Vinařská oblast Morava
Vinařská oblast Morava je vinařská oblast, která zahrnuje schválená území pro pěstování révy vinné v prostoru jižní a jihovýchodní Moravy. Vznikla v květnu 2004 v souvislosti s novým uspořádáním vinařských oblastí, které přinesl vinařský zákon č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 324/2004 Sb. (později č. 254/2010 Sb.).
Celková výměra vinic ve vinařské oblasti Morava v roce 2017 činila 16 514 ha (tj. 96 % plochy vinic v Česku).
Moravskou vinařskou oblast tvoří čtyři vinařské podoblasti
- Mikulovská – na mapě zobrazena tmavě modře
- Velkopavlovická – na mapě zobrazena světle modře
- Slovácká – na mapě zobrazena zeleně
- Znojemská – na mapě zobrazena fialově
Oblast zahrnuje 308 vinařských obcí, které společně tvoří rozsáhlé území v úrodných nížinách v Jihomoravském kraji a v jižní části Zlínského kraje, kolem řek Dyje, Jihlavy, Svratky a Moravy.
- vynikající předpoklady pro vinifikaci bílých vín
- nejstarší vinohradnická oblast v České republice
- počátky v době kolonizace Římany, v 12. – 13. století rozvoj díky klášterním řádům
- k největšímu rozmachu na tomto území dochází v 17. století
- na počátku 18. století přichází doba temna – napadení vinic révokazem, světové války, unifikace vinařství, a toto období končí až po roce 1989
- po roce 1989 přichází nová generace vinařů – nové technologie, investice, tradice
- zlomem je rok 1995 – vinařský zákon
- rozvoj vinařské turistiky, návrat k tradicím, certifikace
Charakteristika vinařské oblasti Morava
Výjimečná vinařská oblast s jedinečnými přírodními podmínkami vtiskuje zdejším vínům svéráznost a nezaměnitelnost. Moravské vinařské podoblasti mají výborné předpoklady pro vinifikaci bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitostí, která je často doplněna svěžestí kyselinky, jež podtrhuje souhru chutí a vůní a zároveň povzbuzuje k opětovnému doušku harmonického a pro jednotlivou podoblast charakteristického vína. Co se červených vín týče, mají poněkud tvrdší chuťový projev a pro mnohé jsou obtížněji uchopitelná.
Vinařská oblast Morava dnes zahrnuje přibližně 96% plochy vinic v České republice, přičemž další 4% spadají do vinařské oblasti Čechy. Vinařská oblast Morava se dělí na 4 podoblasti: Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká. Vinařská oblast dnes zahrnuje 312 vinařských obcí a 1 126 viničních tratí, které obhospodařuje takřka 19 tisíc pěstitelů. Celkem zde můžeme nalézt přes 15 tisíc ha osázených vinic, přičemž celková rozloha oblasti je přes 17 tisíc ha.
Jižní Morava je dle historických reálií nejstarším vinohradnickým územím u nás. Již v dobách říše římské se zde začaly psát dějiny pěstování révy vinné. Právě jedna z legií – Legio Decima Gemina Pia Fidelis, jež právě pod Pálavou pravděpodobně počali pěstovat révu vinnou. Jakmile však odešly římské legie, vinařské umění se vytrácí a opět povstává za dob Slovanů.
Právě velkomoravské hradiště v Mikulčicích, centrum Velké Moravy, bylo opět tím místem, kde se opět probouzí tradice vinařství a vinohradnictví na našem území, ačkoliv víno bylo užíváno pro liturgické účely. V raném středověku pak na tento rozvoj navazují církevní řády – řád cisterciáků na Velehradě, řád premonstrátů v klášteře Louka u Znojma.
Ve 12. a 13. století, díky klášterům, dochází k rozšiřování viničních tratí na území Moravy a vinařství je na vzestupu. Během dalších staletí dochází k nevídanému rozvoji nejen viničních tratí, ale i právních předpisů a nařízení, týkajících se vína.
Na tradici rozvíjenou v raném středověku navazuje panovník Karel IV., jež nejen nechává přivést sazenice révy vinné z oblasti Bourgogne, ale taktéž přivádí francouzské vinaře, jež učí místní révu vinnou pěstovat.
Za zlatý věk vinařství na území Moravy můžeme proto považovat období od 14. do 16. století. Ve 14. století dochází k rozšiřování viničních ploch a následně v 16. století přicházejí Novokřtěnci, přičemž právě jejich odkaz můžeme v této době nalézt nejen ve víně, ale i v architektuře či v technologii vinifikace. Moravská vína jsou známá nejen na našem území, ale i v zahraničí.
Největšího rozmachu zažívá vinařství na Moravě v 17. století, kdy je však prakticky zničeno v době třicetileté války, kdy k obnově viničních tratí dochází až na sklonku 17. a 18. století. Právě roku 1783 dochází k vydání nového viničního řádu pro celou Moravu.
Následující staletí jsou pro zdejší vinohradnictví taktéž temná – odklon od vinařství v důsledku zájmu o technické plodiny, napadení vinic révokazem či světové války a tato doba končí až po roce 1989. Rok 1948 znamenal pro vinařství velký zlom. Vinohradnictví se mění na velkovýrobní formu. Právě tento krok popírá podstatu vinařství – tedy důraz na původ a tradice.
Zlom pak nastává roku 1995, kdy dochází k uplatnění vinařského zákona, současně pak díky investicím do moderních technologií, obnově vinohradů a nástupu mladé a perspektivní generace vinařů dochází k oživení vinařství a zvýšení zájmu o naše vína.
Místní jedinečnost spočívá v nespočtu malých rodinných vinařství, která jsou příkladem pro ostatní – ctí tradice, respektují místní terroir viničních tratí a jsou nadšení pro to, co dělají. Svěží, aromatická vína, stejně jako plná a komplexní vína naleznete v široké paletě vín z jižní Moravy, jež pravidelně udivují renomované znalce z celého světa.
