Jak je to s alkoholem v Česku v roce 2025
Pokud bychom chtěli situaci s alkoholem v Česku stručně zhodnotit v několika bodech:
- Spotřeba alkoholu setrvale klesá, ale pořád se pije hodně.
- Zdanění alkoholu je nerovnoměrně a tedy nespravedlivě rozvržené.
- Alkohol je v česku stále levný, ale jen ten laciný v obchodě.
- Konzumace v alkoholu v hospodách a barech klesá, nákup alkoholu v obchodě stoupá.
Pojďme se nyní ve stručnosti podívat na jednotlivé body.
Cena alkoholu v Česku
Alkohol a zejména pivo a víno, nepočítáme-li prémiové značky, je v českých obchodech stále velmi levný, zejména s porovnáním s cenami v okolních zemích.
- Výčepní pivo v půllitrové láhvi se prodává v průměru do 13 korun.
- Sedmička tichého vína se pak prodává v průměru za 85 korun.
- Destiláty a likéry se prodávají přibližně za ceny jako v okolních zemích a ještě každoročně zdražují.
Jedná se o průměrné ceny, které zahrnují i ta nejlevnější krabicová vína a také různé akční ceny výčepního piva.
Zmíněná data platí jen pro maloobchod, zejména supermarkety.
Podíl prodeje alkoholu v maloobchodě činí v případě piva a vína cca 75 procent celkové spotřeby, což je stále méně, než třeba v sousedním Německu.
Pivaři a vinaři v souhrnu zásadní zdražení v obchodech nepociťují, u lihovin ovšem ano. Byť se jedná o průměrné ceny a ty reálné se obchod od obchodu a značku od značky leckdy vymykají republikovému průměru – nahoru i dolů.
Relativně nízké ceny především piva a také vína v obchodech jsou logicky i zájmem výrobců, protože za vysoké ceny tohoto alkoholu v hospodách by takové množství svého zboží pochopitelně neprodali.
Nutno dodat, že toto se netýká gastro segmentu.
Bary, kavárny i hospody, ze kterých s výjimkou větších měst mizí ve velkém zákazníci, si jedou vlastní cenovou politiku vysokých marží a zdražují veškeré alkoholické i nealkoholické nápoje a vůbec celý sortiment.
Spotřeba alkoholu v Česku
Nízkou spotřební daní u některých druhů alkoholu stát podporuje pozici Česka mezi státy s nejvyšší konzumací alkoholu.
Odborníci a také Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňují, že zvyšování spotřební daně, a tedy i konečné ceny alkoholu je jeden z hlavních pomocníků k omezování nežádoucí spotřeby.
S nízkou cenou do značné míry souvisí i vysoká spotřeba, takže nepřekvapí, že Česku patří v přepočtu na zkonzumovaný čistý líh nejvyšší příčky v Evropě i ve světě.
Průměrný Čech v roce 2023 vypil 9,5 litru stoprocentního alkoholu, z toho vlivem vysoké konzumace nejvíc v pivu – 4,4 litru lihu.
Kolik alkoholu vypije za rok průměrný Čech
| Druh alkoholu | Spotřeba v litrech na osobu |
|---|---|
| Pivo | 133 litrů (266 piv o objemu 0,5 litru) |
| Víno | 21 litrů (28 lahví o objemu 0,75 litru) |
| Lihoviny (destiláty a likéry), průměr 40% alkoholu | 7 litrů (14 lahví o objemu 0,5 litru) |
| Celková roční spotřeba alkoholu | 160 litrů |
Spotřební daň z alkoholu
Sekty jsou u nás jediná vína, ze kterých stát vybírá spotřební daň. Tvoří ale jen malou část z vinařské produkce.
Na období let 2024 až 2026 však stát v případě alkoholu razantně zvýšil sazbu spotřební daně u lihovin, tedy z půllitru tuzemáku odvádí dodavatelé letos 73 koruny jen na spotřební dani (plus 21 procent DPH). Zatímco u piva stále ponechal beze změny daň z roku 2010 (1,6 koruny z půllitru desítky) a u vína nulovou. Stát v podstatě svou daňovou politikou podporuje vyšší konzumaci piva a vína.
