Alkoholické psychózy a halucinózy

Alkoholismus je termín označující závislost na alkoholu. Je to chronické a progresivní onemocnění charakterizované nadměrným a častým nutkáním k pití alkoholu, je to porucha kontroly nad požíváním alkoholických nápojů.

Alkoholické halucinózy se u pacientů projevují sluchovými halucinacemi. Někdy mohou mít i protikladný obsah, takže některé hlasy pacienta obviňují, jiné je naopak brání. Vědomí při těchto halucinacích nebývá porušeno a u pacienta převládá úzkostlivá nálada. Někdy se u něho objevují i perzekuční bludy o pronásledování vlastní osoby nepřátelskými silami.

Může to vyústit i v nebezpečí násilných činů. Počáteční stadium nemoci se projevuje úzkostmi, bolestmi hlavy a nespavostí. Tento stav může trvat týdny i měsíce. Pokud uvedené příznaky neodeznějí do šesti měsíců, hrozí riziko demence nebo schizofrenní psychózy.

Nemocný se v noci probouzí v úzkostné náladě, halucinuje strašidelné jevy, vidí postavy, které se nad ním sklánějí apd. Po probuzení se pacient pamatuje na to, že halucinoval, a je si vědom, že se jednalo o halucinace. Pokud přestane pít, mohou halucinace přejít v delirium tremens.

Korsakovova alkoholická psychóza

Korsakova psychóza vzniká v průběhu chronického abúzu, častěji ale navazuje náhle na jinou psychózu, nejvíce na delirium tremens. Nejvýraznějším projevem Korsakovovy psychózy je krátká paměť, která má za následek dezorientaci v čase a místě. Starší znalosti a dávné události si pacient pamatuje.

Na svůj stav se dívá nekriticky, ze svých rozpaků si pomáhá různými smyšlenkami, které jsou pro tuto psychózu typické. Někdy se Korsakovova alkoholická psychóza může časem upravit. Většinou ale postupuje a vyúsťuje v alkoholickou demenci.

Alkoholická demence

Pacientovy intelektové schopnosti jsou více nebo méně sníženy. Nápadná je přitom neschopnost pacienta učit se nové poznatky a orientovat se v novém prostředí.

Alkoholickou demenci lze pozorovat u osob dlouhodobě závislých na pití piva, jejichž somatický stav není zdaleka nejhorší. Relativně častěji se alkoholická demence vyskytuje u žen než u mužů.

Paranoidní alkoholická psychóza

Při této psychóze dochází u pacienta k bludům vztahovačnosti, a to především ve formě bludu žárlivosti vůči manželce či přítelkyni.

Takovýto stav velmi často trvá několik měsíců i roků, a to i když pacient již abstinuje. Zpravidla chybí třídění bludů, což znamená i příznivější další vývoj nemoci.

Alkoholická epilepsie

Alkohol může být zhoršujícím faktorem při pozdních alkoholických epilepsiích. Čistá forma epilepsie podmíněná abúzem alkoholu se odhaduje na 10%. Tato forma pak vysazením alkoholu zpravidla zmizí.

Protialkoholní léčba

Pacienti trpící některou z alkoholických psychóz potřebují zásadně delší odvykací kúru, a to nejméně v délce 4-6 měsíců. Podle odborníků bylo těchto psychóz u nás relativně málo, ovšem se zvýšenou konzumací alkoholu v posledních letech začínají opět přibývat.

Opakování alkoholické psychózy znamená vždy zhoršenou prognózu, a to nikoliv pouze její vleklostí, ale i ohrožením života.

Pro zdravého člověka je doporučen limit bezpečné konzumace alkoholu ve výši 14 jednotek týdně. Přičemž dva nejméně dva dny v týdnu by měla platit naprostá abstinence.

V přepočtu je to asi 140 g alkoholu, tedy 14 světlých 10° piv, 7 skleniček vína nebo 14 malých panáků tvrdého alkoholu.

Produkty štěpení alkoholu ovlivňují DNA

Alkohol může být zjevným nepřítelem pro lidské tělo. Po požití se štěpí na acetaldehyd, který může způsobovat změnu a poškození kmenových buněk. Jak k tomu dochází? Podívejme se spolu na výsledky testů britských vědců.

Dle britského výzkumu má acetaldehyd vlivu na laboratorně kultivované buňky. U těchto buněk došlo k prokazatelnému ničení DNA. 

Předmětem zkoumání se stalo vylučování acetaldehydu z těla a jeho chování v organismu. Důležitým činitelem je enzym potřebný ke štěpení acetaldehydu zvaný ADLH2 (aldehyddehydrogenáza) a enzym FANCD2 je nezbytný k opravě změn v DNA.

Někteří lidé však deficitem enzymu ADLH2 trpí. Jedná se zejména o populaci východní Asie. To je také důvodem jejich alkoholové intolerance, kdy se při jeho konzumaci rychle opijí a následně je čeká opravdu dlouhá kocovina se všemi negativy s ní souvisejícími.

Výzkum na myších

Autoři průzkumu vytvořili tři prostředí, v nichž chovali myši s deficitem ADLH2, deficitem FANCD2 a deficitem obou enzymů. Během této doby sledovali, co se děje s hemopoetickými kmenovými buňkami (hemocytoblasty) pod působením alkoholu. 

Myším byl nabízen zředěný alkohol, a poté se v každé skupině na základě genetické analýzy zjišťoval jeho účinek na hemocytoblasty. Aby autoři testů zjistili, zda DNA v hemocytoblastech nese poškozené genetické informace, transplantovali poškozené hemocytoblasty do myší, jejichž kostní dřeň byla zničena zářením. O čtyři měsíce později výsledky zkontrolovali, aby zjistili, zda byla poškozená DNA přenesena na nově pěstované kmenové buňky.

U myší, které neměly žádnou protektivní funkci enzymů ADLH2 nebo FANCD2, došlo k takovému poškození hemocytoblastů, že už nedokázaly tvořit červené, bílé krvinky ani krevní destičky. 

Zajímavým poznatkem také bylo, že se kmenové buňky pokusily o jakousi formu opravy, a tak se začaly zalamovat v chromozomech a tvořit dva řetězy. Tyto štěpené buňky tedy tvořily nové genetické mutace a poklesly ve své funkci. 

Právě zmíněný ADLH2 stojí za účinným odstraněním škodlivého acetaldehydu z těla ven. Přesto se však více než 550 milionů lidí potýká s jeho deficitem. V těchto případech je zničení kmenových buněk více než pravděpodobné. Tyto zničené buňky pak regenerují v podobě mutace, která je pravou podstatou vzniku onkologických onemocnění. 

Opravné mechanismy způsobují buněčnou mutaci

Z výsledků testů vyplývá, že acetaldehyd může nezvratně poškodit kmenové buňky. Riziko poškození však narůstá u jedinců se deficitem enzymu ALDH2. 

Jak ale na sobě můžete poznat, že takovým deficitem trpíte – drobným náznakem může být výrazné zarudnutí tváří po požití alkoholu. 

Myši po provedení testů nedostali rakovinu, ale u většiny byly zpozorovány opravné mechanismy v podobě buněčné mutace. Nelze ani přesně říci, zda by na acetaldehyd lidské hemocytoblasty reagovaly stejným způsobem jako buňky myší. 

Přesto však je známo, že je alkohol spojen s rakovinou prsu, hrtanu, jater, střev a slinivky. Jako prevenci tak odborníci doporučují, abychom s konzumací alkoholu zacházeli opravdu střídmě.