. Je všeobecně považována za národní nápoj v Albánii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, Chorvatsku, Kosovu, Severní Makedonii a v Srbsku.

Vyrábí se destilací zkvašeného ovoce. Mívá obvykle kolem 40 % obsahu alkoholu, avšak rakije pálená podomácku bývá běžně silnější, mezi 50 a 60 %.

Původ

Původ rakije není znám. Její jméno je odvozeno z tureckého slova rakı, které pochází z arabského výrazu pro kondenzaci jako poslední fázi destilace. Může však znamenat i „kondenzovanější“, tedy s vyšším procentem alkoholu než nápoje běžně podávané v tradičních krčmách, což bylo obvykle víno. V současnosti není jasné, kde rakije vznikla. Převládá domněnka, že se tak stalo na Balkáně v době osmanské okupace oblasti. Mnohé tamější národy se snaží ostatní přesvědčit, že to bylo právě na jejich území.

Ani význam termínu rakije není jednotný. Zatímco v Turecku a v Řecku se vztahuje ke specifickému anýzovému alkoholickému nápoji raki, v západní části Balkánského poloostrova jde o obecný výraz pro celou škálu ovocných pálenek. Není-li to blíže upřesněno, jedná se mnohdy o slivovici.

Rakije na Balkáně

Rakije je pojmem, na který nedá správný balkánec dopustit. O rakii dovedou vykládat spoustu času a hlavně ji rádi popíjejí při nejrůznějších příležitostech. Zajímavostí ovšem je, že když se zeptáte, co je to rakie, nikdo neumí tento název specifikovat. Rakije je totiž souhrnné jméno pro nejrůznější ovocné pálenky, které jsou typické pro Balkán. Rakije není jen chutným nápojem, kterému balkánci holdují. Její používaní v přiměřeném množství má i léčivé účinky. Zejména lidé s trávícími a zažívacími potížemi mohou potvrdit tuto starou zkušenost. Využít této skvělé pálenky lze ovšem i zevně, například na otevřené rány nebo ekzémy, či k mazání kloubů. Nejčastěji se však rakije užívá při nachlazení a pochopitelně jako oblíbený nápoj při významných rodinných událostech.

Historie

Historie rakije je bohatá, ale stačí říci krátce, že s destilací začali prvně Arabové snad v 10. století. Na samotném Balkáně se tento proces objevil asi ve 14. století. Základem výroby rakije je destilace, kdy se z ovoce odděluje uvolňuje v podobě páry alkohol. Pára se ochlazováním přeměňuje opět do kapalného stavu. Kvalita a chuť výsledného produktu je dána použitou surovinou, kterou mohou být hrušky, meruňky, hroznové víno, ale nejobvykleji jsou jimi švestky. V jednotlivých oblastech se používá místní ovoce a podle toho získává pak rakije i svůj lokální název. A tak se pod pojmem rakije můžete setkat s názvy jako loza, travarica, mastika, hruškovice i slivovice. To vše je rakije.