Vliv vína na zdraví 1/2

Vliv vína na zdraví je zkoumán již po tisíce let, ale teprve moderní biochemické metody umožnily objektivní výzkum a potvrzení či vyvrácení zažitých předsudků. Tuto problematiku částečně komplikuje rozdílnost různých druhů vín, neboť v závislosti na odrůdě, způsobu pěstování, počasí, způsobu zpracování a skladování může obsah jednotlivých látek ovlivňujících zdraví značně kolísat.

Látky obsažené víně

Vína klasického typu obsahují kolem 600 látek, které jsou nezbytné pro fungování lidského organismu, případně různým způsobem ovlivňují činnost orgánů. Jsou to především voda, alkohol (ethanol), cukr (glukóza), kyseliny (jablečná, mléčná, vinná), rostlinná barviva (flavonoidy, antokyany, xantofyl), vitamíny (E), enzymy (superoxid dismutázy, kataláza), minerální látky (K, Mg, Ca) a polyfenoly či jiné fenolické látky (resveratrol, katechin, kvercetin).

Voda ve víně

Voda obsažená ve víně pochází výlučně z hroznů (legislativa ČR a většiny středoevropských zemí neumožňuje přidávat do vína vodu, naopak legislativa některých amerických států to povoluje). Protože je voda přefiltrována rostlinou, neobsahuje choroboplodné bakterie. Při správném skladování neobsahuje škodlivé bakterie ani samotné víno. Důsledky byly pozorovány již ve středověku a starověku v době epidemií, kdy byly běžné zdroje pitné vody kontaminovány choroboplodnými zárodky. Tyto důvody však v moderní společnosti již pominuly.

Alkohol (ethanol) ve víně

Správně vyrobené víno obsahuje ethanol.

Cukry ve víně

Přirozeným cukrem obsaženým ve víně je hroznový cukr, neboli glukóza (dextróza). Vinařská legislativa České republiky povoluje doslazovat vína pouze přírodní dextrózou, což by mělo přítomnost jiných jednoduchých cukrů v podobné koncentraci vyloučit.

Obsah cukru ve víně může být prakticky nulový v případě zcela suchých vín, případně velmi nízký v případě vín polosuchých. Nízké koncentrace snadno odbouratelné glukózy zpravidla nepředstavují problém pro diabetiky. Podle moderních studií pomáhá pití vína předcházet vzniku cukrovky (snížení rizika až o 60 %) a u cukrovkářů snižuje riziko infarktu. Zde se ovšem jedná o konzumaci vína suchého. V případě polosladkých a sladkých vín je třeba přihlédnout k typu cukrovky a pokud možno se před jejich konzumací poradit s lékařem (polosladká vína mohou obsahovat 12–45 gramů glukózy na litr, sladká až 45–200 g/l, výjimečné ročníky vinných specialit až 900 g/l).

Kyseliny ve víně

  • Kyselina mléčná (obvykle vzniká druhotně během výroby vína odbouráváním kyseliny jablečné) má antibakteriální a protizánětlivé účinky a také zesiluje účinnost antioxidantů.
  • Kyselina vinná zvyšuje účinnost antioxidantů v tucích. Není známo, že by měla nežádoucí účinky.
  • Kyselina jablečná v přirozené koncentraci taktéž není známa nežádoucími účinky, ale při výrobě vína bývá odbourávána na kyselinu mléčnou z důvodu lepších chuťových vlastností.

Typický obsah kyselin u tuzemských vín se pohybuje mezi 5 až 7,5 gramy na litr vína. Vína vyráběná (přírodním či umělým) koncentrováním hroznové šťávy (ledová, slámová, výběry z cibéb) obsahují zpravidla 7–9 g/l kyselin.

Stejně jako ostatní kyseliny mají i tyto negativní účinek na zubní sklovinu. Zubní sklovina se může rozpouštět již při pH 5,3 a zubovina (dentin) při pH 6,7. Jelikož víno může dosahovat pH až 3,4 (bílé víno), doporučuje se po jeho konzumaci neutralizace pH v ústech např. sklenicí vody (čištění zubů je vhodné nejdříve za půl hodiny po konzumaci vína).

