Společenské alkoholické hry

Pokud zrovna nepatříte k těm, co rádi pijí alkohol sami a pití alkoholu je pro vás společenská záležitost, přinášíme vám další příklady alkoholických her, kterými se můžete zabavit a možná i zažít zajímavý večer.

Tyto hry jsou zejména neodmyslitelnou součástí studentských večírků, ale zpestřit společenské setkání si s nimi ale lze kdykoliv. Hraní her a pití alkoholu jsou dvě věci, které k sobě neodmyslitelně patří. Takové akce bývají vždy vítanou příležitostí, jak se výborně pobavit a strávit skvělý večer s partou přátel.

Velká výhoda následující her je, že k nim nepotřebujete žádné speciální vybavení, žádné pomůcky, zkrátka nic extra, co by bylo problematické sehnat.

Stačí vám, stůl, židle, láhev něčeho dobrého, několik sklenic. Tak si je tedy nalijte alkoholem a připravte si pikantní otázky, které pobaví celou společnost a pomohou rozproudit zábavu. A možná budete překvapeni, co peprného se na své přátele dovíte.

Kdo nejspíš …

Tato hra prověří hráče navzájem a ukáže se jak sami hráči vnímají ostatní lidi kolem sebe.

Hráč, který je na tahu, vysloví otázku či hypotetický scénář a následně po úderu lžičkou o sklenku všichni ostatní hráči ukáží na jednoho z nich, o němž si myslí, že na něj ze všech přítomných nejlépe pasuje.

Příklad

„Kdo se první stane milionářem?“

Ten z hráčů, na kterého ukáže nejvíce rukou se musí napít.

Tato hra se hodí spíše na závěr večírku a možná budete všichni překvapeni, jak na ostatní působíte a s čím vším si vás spojují. Předpokládá se, že každá otázka vyvolá vášnivou diskusi a po jejím skončení pokračuje další hráč se svou otázkou.

Nikdy jsem …

Princip této hry je velmi jednoduchý a všeobecně známý.

Hráč řekne něco, co nikdy v životě neudělal, co se mu nikdy v životě nestalo, ale myslí si, že ostatní hráči u stolu by to udělat mohli, nebo se jim to mohlo stát.

Příklad

„Nikdy v životě jsem se ráno neprobudil s kocovinou.“

Každý, komu se taková věc stala, se musí napít.

Následně můžete prodiskutovat celou historku a zkušenosti jednotlivých hráčů s uvedeným tématem. Míra otevřenosti je samozřejmě čistě na každém hráči. A dá se předpokládat, že se společně s vypitým alkoholem bude stupňovat.

Hra pokračuje ve směru hodinových ručiček, k dalšímu hráči, pořád dokola, dokud to hráče baví, dokud není dopito a dokud je o čem hovořit. Tato hra se je zvláště vhodná pro dlouhé zimní večery na horských samotách.

Raději bych chtěl …

U této hry je účelem zjistit, jaký postoj je ve skupině hráčů převažující.

Ten kdo začíná hru dá uvede hypotetické scénáře a každý musí říct, který z nich by preferoval.

Příklad

„Měli byste raději sex s někým kdo je ošklivý, nebo s někým, kdo je tlustý?“

Ti, kteří se přihlásí k možnosti, která nasbírá méně preferencí, se následně musí napít.

Tato hra vyžaduje rafinované otázky, které budou lidi v jejich názorech rozdělovat a mít rovnoměrné rozložení odpovědí, aby pokud možno nedocházelo k situacím, kdy se celá skupina hráčů připojí k jedné z možností.

Tato hra je vhodná tzv. na rozjetí večírku, kdy vám to ještě dobře myslí a alkohol vás příliš neovlivňuje. Opět se očekává, že se po každé otázce rozproudí zajímavá diskuse a poté pokračuje otázkou další hráč ve směru hodinových ručiček.

Pravda nebo úkol?

Toto je klasická hra, se kterou již snad úplně každý přišel do styku.

Pravidla hry

• Hráč, který je jako první na tahu, si vybere někoho z ostatních hráčů a nabídne mu, že může buď říci pravdu, nebo splnit úkol.
• Následně podle volby spoluhráče vymyslí buďto pikantní otázku, nebo nějaký zajímavý zábavný úkol.
• Pokud dotázaný nesplní to, co se po něm chce, musí se napít.
• Poté co se napije je na tahu a je na na něm, aby si vybral dalšího hráče z kolektivu (mimo toho předchozího) a opět se ho zeptal, zda řekne pravdu, nebo splní úkol…
• A takto se pokračuje stále dále.

Míra vkusu by samozřejmě měla být přímo úměrná pokročilosti nálady v kolektivu. Může se podle volby otázek a úkolů jednat od o téměř čistě intelektuální záležitosti až po skupinový sex. Ne nadarmo se říká: „bavte se každý podle svého věku a inteligence.“

Opij dealera

Na tuto hru je potřeba balíček karet, ale předpokládáme, že to není nic, co by se na večírcích běžně nevyskytovalo. Jde o zábavnou a svižnou hru, u níž lze uplatnit i matematické schopnosti a jistou míru strategie. Ovšem s přibývajícími panáky obě schopnosti upadají.

Pravidla a postup hry

• První hráč je zvolen jako dealer, zamíchá balíček karet.
• Hráč po jeho levici následně zkusí odhadnout, jakou hodnotu má karta na vrchu.
• Pokud se trefí, dealer se musí napít.
• Pokud ne, řekne mu dealer, zda je reálná hodnota vyšší či nižší, než si myslel, na základě čehož svůj odhad přizpůsobí.
• Pokud se opět netrefí, musí pít.
• V opačném případě pije dealer.
• Kartu následně stejným způsobem hádá následují hráč.
• Novým dealerem se hráč po levici stává až poté, co tři po sobě následující hráči kartu neuhodnou.
• Karty, které již byly použity, se uspořádaně vyskládají tak, aby bylo vidět, jaké mají hodnoty a kolikrát už padly.
• S postupem času je tak hra čím dál těžší pro dealera a šance na jeho opití rostou.