Alkohol jako droga

Skupina drog

Alkohol patří mezi tlumivé látky, ale je to droga s rozporuplnými účinky:
v nižších dávkách působí povzbudivě (pocit euforie, uvolnění a ztráta zábran), ve větších
dávkách je tlumivý (může utlumit i nervové centrum řídící dýchání a způsobit zástavu dechu). Pokud bychom použili zastaralé rozdělení drog na měkké a tvrdé, alkohol by patřil jednoznačně mezi „tvrdé“ drogy.

Typičtí zástupci

Pivo (obsahuje obvykle do 5 % alkoholu), víno (obsahuje okolo 12 % alkoholu), destiláty (obsahují 37,5 % a více alkoholu).

Účinná látka

Etanol (chemicky etylalkohol, etanol C2H5-OH) je specificky vonící, bezbarvá, hořlavá kapalina, používá se k výrobě chemikálií a alkoholických nápojů, jako palivo nebo dezinfekční prostředek

Původ

Alkohol vzniká chemickým procesem kvašení ze sacharidů – jednoduchých cukrů obsažených v ovoci, nebo polysacharidů z obilných zrn nebo brambor. Jakmile obsah alkoholu v procesu kvašení dosáhne 13-14 %, jeho koncentrace začíná být toxická pro běžné druhy kvasinek, také se množí bakterie, které mění alkohol na ocet. Vyšších koncentrací alkoholu se dosahuje destilací. Alkohol byl vyráběn a používán od pradávna jako látka zvláštního významu při náboženských obřadech, široce se používá v lidové medicíně a ve farmakologii.

Postoje různých společností k alkoholu se historicky vyvíjejí, v dnešní době většina států alkohol toleruje. V Česku je užívání alkoholu natolik běžné, že člověk, který odmítá alkohol, bývá někdy viděn jako nenormální a lidé se snaží uhádnout, co za jeho odmítavým přístupem k alkoholu vězí. V případě, že odmítnutí alkoholu nesouvisí se závažným onemocněním, bývá daný jedinec někdy vystavován nátlaku – je přemlouván k  „aspoň jedné skleničce“.

Kdybychom si představili stejnou situaci, ve které by místo alkoholu vystupovala například extáze, byli bychom pohoršení nátlakem k užívání psychotropní látky. Je to podivuhodné i proto, že v případě alkoholu jde na rozdíl od extáze o silně fyzicky návykovou drogu. Skutečnost, že je alkohol legální, k dostání vždy a všude a patří k různým rituálům, znásobuje jeho nebezpečnost.

Na druhou mnozí lidé, kteří se např. z důvodu rozvíjející se závislosti na alkoholu raději vydali cestou abstinence, také popisují, že se u druhých lidí setkali i s četnými povzbudivými reakcemi, ba někdy i s obdivem, že se se svou závislostí vypořádali a nepijí. Mnohdy tím bývají značně překvapeni – čekali, že je okolí bude přemlouvat, vysmívat se jim nebo bagatelizovat jejich závislost a místo toho se potkávají (častěji, než očekávali) s porozuměním, podporou nebo se pro některé lidi stávají i vzorem.

Vzhled

Čistý etanol je bezbarvá kapalina. Alkohol se ale málo kdy užívá jako chemicky čistá substance, obvykle se s ním setkáme ve formě alkoholického nápoje, obsahujícího různá množství dalších látek, která ovlivňují vzhled, chuť a do určité míry také účinek alkoholu.

Účinky, pro něž je alkohol vyhledáván

Stav (odpovídá lehké podnapilosti), kdy intoxikovaný je excitovaný,  hovorný, stoupá mu sebedůvěra (sám sobě připadá duchaplný, starosti „blednou“) a díky uvolnění vnitřního napětí snadněji překonává společenské zábrany (snadněji se seznámí). Okolí však může vychloubání a žertování uživatele (které intoxikovanému připadá jako podnětné a duchaplné) vnímat jako nejapné a postrádající smysl, pokusy o navazování kontaktu jako obtěžující. Uživatel má tendenci signály od okolí ignorovat, na své chování nemá náhled. Lidé, kteří považují alkohol za životabudič, berou v potaz jen počáteční fázi intoxikace (opomíjejí následný útlum, ale také  kocovinu další den). Zvlášť nebezpečné je hledat v alkoholu únik od vážnějších starostí, kdy alkohol rozpouští (ovšemže krátkodobě) jinak obtížně snesitelnou úzkost. Původní problémy, „řešené“ alkoholem, se přirozeně dále zhoršují.

Další účinky alkoholu

Již po užití malého množství alkoholu dochází k měřitelnému zhoršení soustředění, rychlosti reakcí, koordinace pohybů, úsudku, rozhodování. Prolomení zábran se následně může týkat i sexuálního chování, nezřídka se však stává, že uživatel není schopen dosáhnout erekce. Při středně těžké podnapilosti může dojít k projevům agresivity, typická je ataxie (nesouměrnost pohybů a jejich špatná koordinace), vrávorání a pády. Při těžké podnapilosti je řeč setřelá, dysartrická, intoxikovaný jedinec se v tomto stavu nezřídka pomočí a pokálí. Na tento stav už bývá amnézie. Při zvracení vzniká nebezpečí vdechnutí zvratků. Při dlouhodobém užívání se setkáváme s přetrvávající vztahovačností, poruchami paměti, intenzivními úzkostmi a depresí.