Flavonoidy ve víně

Flavonoidy (někdy označované jako vitamín P) jsou souborem zhruba šedesáti látek, které mají pozitivní vliv na cévy a srdeční činnost. Mimo jiné se vyskytují přirozeně v ovoci. S vínem bývá nejvíce spojována skupina flavan-3-olů, neboli katechinů. Katechiny mají schopnost redukovat shlukování trombocytů, čímž předcházejí vzniku krevní sraženiny a riziku infarktu a mozkové mrtvice. Katechiny zabraňují růstu a množení rakovinných buněk. Podobně zasahují i do životního cyklu virů, čímž zvyšují rezistenci organismu.

Antokyany ve víně

Antokyany jsou rostlinná barviva (červená až fialová). Vyskytují se ve slupkách modrých hroznů a u některých odrůd (tzv. barvířky) i v dužnině. Antokyany prokazatelně zpomalují růst středních rakovinných buněk a v určitých případech mohou způsobit i jejich zničení. Dále vykazují příznivý vliv na relaxaci aorty.

Vitamín E ve víně

Vitamín E bývá zmiňován obzvlášť v souvislosti s Tokajskými víny, která ho obsahují ve vyšším množství.

Ostatní vitamíny se ve víně vyskytují v nižších koncentracích, které podle dosavadních studií nemají prokazatelný vliv na zdraví.

Enzymy ve víně

Víno může obsahovat superoxid dismutázy a katalázu. Ty zpomalují stárnutí, účastní se ochrany buněk před poškozením volnými radikály, zabraňují oxidaci cholesterolu a předcházejí ateroskleróze.

Minerální látky ve víně

Hořčík (Mg) příznivě ovlivňuje oběhový systém a srdeční sval, je nezbytný pro správnou hormonální činnost organismu a regeneraci buněk. Draslík (K) zodpovídá za činnost nervové soustavy, snižuje krevní tlak a má preventivní účinky proti nádorovým onemocněním. Vápník (Ca) funguje jako prevence proti řídnutí kostí a jeho ionty zajišťují správnou srdeční činnost.

Resveratrol a jiné polyfenoly ve víně

Resveratrol patří do skupiny fenolických látek, které vznikají ve slupkách bobulí jako přirozená ochrana proti plísním. Kromě fungicidní funkce slouží rostlině i jako ochrana před UV zářením a jako antioxidant. Obsah ve víně bývá udáván v rozmezí 0,1–8 mg/l. Vyšší obsah mívají vína, kde při výrobě docházelo k nakvášení rmutu (resveratrol se ze slupek uvolnil ve vyšším množství). Pro lidský organismus má mít resveratrol význam svými silnými antioxidačními a protirakovinnými účinky, ale nové studie ukazují, že tomu tak není. Potlačuje také LDL cholesterol a zvyšuje HDL („dobrý“) cholesterol.

Resveratrol je sice obsažen i v četných druzích zeleniny, ale příjem v této podobě není pro lidský organismus tak snadný. Jde totiž o látku, která není rozpustná ve vodě. Víno je díky obsahu alkoholu vhodným médiem, a proto je v této podobě snáze dostupný.

Resveratrol je jen jedním z mnoha bioaktivních polyfenolů. Ty jsou v hroznech zastoupeny celkem 5–10 % biomasy. K dalším patří kvercetin, katechin, genistein, apigenin, luteolin a další (mnohdy dosud neprozkoumané).

Katechin se ze všech bioaktivních polyfenolů vyskytuje ve vínu v nejvyšší míře, jeho předností jsou hlavně antioxidační účinky. Kvercetin, jehož obsah je závislý na dostatku slunečního svitu, má krom antioxidačních ještě protizánětlivé a protisrážlivé účinky.

Zajímavosti z historie vína

  • Nejstarší zmínky o použití vína jako medikamentu byly nalezeny na egyptských papyrech a sumerských tabulkách pocházejících z 22. století před naším letopočtem.
  • Avicenna si byl vědom některých zdravotních účinků vína, byl ale svazován Koránem, který zakazuje pití alkoholických nápojů, a tak se musel omezit na použití vína pouze pro dezinfekci ran.
  • Pro dezinfekci pitné vody bylo víno používáno ještě v roce 1892 za epidemie hamburské cholery.
  • Ještě koncem dvacátého století byla jako medikament v maďarských lékárnách běžně dostupná neprokvašená esence z tokajských cibéb.
  • V ČR bylo víno uvedeno v lékopisu naposled v roce 1954. Dle současných definicí nelze považovat víno za léčivo, doplněk stravy ani jako za léčivý přípravek. Stejně jako např. čokoláda, která se dříve jako lék prodávala v lékárnách.

Všechny díly