Alkoholová intolerance a zahřívání alkoholem v zimě

Někteří lidé při konzumaci alkoholu pociťují příznaky v podobě zrůžovění či přímo zčervenání tváře a krku, ze kterých sálá až nepříjemné intenzivní nepříjemné teplo.

V takovém případě pravděpodobně trpí alkoholovou intolerancí, což není radno ignorovat. Lidem, kteří i přes intoleranci na alkohol v jeho pití pokračují, hrozí vážné zdravotní problémy. Nejvhodnějším způsobem, jak zvládnout alkoholovou intoleranci, je úplná abstinence.

Co je alkoholová intolerance

Alkoholová intolerance je stav, kdy člověku v těle chybí jistý druh enzymů potřebných ke správnému zpracování a odbourání acetaldehydu.

Acetaldehyd je toxická organická sloučenina, která vzniká v organismu oxidací etanolu; zjednodušeně řečeno se jedná o vedlejší metabolický produkt alkoholu.

Alkoholová intolerance je tedy metabolickým onemocněním, které má však povětšinou genetický podklad. Člověk může toto onemocnění zdědit i po jednom z rodičů, který přitom nemusí mít vůbec žádné projevy intolerance na alkohol.

Výše zmíněný enzym potřebný k odbourávání acetaldehydu se jmenuje trošku komplikovaně acetaldehyddehydrogenáza (zkráceně ALDH2). ALDH2 metabolizuje acetaldehyd na netoxickou kyselinu octovou, která se dále rozkládá na oxid uhličitý a vodu.

Pokud organismus produkuje nedostatečné, případně žádné, množství ALDH2, acetaldehyd se nerozloží. To následně vede k jeho hromadění v játrech a krvi, kde může nadělat velké škody.

Příznaky alkoholové intolerance

S alkoholovou intolerancí je tak každá sklenka alkoholu vykoupená nepříjemnými příznaky:

• První věc, která může naznačit, že člověk trpí alkoholovou intolerancí, je zarudnutí obličeje.
• Mohou se přidat pocity horkosti, ucpaný nos, bušení srdce či zrychlený tep.
• Bolesti hlavy různé intenzity, únava, pokles krevního tlaku a nevolnost spojená se zvracením a průjmem.
• Vyskytnout se může i kopřivka.

Intolerance a alergie na alkohol není totéž

Lidé si často pletou intoleranci na alkohol a alergii na alkohol. Přitom jde o dvě odlišné věci.

Při alkoholové intoleranci tělo nezpracovává alkohol tak, jak by mělo, kvůli chybějícímu enzymu. Alergie na alkohol je odpovědí imunitního systému, který přehnaně reaguje na složku alkoholu; případně na některou z látek v něm obsažených (například siřičitany obsažené ve víně).

Příznaky se také liší. U alergie na alkohol jsou to vyrážky, svědění, otoky a silné žaludeční křeče – příznaky intolerance viz výše.

Pokud máte podezření na nějaký druh nesnášenlivosti alkoholu, je důležité vyhledat odbornou pomoc. Intolerance alkoholu a alergie na alkohol jsou totiž běžně zaměňovány a špatně diagnostikovány.

Když už vám diagnostikují alkoholovou intoleranci, léčba této genetické poruchy neexistuje. Mnozí ale tuší, že vhodným řešením je úplná abstinence.

Když i přes intoleranci budete pít alkohol, v buňkách vašeho těla se bude hromadit nebezpečné množství acetaldehydu, který se nedá odbourat. V důsledku toho může dojít k zánětu jaterní tkáně, což vede k fibróze a nakonec k cirhóze a selhání jater. Pokud budete v pití alkoholu při jeho intoleranci pokračovat, existuje také zvýšené riziko vzniku rakoviny jater.

Zajímavosti o ALDH2

• S absencí enzymu na rozklad acetaldehydu se nejčastěji potýkají Asiaté. Statistiky uvádějí že se tento problém týká až zhruba 36 % obyvatelstva.
• Omezení pití alkoholu u přibližně 540 milionů jedinců na světě s deficitem ALDH2 by znamenalo snížení rakoviny jícnu a velký počet zachráněných životů.
• Hladinu acetaldehydu u lidí se sníženou aktivitou či nedostatkem ALDH2 může zvýšit i kouření. 
• Látka disulfiram, která se podává při léčbě závislosti na alkoholu a působí tak, že zabraňuje enzymu ALDH2 v činnosti. Tím se hromadí v těle acetaldehyd a vyvolává stejné příznaky jako u alkoholové intolerance.

Alkohol je v zimě nebezpečný

Představa, že vás v zimní vánici na hřebenech hor zachrání legendární bernardýn se soudkem rumu pod krkem, je pěkná. Je to ale jen pohádka. Pokud by vás promrzlé našel, v tom soudku byl by opravdu rum a vy z něj notně upili, pak by dost možná o žádnou záchranu nešlo. Naopak. Zůstali byste na místě. Pravděpodobně navždy.

Kolem pití alkoholu v zimě se ostatně točí spousta pověr. Všeobecně se má ale za to, že alkohol vnitřně zahřeje a tělu se tak mrazu snáze vzdoruje. Není proto divu, že se až 73 % lidí v zimě snaží ohřát právě alkoholem.

