Tradiční medovina

Medovina se prokazatelně konzumovala již ve středověkých krčmách, kde se tento kvašený nápoj popíjel z žejdlíků ve středověkých krčmách. Později medovina téměř upadla v zapomnění, ale dnes tradice opět trvá. Medovina se někdy označuje také jako včelovina nebo medové víno a je považována za jeden z nejstarších alkoholických nápojů. Vyrábí se primárně z medu alkoholovým kvašením.

Některé zdroje medovinu označují jako nápoj bohů. Dřív byla podávána při speciálních příležitostech, oslavách nebo rituálech. Běžný člověk se k medovině nedostal. Podle archeologů medovinu pily všechny nejstarší civilizace. I dneska může být medovina považována za božskou manu, když si vyberete kvalitní českou značku nebo když si doma připravíte domácí medovinu.

Historie medoviny

Když si přivoníte a ochutnáte kvalitní medovinu, můžete si skutečně připadat jako v ráji. Asi i proto je podle legend medovina starší než lidstvo samo. Z plna hrdla ji pili  jako ambrozii už řečtí bohové a každá další civilizace. Medovinu si užívali i naši slovanští předci. 

Medovina se pila v Africe už před 20 000 lety. Podle vědců byla medovina známá na africkém kontinentě už před 20 000 až 40 000 lety. Včely si v období sucha dělaly hnízda v baobabech, v nich skladovaly med. A když začalo období dešťů, med se smíchal s vodou a bakterie zajistily kvašení. První alkoholický nápoj spatřil tak světlo světa i bez božské pomoci. Člověku to neuniklo, vyzkoušel, chutnalo. Tenhle dar přírody neodmítl a medovinu se postupem času naučil vyrábět sám. 

Medovina byla ve středověku symbolem hojnosti a bohatství. Ne každý si ji mohl dovolit, a tak se pila spíše na dvorech. Byla tak výjimečná, že se dávala novomanželům v takové zásobě, aby jim oslazovala život celý měsíc po svatbě. Odtud pochází výraz honeymoon. 

Úpadek

Medovině se dlouhá staletí hodně dařilo a chvíli to vypadalo, že se ještě dlouho udrží na výsluní. Jenže několik faktoru způsobilo, že se dostala na vedlejší kolej:

  • Urbanizace začal vytlačovat med – Medovina se vyráběla snad na všech kontinentech. Odliv lidí z venkova do měst způsobil, že suroviny pro výrobu medoviny bylo méně a méně.
     
  • Dovoz cukrové třtiny – V Evropě med mizel i díky tomu, že se začalo dovážet nové sladidlo, cukrová třtina. Med se sbíral převážně v klášterech, kde mniši chovali včely a vyráběli si svou domácí medovinu.
     
  • Globální oteplení otevřelo cestu pro víno a pivo – Klima se oteplilo a tam, kde to dříve nešlo, začala se pěstovat vinná réva a chmel. Víno a pivo se staly dostupnějšími nápoji a také jejich výroba byla jednodušší. Medovina musela výrazně ustoupit.
     
  • Nové destiláty z muslimského světa – Medovina získala více konkurentů. Kromě vína se do Evropy v raném středověku dovážely destiláty z muslimského světa.
     
  • Průmyslová extrakce medu – V 18. století se objevil nový způsob extrakce medu. Původně se med z pláství dostával s využitím horké vody (ze zbytků pak vznikala medovina). Nový mechanický systém nezanechával při extrakci medu skoro žádné zbytky a medovina se stávala okrajovým produktem. 

Všechny tyto faktory způsobily, že medovina byla téměř vytlačena. Medovina se však zase začala pomalu vracet a můžeme říct, že dnes česká medovina zažívá zase světlejší okamžiky. 

Výroba medoviny

Výroba medoviny není zase tak složitá, abyste si to nemohli zkusit doma, i když mnohem jednodušší je si lahev koupit. Vyrábět jen několik láhví je značně neekonomické.

Základními surovinami jsou co nejlepší pitná voda a med. Nezáleží na tom, zda jde o med luční nebo lesní. 

Při výrobě medoviny je velice důležité dodržet nejvyšší možné hygienické podmínky, jinak se budeme potýkat s plísněmi a bakteriemi, které celý produkt znehodnotí.

Prvním krokem při výrobě medoviny je smíchání medu s vodou s cukernatostí 20 až 32 %. Tento roztok na povrch vyplaví nečistoty a poradí si se všemi plísněmi a bakteriemi.

Následuje výroba tzv. rozkvasu. Odebere se menší podíl medoviny, do kterého se dají namnožit kvasinky. Rozkvas se přidá do zbytku převařené medoviny. Ta se nechá odležet v sudech až na 4 týdny. Kvašení probíhá obvykle v sudech od vína, ale pokud si děláte domácí medovinu, můžete ji nechat kvasit i v demižonu. 

Medovina kvasí při ideální teplotě 20 až 27 °C. Po dokvašení přichází na řadu filtrace a dokvašení. Posledním krokem je tvz. čeření. Je to proces, během kterého medovina získává čirost a čistotu. 

Ottův slovník naučný k medovině uvádí:

Medovina neb medové víno jest svařená medová voda kořením zesílená, která řádným vykysáním a častým přeléváním do sudu a konečně do láhví nabyla lahodné chuti vínu zcela podobné. Po delším vyležení rovná se úplně těžkému červenému vínu. Láhev takového až 10 let vyleželého vína medového prodává se za 2 až i 20 korun. 

Konzumace medoviny

Horká medovina je stejně tak dobrá jako studená. Podstatné je, aby byla medovina kvalitní. Při prodeji na trzích a jarmarcích se setkáte spíš s horkou medovinou, která je výborným zimním pitím společně s punčem a svařeným vínem. Teplota horké medoviny nepřekročila 60 °C, kdy se medovina napění a ztratí svou vůni a chuť. 

Studenou medovinu si nejlépe užijete v létě, když chcete popíjet trochu lehčí a sladší alkohol. Je tak osvěžující, že to půjde úplně samo. Jestli si chcete kvalitní medovinu skutečně vychutnat, připravte si sklenky na stopce, které jsou určeny na bílé nebo portské víno. Medovinu vychlaďte a popíjejte. 

Hořící medovina

Z horké medoviny se dá připravit výborný horký koktejl na zahřátí. Představíme si recept na Hořící medovinu, ke kterému potřebujete:

  • 40 ml medoviny
  • 200 ml hruškového moštu
  • skořici
  • hřebíček
  • pomeranč
  • cukr

Do nádoby dejte jednu nebo dvě tyčinky skořice. Nalijte do ní horkou medovinu, kterou doplníte horkým moštem nebo džusem. Sklenici ozdobte plátkem pomeranče se skořicí, který necháte v drinku vylouhovat. Máte připravené zimní pití, které vás krásně zahřeje.