Zdražení točeného piva jako poslední kapka pro venkovské hospody

Pokud se zvýší DPH u točeného piva ze současných 10 na 21 procent, jak navrhuje vládní úsporný balíček, přijde vlna zavírání vesnických hospod. Ukazují to data pivovarů, které si dělaly vlastní průzkum. Vysoké náklady na provoz a málo hostů už teď přispěly k zavření stovek malých podniků.

Hospody jasně říkají, že vyšší sazbu DPH hostům do ceny promítnout nemůžou a samy to nezvládnou. Není prý možné zdražení piva o celých 11 procent. to by odradilo hosty. Dá se tak čekávat, že řada klasických venkovských hospod, na které jsme byli zvyklí, skutečně skončí.

A to se už děje, podle pivovarů jen za poslední čtyři roky skončilo přes 250 hospod na malých městech. Na vině bývají prý ceny energií – hlavně plynu, potravin, nedostatek zaměstnanců, nezájem hostů, apod.

Piva se pije v hospodách méně

Na hospodách se podepsal nejen Covid, ale také rostoucí náklady v posledních letech, vysoká inflace a nedostatek personálu. Navíc pivo se obecně pije méně a tak tržby venkovských hospod mnohdy nepokrývají ani náklady. Někteří hospodští dávají také do souvislosti cenu piva v maloobchodě, kde se pohybuje i lehce přes deset korun.

Společenské změny po Sametové revoluci

Máme více než 33 let po Sametové revoluci a mohli bychom konstatovat, že jsme se přiblížili západu. Klasická malá česká hospoda v každé vesnici je fenomén, kterému se dařilo hlavně za socialismu, kdy stejně nebylo moc co jiného dělat. V TV běžely normalizační estrády, přenosy plenárních zasedání KSČ a sem tam nějaká ta dechovka. Do zahraničí se prakticky jezdit nesmělo a tak pro mnoho lidí především z vesnic byla návštěva hospody jediným povyražením. Nebylo výjimkou za večer vypít 10 piv a pár panáků toho našeho českého pseudorumu k tomu, vykouřit krabičku cigaret a ráno vstát na šestou a jít orat pole.

Zákaz kouření v hospodách

Už toto bylo považováno za poslední kapku pro venkovské hospody. Do té doby bylo ve většině hospod zhusta nakouřeno a to byl také důvod, proč tam spousta lidí nechodilo. I pro personál to prakticky bylo rizikové pracoviště. Ovšem spousta hostů si zákaz kouření pochvalovala a začala nezakouřené hospody navštěvovat více.

Elektronická evidence tržeb – EET

Další prý poslední kapka pro venkovské hospody. Co si budeme povídat, EET mělo pozitivní vliv a kultivovalo celý obor podnikání. Bohužel jeho zavádění a fungování bylo spojeno s populismem a na to také dojelo.

Covid

A máme zde další poslední kapku pro venkovské hospody. Je potřeba podotknout, že stát vyplácel kompenzace, ovšem značně chaoticky a tak místo aby chytře využil data z EET, populisticky ho vláda pozastavila. To mělo za následek plýtvání podporou pro již mrtvé podniky. Mnoho lidí se také naučilo pít pivo s přáteli doma a vznikaly tzv. garážové výčepy.

Válka na Ukrajině a s ní spojené zdražení energií a inflace

Další poslední kapka pro venkovské hospody bylo prudké zdražení energií a inflace, která zdražila naprosto vše. Venkovští hospodští si stěžují na úbytek hostů a někteří hospodští uzavírají své nerentabilní podniky.

Situace v ČR

Geografie

Česká republika má unikátní venkovskou geografickou strukturu. Stručně řečeno máme příliš mnoho vesnic. Násobně více než například velikostně srovnatelné Rakousko. Už z toho je zřejmé, že se český fenomén, tedy hospody ve všech vesnicích logicky nemohou uživit. To je prostě fakt.