V zimě pijeme na zahřátí i na oslavu, příležitostí je k tomu dost. Pro někoho například neexistuje lépe strávený Silvestr než s partou přátel na zasněžené horské chatě. Kolem pití alkoholu v zimě se točí spousta mýtů, například ten, že alkohol vnitřně zahřeje a tělu se tak mrazu snáze vzdoruje. To je ovšem zakořeněný omyl.

Ať už svařákem či medovinou, alkoholem se v zimě zahřívá většina populace. Jenomže alkohol mění hlavně vnímání teploty, roztahuje cévy a v důsledku pak hrozí podchlazení. Na zahřátí venku je lepší pořádná bunda. Panáka si dejte až uvnitř, rychleji se aklimatizujete.

Problém je v tom, že lidé po konzumaci alkoholu vnímají teplotu jinak.

Alkohol sice zahřeje, ale zároveň se cévy a póry na pokožce rozšiřují, tím člověk daleko rychleji ztrácí teplo a může snadno prochladnout. Nebezpečné je to zvláště při dlouhodobém pobytu venku na mrazu.

Venku v mrazivém počasí se tak nedoporučuje konzumovat více než jednu až dvě jednotky alkoholu, například teplý grog, či svařené víno. Obecně se dá říct, že je mnohem vhodnější dát si sklenku až po návratu z venku domů, kdy už víme, že nepůjdeme zpátky ven.

Alkohol totiž rozšiřuje cévy a póry na pokožce, tím člověk snadněji ztrácí teplo a snadno prochladne. To při dlouhodobém pobytu venku na mrazu není zrovna dvakrát bezpečné. Stačí nešikovně šlápnout či zakopnout a tělo se poroučí k zemi.

Zatímco letní noci jsou k opilcům milosrdné, ty zimní nikoliv. A na horách může být mrazivé počasí v kombinaci s těžko průchodným terénem a alkoholem v krvi opravdu životu nebezpečné.

Na krátkou dobu alkohol tělo skutečně příjemně prohřeje. Platí to zvláště při přechodu ze zimy do tepla, kdy alkohol tělu pomůže dostat se na optimální teplotu. Pokud v pití pokračujeme dál už v teple a neznáme svou rozumnou míru, hrozí nám, že se dříve či později opijeme.

V takových případech se pak cesta domů mrazivou nocí může stát leckomu osudnou. Stačí nešikovně šlápnout či zakopnout a tělo se poroučí k zemi. Letní noc jek opilcům milosrdná, zato v zimě vážně hrozí podchlazení. Řešením je pít s rozumem a zajistit si na cestu domů raději doprovod.

Pár drinků dokáže uvolnit a odbourat zábrany, s jejich přibývajícím počtem však klesá soudnost. A to pak vznikají v partě nápady, nad kterými za střízliva nezbývá než kroutit hlavou. Třeba ten vydat se na noční bojovku do neznámých končin. Výprava mrazivou nocí může v tom lepším případě skončit podchlazením, v horším případě smrtí.

Ztratit se v lesním terénu není jediné nebezpečí, které nás může během zimních radovánek potkat. Někoho třeba napadne trochu se provětrat a skočit do sněhové závěje. Ve tmě a s pár promile těžko odhadne, co vše se pod ní skrývá a místo měkkého přistání do sněhové peřiny upadne na nářadí či betonovou dlažbu zapadanou sněhem.

Konzumace alkoholu na sjezdovce

Na hory jezdíme za sportem a za zábavou. Ať už objevujeme zimní svahy v zahraničí, nebo zůstáváme věrni českým lokalitám, nikde na sjezdovkách nechybí tradiční kiosky, kde se lyžaři zahřívají svařákem nebo grogem. To k zimní pohodě na horách prostě patří. Problém vyvstává, když je toho vypitého alkoholu přespříliš a chuť lyžovat stále trvá.

Asi nikoho nepřekvapí, jak silně dokáže přemíra alkoholu působit na lidský organismus. Platí to na cestě z baru stejně jako při lyžování, byť na čerstvém vzduchu. Alkohol nás z počátku skutečně prohřeje, ale jen na chvíli, při větším množství účinkuje zcela opačně. Cévy se rozšiřují, tělo chladne a když je toho alkoholu moc, hlava se motá. Sjíždění svahu na lyžích a na snowboardu patří k pohybově náročným aktivitám a není dobré se do nich pouštět pod vlivem. Horší koordinace pohybů, zpomalené reakce, nepozornost, unavené oči, zhoršené vidění a ztráta úsudku výrazně zvyšují riziko úrazu na svahu.

Už jste se někdy kvůli bezohlednému chování některých lyžařů či snowboardistů na svahu „vysekali“? K ohrožení ostatních v sobě člověk nemusí mít ani kapku alkoholu. Není těžké si představit, jak potom každý vypitý alkohol toto nebezpečí zvyšuje.

Na sjezdovce se vyjezděte během dne. Něco ostřejšího si dopřejte raději až večer po lyžovačce. Ale hlavně, všeho s mírou – a druhý den si dejte pozor na zbytkový alkohol. Alkohol na sjezdovce také bývá častou výlukou při pojištění.