Zemské víno – volba rozumu

Kategorie zemských vín je v tuzemsku velmi široká. Pro většinu konzumentů jsou to jen jednoduchá vína pro běžnou spotřebu, kterým kvůli absenci přívlastku nevěnují příliš pozornosti. Přitom mnohá z velmi drahých a luxusních vín spadají právě do této kategorie.

Kategorizace zemského vína

Zemské víno jako kategorie jakostních tříd je v platnosti vinařského zákona od roku 2004., nepodléhá zatříďovací povinnosti u SZPI. Podmínkou uznání třídy moravské zemské víno nebo české zemské víno je původ hroznů na Moravě nebo v Čechách a cukernatost hroznů při sběru min. 14°.

Zemské víno lze na etiketě označovat odrůdou, ročníkem, vinařskou obcí, viniční tratí atd. (v souladu s předpisy Evropských společenství). Hektarový výnos u zemského vína není vinařským zákonem omezený.

Podíl každé odrůdy, která je na etiketě uvedena, musí být nejméně 15 %, velikost písma názvu odrůdy nebo odrůd musí dosahovat nejvýše poloviční velikosti písma názvu „zemské víno“, název odrůdy nebo odrůd musí být uveden pouze ve stejném zorném poli na etiketě spolu s názvem „zemské víno“ a označení odrůdy nebo odrůd na etiketě nesmí být zaměnitelné s označením jakostního vína nebo vína originální certifikace (VOC).

Odrůdy révy vinné pro výrobu zemského vína

Kromě odrůd uvedených ve státní odrůdové knize povoluje vinařský zákon vyrábět víno v kategorii zemských vín i z následujících odrůd v ní nezapsaných:

• Bílý Portugal,
• Blauburger,
• Bouvierův hrozen,
• Cabernet Blanc,
• Cabernet Cortis,
• Cabernet Jura,
• Damascenka,
• Jakubské,
• Johaniter,
• Kamenorůžák bílý,
• Mladen,
• Modrava,
• Modrý Janek,
• Muscaris,
• Petit Verdot,
• Prachttraube,
• Ranuše muškátová,
• Regent,
• Rulenka,
• Ryzlink buketový,
• Solaris,
• Sylvánské červené,
• Sylvánské modré (synonymum Blauer Silvaner),
• Šedý Portugal,
• Tramín bílý (synonymum Heida),
• Tramín žlutý (synonymum Gelber Traminer),
• Veltlínské červenobílé,

Kategorie zemské víno využívá mnoho malých a středních výrobců vína i u vín, která by šla zatřídit jako vína s přívlastkem. Většinou pro malé množství vína v partii nebo z důvodů časové tísně (Svatomartinské víno) uvádějí výrobci na trh partii jako „zemské víno“.

V mnoha případech, ač to není povinností, uvádí výrobce na etiketu cukernatost hroznů při sběru.

Kvalita zemských vín

Ačkoliv by se z předešlých informací mohlo zdát, že vinaři používají označení „zemské víno“ pouze pro vína vyrobená z nevyzrálých hroznů, není tomu tak. Opravdu velká část vín splňuje kritéria pro vína přívlastková, ale vinaři se rozhodnou je nezatřiďovat.

Jak už je uvedeno výše zatřiďování je byrokratická zátěž. Vinaři, který vyrábí jen menší počty lahví vína, se tak mnohdy nevyplatí zatřiďovat jak kvůli časové náročnosti, tak i kvůli výdajům, které každé úřední ověření provází.

Svou úlohu samozřejmě může hrát i filozofie vinařství, které se obecně nemusí se systémem dělení vín čistě podle cukernatosti hroznů při sběru ztotožňovat. Čím dál více producentů vychovává své zákazníky k tomu, že subjektivní hodnocení kvality vína je rozhodně důležitější než cukernatost hroznů při sběru. Ta má i objektivně na kvalitu vína jen malý vliv a rozhodně by neměla být určujícím ukazatelem pro preferenci toho kterého produktu.

Nejvíce zemských vín určitě potkáte v segmentu vín naturálních a autentických a to nejen kvůli filozofii vinařů. Ačkoliv jde o velmi významný trend, jsou tato vína vlastně stále v jakémsi legislativním vakuu. Protože se často pohybují mimo doslovný výklad současných norem, jejich zatřídění do přívlastku je z velké části prakticky nemožné.

Z předchozích informací také vyplývá, proč často právě ta nejdražší a v zahraničí nejoceňovanější vína jsou „pouze“ víny zemskými. Vznikne-li například limitovaná edice vína, vinař nemá potřebu menší šarži zatřídit, přesto cena lahve může být velmi vysoká.

Často se vína vyprodají privátní klientele a obchodním partnerům ještě před oficiálním uvedením na trh nebo těsně po něm a přívlastek by v tom nehrál žádnou roli.

Zemská vína nejen že mohou být vysoce kvalitní, ale často se jedná o nejlepší vína vzhledem k poměru ceny a kvality.