Cenový, a tedy i daňový vývoj u alkoholu je ukázkou nešťastné daňové politiky státu.
V Česku je problém právě v nerovnoměrném zdanění různých druhů alkoholu. Lihoviny zkrátka zdražují rychleji než na evropské poměry už tak levné pivo a víno.
Lidé, kteří jsou na alkoholu závislí, přecházejí z likérů a destilátů na levná vína. Hitem alkoholiků už není levná vodka, ale nejlevnější stolní víno, často balené v krabicích či PET lahvích, za cenu kolem 30 korun za litr.
Spotřební daň také nemusí být jedinou příčinou rozdílného vývoje cen mezi lihovinami na jedné straně a pivem a vínem na druhé. Ovlivňuje to i cenová politika řetězců, respektive strategie jejich nízkých marží a nejrůznějších akčních slev.
Stále ale platí, že pokud by bylo pivo a víno zatíženo vyšší daní, a ta ještě rostla každoročně, jako je tomu u lihovin, rostla by i jejich cena v regálech obchodů.
Sazby spotřebních daní na alkohol
| Druh alkoholu | Přepočet na obvyklé balení |
|---|---|
| lihoviny – tuzemák, rum, vodka, Becherovka, ad. | 391 Kč/litr čistého lihu |
| tuzemák, 0,5 litru, 37,5% alkoholu | 74,40 Kč za láhev |
| tiché víno | 0 Kč |
| šumivé víno | 17,55 Kč za láhev 0,75 litru |
| výčepní pivo | 1,6 Kč za 0,5 litru |
| pivo | 32 Kč/hl a každé procento stupňovitosti |
Sazba spotřební daně bez připočtení DPH, které odvod státu zvyšuje ještě o 21%.
Trendy ve zdanění alkoholu
Podle řady dalších ekonomů a odborníků tak máme nyní v Česku u alkoholových daní nespravedlivý, nelogický a pro státní rozpočet značně prodělečný systém.
Proto tito odborníci před časem v rozsáhlé studii doporučili zdaňovat veškerý alkohol (tedy i včetně vína a piva) jednotně, a to podle množství alkoholu, který jednotlivé druhy obsahují.
Státu by to přineslo navíc 12 až 17 miliard korun a zdražení piva a vína by alespoň částečně omezilo jeho vysokou poptávku, a to zejména u nejlevnějších druhů, kde spotřební daň tvoří značnou část ceny každé láhve, či krabice.
Ovšem u politiků nebyl zájem. Zejména vinařská lobby a s ní spříznění vládní politici se s odkazem na údajnou hrozbu pro vinařský sektor postavili proti.
Takže takzvaný konsolidační balíček, ve kterém ministerstvo financí prosadilo na období let 2024 až 2026 úpravu spotřebních daní u alkoholu a tabáku, zachoval dlouholeté sazby u piva a marně navrhoval vyšší než nulovou sazbu u tichého vína. Dnes ale resort už se žádnou úpravou nepočítá. Což několik měsíců před sněmovními volbami nepřekvapuje.
V současnosti ministerstvo financí na žádné další změně v této oblasti nepracuje. A co se týče zdanění tichého vína, zde se nepodařilo najít kompromis uvnitř současné vládní koalice.
Prosazení tohoto trendu bude ovšem obtížné prakticky pro každou vládu. Tvrdý alkohol se snadno daní, ovšem v současné době u něj máme spotřební daň už vyšší než třeba v sousedním Německu a další zvyšování by jen akcelerovalo černý trh s alkoholem.
Zdanění alkoholu u piva a vína na úroveň, která se v současné době vztahuje na tvrdý alkohol by znamenalo skokový nárůst ceny zejména u nejlevnějšího alkoholu, a to je značně nepopulární mezi jeho konzumenty.
