Jak si snadno vybrat víno

Ať už stojíte před přeplněným regálem v supermarketu, ve vinotéce nebo si vybíráte víno v restauraci a přemýšlíte co si vlastně máte zvolit, existuje pár základních faktů a informací, které byste měli při svém výběru zohlednit. Pokud se jimi budete řídit, nemůžete sáhnout ve svém výběru vedle.

V tomto článku najdete informace, jak si vybrat víno přesně pro vaši příležitost tak, abyste si na něm opravdu pochutnali, nebo udělali radost obdarované osobě.

Víno, ale pro jakou příležitost

Jaké víno vybrat záleží na mnoha okolnostech:

• Jaké je roční období?
• Bude víno k jídlu?
• Víno na vaření.
• Víno jako dárek.
• Víno pro milovanou osobu a je to muž či žena?

V létě jsou vhodná osvěžující vína, která v horku chutnají nejvíce. Jde o lehká bílá či růžová vína s menším obsahem alkoholu a svěží kyselinkou. V zimě naopak oceníte plnější a mohutnější červená vína s ohlazenou tříslovinou, která v ústech vyvolá podobně svíravý pocit, jako když se napijeme něčeho opravdu hořkého. Bílé a případně růžové preferují převážně ženy, muži naopak častěji inklinují k vínům červeným.

Sladké či suché, to je otázka

Důležitý je obsah zbytkového cukru ve víně. Ten je rozhodující pro to, zda se jedná o víno:

• Suché,
• Pololosuché
• Polosladké
• Sladké

Zbytkový cukr je cukr, který nebyl spotřebován kvasinkami při kvašení, a proto zůstává ve víně a ovlivňuje jeho sladkost, potažmo i chuť a buket. Důležité je neplést si tento pojem s pojmem cukernatost. Cukernatost totiž označuje množství cukru ve šťávě z vinných hroznů. Obecně platí, že čím vyzrálejší hrozny jsou, tím vyšší dosahují cukernatosti, od které se také odvíjí výsledná kvalita vína.

U šumivých vín včetně šampaňského je označení zbytkové cukru ve víně trochu jiné (brut, demi sec, apod.) ale i u nich se pohybuje chuť od suchých až po sladká.

Faktem je, že začínajícímu pijákovi vína chutnají převážně ta sladká a jak ochutnává a ochutná stále nová a nová vína, začíná postupně inklinovat spíše k sušším vínům, o kterých se mezi vinaři říká, že je potřeba se k nim přes ty sladká propít.

Této informace můžete využít i při výběru vína, nezkušeného pijáka suchým vínem příliš nepotěšíte a naopak milovníka vín zase zaskočíte tím sladkým. Většina lidí pije vína polosuchá a polosladká. Proto pokud pořádáte nějaký večírek a neznáte složení hostů, tohle bude jistá volba.

Jak na výběr vína v restauraci

Pokud se zrovna nevyznáte ve vínech, nechte si v poradit od obsluhy, ideálně someliéra, pokud ho tam mají. Ten vám může na základě svých znalostí doporučit nejvhodnější víno k vámi vybranému menu.

Ochutnávání vína už také není jen na muži, v době emancipace se toho může ujmout i žena. Pokud je tedy váš doprovod zkušenější ve znalosti vína, nechte klidně dámu ochutnat za vás.

Pokud číšník není schopen doporučit konkrétní víno, nebo se zmůže pouze na volbu mezi vínem bílým a červeným, je to signál toho, že byste si v takové restauraci žádné víno raději dávat neměli. Pokud zde zůstanete raději u piva, rozhodně tím nic nezkazíte.

Už samotná barva vína dokáže napovědět, jak bude víno chutnat a k jakému pokrmu se bude nejlépe hodit:

• Červená vína, která obsahují více tříslovin a jsou většinou těžší, navozují vážnější atmosféru a jsou doporučována hlavně k masitým pokrmům, například ke steakům či k vepřovému.
• Bílá vína pro svou lehkost a kyselinku se skvěle hodí třeba k salátům, bílému masu, mořským plodům nebo k sýrům.
• Dalším dnes už více známým a zároveň oblíbeným je růžové víno, tzv. rosé., které má osvěžující chuť a skvěle doplňuje zeleninové saláty a pokrmy z ryb.

Špatným výběrem vína si můžete zážitek z jídla pokazit. Když si budete k biftekům dávat tokajské, je to jako byste maso polili medem. Kyselé víno vám v kombinaci se smetanovou omáčkou způsobí střevní obtíže, protože víno omáčku už v žaludku srazí.