Profesionalizace oboru

Hospodského dělal po revoluci každý, kdo si myslel, že to umí. Lidé bez sebemenších zkušeností z oboru. Personál se mnohdy vyplácel na ruku, tržby se nedanily a ono to tak nějak vycházelo, někdy to bylo hodně na hraně, ale většinou se něco málo se i na malých vesnicích vydělávalo. Jednou ale prostě konsolidace a pročištění trhu přijít muselo a ti prozíravější to očekávali.

Vymírání štamgastů a příklon ke zdravějšímu životnímu stylu

Ano štamgasti prostě vymírají a někteří z nich o dost dříve než kdyby tolik nepili. Ono obecně chození do hospody není nic zdravého. Pivo kromě alkoholu obsahuje i spoustu kalorií, sladké limonády také a o energetických nápojích se nemá cenu ani zmiňovat. V Česku má navíc spousta lidí nadváhu a mnoho také trpí obezitou.

Pokud se podíváme na alkoholické nápoje, konzumace několika piv každý den je vyloženě riziková záležitost, která si časem vybere daň na vašem zdraví. A to se samozřejmě platí i o destilátech, likérech a také vínu. Bezpečná konzumace se pohybuje velmi nízko a rozhodně nelze popíjet každý den. Takový bezpečný konzument žádnou hospodu nespasí. I přesto patří Češi k největším pijákům alkoholu na světě a v pití piva zaujímají dokonce příčku první.

Nové možnosti zábavy

Chodit dnes do hospody není už jediná možnost zábavy na vesnici jako za socialismu. Rozvíjí se nové sporty, existují snadno dostupné stovky televizních kanálů, internet, online služby, práce z domova, je zde možnost cestování po celém světě. Prostě sedět v hospodě (a to dokonce denně) není pro stále větší množství lidí dost in, když se mohou věnovat něčemu zajímavějšímu.

Hospody samy argumentují nezájmem, nedostatkem hostů. Z tohoto pohledu by mohla situace, kdy se zavře hospoda do které vlastně nikdo nechodí jako win-win situace. Ovšem vždy se najde někdo, komu hospoda chybět bude a i to i těm, kteří tam jinak chodí jen párkrát do roka.

A jak dál?

Některé hospody se zavírají a je to tak správně

Mnoho starostů menších měst a vesnic argumentuje tím, že s uzavřením hospod končí v jejich vesnici společenský život. A snaží se tak jejich provoz nějakým způsobem dotovat z obecního rozpočtu.

Ovšem to je jako boj s větrnými mlýny a oddalování nevyhnutelných společenských změn. Navíc vlastně obecními penězi podporují konzumaci alkoholu a s ní spojený nezdravý životní styl, nadváhu a obezitu.

Hospoda potřebuje pro to, aby se uživila dostatečně velkou spádovou oblast, která na malých vesnicích prostě neexistuje. Řešením je tak třeba jedna kvalitní, profesionálně vedená hospoda, která bude otevřena denně, kde se budou konat pravidelné velké společenské akce, kde bude velký výběr všeho možného a kde se bude také výborně vařit. Taková hospoda může klidně fungovat pro dvacet, třicet okolních vesnic, nahradí ztrátové vesnické výčepy a její návštěva bude pro všechny společenský zážitek.

A vesnické samosprávy by měly pro své obyvatele zajistit především kvalitní dopravní spojení tam i zpět. Ať už smlouvami s dopravci, nebo například individuálními smluvními řidiči, na těch opravdu malých vesnicích.

Tento způsob ve velkých městech funguje již nyní. V Praze, kde většina lidí bydlí na okrajových sídlištích se přátelé scházejí nikoliv v sídlištních hospodách a výčepech, ale zejména v hospodách v centru, už jen proto, že to tam mají všichni ze všech okrajových částí města přibližně stejně daleko.

Nebude tedy rozhodně žádná tragédie, pokud na vesnici nebude hospoda na každé návsi, ale hospoda bude třeba 15 – 20 minut cesty.