Slovo „kocovina“ označuje vedlejší účinky konzumace alkoholu, které se projevují bolestí hlavy, pocitem žízně, citlivostí na světlo i hluk, nevolností a celkovým oslabením organismu. Alkoholová kocovina je způsobena především dehydratací organismu, která se projeví až po odeznění tlumivých účinků alkoholu. Jedinou skutečně spolehlivou metodou, jak tomuto stavu předcházet, je omezit množství užívaného alkoholu.

Hlavní rizika

Dlouhodobé nadužívání alkoholu způsobuje více než 200 onemocnění. Nepoškozuje jen játra (nejznámější je jaterní cirhóza s následným krvácením do trávicího traktu), ale i další orgány a orgánové systémy. Patří mezi ně například mozek (demence), periferní nervy, srdce a cévní systém (kornatění cév), trávicí systém (s následkem alkoholové podvýživy a nedostatku vitamínů), zvýšené riziko onemocnění některými druhy rakovin. Alkohol stojí za téměř 6 % všech úmrtí na světě (asi každé dvacáté úmrtí je způsobené alkoholem). Na alkoholu se může rozvinout psychická a fyzická závislost, delirium tremens je nejtěžší odvykací stav po alkoholu, který může člověka ohrožovat na životě.

Kombinace alkoholu a různých léků (antibiotik, léků na hypertenzi a dalších) mohou vyvolávat zvracení, kolísání krevního tlaku, mdloby, poškození jater, nebo i cévní mozkovou příhodu. Kombinace alkoholu a volně prodejných léků proti bolesti (například ibuprofen) může způsobovat vředy a těžké poškození jater (např. paracetamol). Alkohol může zesílit, prodloužit nebo naopak oslabit účinky mnoha léků. Velmi nebezpečné může být i malé množství alkoholu v kombinaci s dalšími tlumivými látkami – především některými drogami a léky (např. opiáty, benzodiazepiny), což vede k ještě výraznějšímu prohloubení útlumu centrální nervové soustavy. Chronický uživatel se snadno předávkuje, protože tolerance alkoholu u něj rychle roste (musí zvyšovat dávky, aby se dosáhlo kýženého účinku), ale letální dávka alkoholu zůstává stejná.

Mezi rizika spojená s alkoholem počítáme i nepřímé důsledky užívání alkoholu, jako je jízda pod vlivem alkoholu nebo agresivní chování a kriminalita. Dalším rizikem jsou pohlavní nemoci a nechtěná těhotenství, které souvisí s rizikovým sexuálním chováním pod vlivem alkoholu.

Intoxikovaný

Chování, gesta, pohyb a celkový vzhled opilého člověka jsou velmi charakteristické a notoricky známé. Tolerance alkoholu je individuální, někdo se opije už po malém množství alkoholu, někdo nejeví známky opilosti ani po větším množství koncentrovaného nápoje.

Zjednodušeně se dají účinky alkoholu na zdraví a chování člověka odstupňovat podle koncentrace alkoholu v krvi, která se nejčastěji vyjadřuje pomocí promile (označuje se symbolem ‰). Promile je jedna desetina procenta, tzn. jiný název pro jednu tisícinu celku. Řekneme-li tedy, že osoba má v krvi 2 promile alkoholu, znamená to, že je 2/1000 alkoholu (tzn. 2 mililitry alkoholu) v každém litru krve. Účinek alkoholu je individuální, ale velmi zhruba to můžeme vyjádřit takto: nevázanost v myšlení a narušení soudnosti (0,5 až 1 ‰), snadnější navazování společenských kontaktů a motorická nešikovnost (1 až 1,5 ‰), delší reakční čas až poruchy rovnováhy a koordinace (2,1 až 2,5 ‰), dezorientace a poruchy vědomí (2,6 až 3,0 ‰), zástava dechu a krevního oběhu, bezvědomí (3,1 až 4,0 ‰) a smrt (5,0 ‰ a více).

Projevy intoxikace však závisejí nejen na množství požitého alkoholu, ale také na individuální toleranci, věku i momentálním psychickém a fyzickém stavu. Setkáváme se s alkoholiky, u kterých je vědomí zachováno i při jinak smrtelné hladině 5–6 ‰ alkoholu.

První pomoc

U těžších otrav alkoholem je nebezpečí vdechnutí zvratků a zástavy dechového centra, proto není dobré podceňovat opilost, někdy je třeba volat lékaře. Nebezpečná je kombinace opilosti a úrazu hlavy (opilost může zakrývat známky nitrolebního krvácení). U opilého člověka snadno dojde k hypotermii a hypoglykémii.

Odvykací stav

Na alkoholu vniká jak psychická, tak fyzická závislost. Abstinenční příznaky se objevují po šesti až osmi hodinách od posledního užití (to znamená hned ráno). Delirium tremens je nejtěžší odvykací stav po alkoholu, člověka ohrožuje na životě. Mírnými projevy fyzického odvykacího stavu jsou třes, poruchy spánku, pocení, vnitřní neklid, úzkost, deprese, rozladění, nechutenství, slabost a řada dalších. Mnozí sahají po další skleničce, aby zmírnili abstinenční příznaky, a přispívají tak k dalšímu rozvoji závislosti.

Detekovatelnost

Mezi orientační metody zjišťování množství alkoholu v krvi patří dechové analyzátory nebo klinické vyšetření (člověk se lékaři jeví jako opilý). Orientační výsledky se získají také testováním slin. Přesné jsou analytické rozbory krve (používají se zejména plynová chromatografie a Widmarkova metoda). Přítomnost alkoholu v organismu lze prokázat i vyšetřením jiných tělních tekutin, zejména moči. Alkohol v moči je detekovatelný i po 4-5 dnech od užití, koncentrace neodpovídá přímo koncentraci alkoholu v krvi.