Čtěte etikety

U etiket platí, že čím obecnější je popisek na etiketě, tím nižší kvalitu vína můžete očekávat. Existují povinně uváděné informace, které naopak někteří výrobci nahrazují nepodstatným balastem a tak se někdy i z etikety kde je uvedeno spousta textu nic podstatného nedozvíte.

A mezi vinaři existuje jednoduché pravidlo jak poznat nekvalitní víno – bude mít tu nejkřiklavější etiketu s tím nejblbějším obrázkem, třeba koťaty, kabrioletem, nebo děvčetem v bikinách. Takové víno nemůže zaujmout svojí kvalitou a tak se snaží zaujmout zákazníky alespoň etiketou.

Naopak pokud jsou informace takřka vyčerpávající, vězte, že vínu, které držíte v ruce, byla věnována adekvátní pozornost. Prostudujte zejména původ hroznů, který by měl být uveden nejlépe s přesností až na viniční trať.

Pokud výrobce sídlí úplně jinde, než kde vyrostly hrozny, takové víno raději bez ochutnání nekupujte. Probíhá-li zpracování hroznů ve velké vzdálenosti od místa jejich sběru a zde se může jednat jak o půlku Moravy, ta i o úplně jinou zemi, například Španělské hrozny v německých vínech, může se to negativně podepsat na výsledné kvalitě vína.

Chcete-li pít kvalitnější víno, měli byste tedy na etiketách hledat alespoň jakostní odrůdové víno, které musí obsahovat minimálně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na etiketě. To platí i pro cuvée, které je vyrobené maximálně ze tří tuzemských odrůd uznaných pro výrobu jakostního vína, z nichž jedna je zastoupena alespoň z 85 %, z jedné vinařské oblasti.

Jakostní známkové víno je podobné, liší se jen tím, že může být vyrobeno z početnější směsi hroznů sklizených na jedné vinici. Mělo by si ale udržovat svou stálou kvalitu, chuť a složení napříč jednotlivými ročníky.

Mladé či archivní a co ročník a barva?

Zkontrolujte si ročník vína, protože chutnalo-li vám z ročníku 2000, pak není žádná záruka, že ročník 2023 bude stejně vydařený.

• Mladá bílá vína jsou většinou světle žlutá, a jak zrají, jde jejich barva do medových až temně žlutých barev.
• Mladé červené víno má jasně červenou barvu a čím je starší, tím je odstín více do hněda.
• Zkoumáme ale hlavně čirost a zda víno neperlí. To by znamenalo, že vykazuje známky rozkvašení. Také to není úplně jednoduché, protože existují vína, která mají být zakalená. Ale u standardních vín zkoumáme především čirost a barvu, která má odpovídat ročníku.

Aby se víno mohlo dát archivovat, musí k tomu být určené​ a jeho výroba i selekce hroznů je tím podmíněná​. Přitom většina vín ​je na vrcholu ​krátce po lahvování, a proto chutnají nejlépe, když jsou mladá. Vína určená k archivaci samozřejmě potřebují ​více ​času​ ve sklepě i v lahvi, aby dozrála​ do dokonalosti. Mnoho ​bílých i ​růžových vín bývá určeno ke konzumaci během jedné sezóny, ​některá se ale zlepšují stejně jako ​červená vína po ​roky i ​celá desetiletí. 

A co cena vína?

Mnoho lidí kupuje vína s představou konkrétní sumy, kterou jsou ochotni utratit za láhev, může to být tzv do stovky, ale i několik tisíc za láhev. Každé víno uspokojí jiného zákazníka.

Samozřejmě jako u všech ostatních produktů ani zde ale automaticky neplatí pravidlo čím dražší tím lepší víno.

Zatřídění vín je docela drahá záležitost, která se vyplatí hlavně větším vinařským firmám. Běžně se tak stává, že menší vinař výborné víno raději zatřídí do nižšího kvalitativního stupně, protože se mu tento administrativní proces v objemu jeho produkce jednoduše nevyplatí. V takovém případě můžete koupit opravdu kvalitní víno za velmi příjemnou cenu.

Pokud se ve vínech nevyznáte, nakupujte raději ve vinotéce, kde vám odborný prodavač, či přímo someliér poskytne kvalifikovaný informační servis a mnohdy umožní i ochutnávku.

Pokud to s víny myslíte vážně a zajímáte se o ně hlouběji, navštivte přímo vinaře v jeho vinařství a ochutnávejte a ochutnávejte.

Pokud najdete to své oblíbené víno, o kterém víte, že vám opravdu chutná, můžete ho nakupovat už jen podle ceny dle pravidla value for money.