Barikové víno z dubového sudu

Barikové víno (barik, barrique, barikované víno) vzniká uložením vína, nejčastěji červeného, do speciálních dubových sudů, kde zraje další minimálně 3 měsíce, ale může to být i rok a půl, a získává tak charakteristickou chuť a barikové aroma.

Barikové sudy se vyrábějí z vyzrálého dubového dřeva (americký nebo evropský dub).

Po několikaletém vyzrání se sudy uvnitř ještě vypalují dřevěným uhlím. Zajímavostí je, že sudy se mohou použít pouze třikrát – to dělá barikové víno specifickým artiklem, kdy se někteří vinaři snaží nesnadnému a nákladnému procesu vyhnout, např. vkládáním ohořelých dubových chipsů do klasických sudů s vínem. Taková vína však nesnesou označení „bariková“.

Proč se vína barikují?

Je to kvůli jejich chuti.

Bariková vína získají nejčastěji vanilkovou příchuť, může být však i chuť hořké čokolády, skořice, karamelu, mohou mít kouřový nádech, cedrové aroma, chuť silně pražené kávy a další širokou škálu chutí.

Bariková (z francouzského barrique) vína mají své zastánce, kteří na ně nedají dopustit a na druhé straně odpůrce, kteří tvrdí, že vína, která prošla barikovými sudy, ztrácejí svůj odrůdový charakter.

Více o barikových sudech se dočtete zde – Proč se používají barikové sudy – ALKOHOL DRINK

Sudy

Barrique je francouzský název pro dubový sud, ve kterém zraje víno, whisky či koňak po určitou dobu, a jehož objem se může lišit podle místa.

• Například v Bordeaux má barikový sud objem 225 l
• V Burgundsku je to 228 l
• V Čechách je za barikový sud považován takový, jehož objem se pohybuje v rozpětí 210–250 l

Barrique je také výraz pro francouzskou metodu stárnutí vína v nových sudech barikové velikosti.

Barikové sudy se vyrábějí z vyzrálého dubového dřeva. Výroba sudů se nedá uspěchat, pořezané dřevo se musí nechat vyzrát a teprve po několika letech z něj bednáři začnou vyrábět sudy. Dubové dřevo má potenciál předávat vínu specifické aroma. Intenzita se ještě výrazně zvýší, když se sudy zevnitř ještě opálí.

Je to velká věda a výrobci si přesnou technologii chrání. Sudy se vypalují dřevěným uhlím od mírného až po silné vypálení, kdy se ve vnitřní straně sudu vytvoří opálená vrstva.

Tepelnou úpravou vnitřku sudu vznikají z jednotlivých složek dřeva nové látky, které se pak podílí na výsledné chuti vyrobeného vína.

• Pro střední vypálení sudů je charakteristické oblíbené vanilkové aroma.
• Při vyšších teplotách vypalovaného sudu získá víno spíše kouřové a kávové tóny.

Není bez zajímavosti, že pokud má víno málo tříslovin, sud jim je přidává a naopak při velkém množství je z vína spíše odebírá.

Barikové sudy se mohou použít pouze třikrát. Při prvním naplnění má víno nejsilnější barikové aroma, které se snižuje dalšími náplněmi. Samozřejmě záleží i na době, jakou víno v barikovém sudu leží.

Později mohou skutečně dobře vyrobené sudy, které mají za sebou éru barikování, sloužit jako běžný sud k zrání vína, nebo se využívají k zrání lihovin. Některé destilerie mají své dodavatele mezi vinaři a tyto sudy dodávají.

Vyřazené sudy se pak dále využívají na lihoviny, jako například whisky nebo rum. Lihovina pak získá aroma nejen ze dřeva, ale i nádech z vína, které v něm zrálo. Až budete pít dobrý rum, vzpomeňte si na to a zkuste ve sklence hledat kouřové tóny, které pocházejí právě z těchto sudů.

Stupně vypalování sudů

• lehké pálení (L) – aroma čerstvého dřeva
• střední pálení (M) – aroma kouřové, vanilkové, koření
• silnější oheň (M+) – aroma kouřové, koření, pražené kávy
• menší oheň, delší čas pálení (ML) – aroma vanilkové
• silné pálení (H) – aroma černého pepře, kávy, kouřové
• pálená čela (TH) – podporuje kouřové aroma

Dřevo na výrobu sudů

• francouzský dub (dub zimní, dub letní) – pomalejší růst, dražší; především z centrálních oblastí Francie, má vysoký obsah aromatických látek;
• americký dub (bílý dub) – rychlejší růst, levnější; až pětinásobně vyšší množství aromatických látek, je vhodný především pro krátké zrání
• kavkazský dub (dub letní) – podobný jako francouzský dub, ovšem s vyšším obsahem tříslovin

Jaká vína se barikují

Barikovat se mohou jak červená, tak i bílá vína. Nejčastěji se tato metoda používá u vín červených, za nejvhodnější odrůdu se pro barikování považuje Cabernet Sauvignon a Merlot. To však neznamená, že se nemohou barikovat i jiné odrůdy.

Jak přistoupit k barikovému vínu, záleží na každém konzumentovi. Velcí vinaři, kteří mají ve svém portfóliu širší škálu barikovaných vín, pořádají degustace, na které připraví několik druhů vín, která jsou lehce, středně i silně barikovaná a pro srovnání ještě nabídnou stejné nebarikované víno.

Zákazník se pak může lépe rozhodnout, co je mu nejvíce chutná a pro jaké víno sáhnout.