Česká hospodská kultura a vztah Čechů k pivu
Vnímání hospod se mezi Čechy v letech značně mění. Dlouhodobý průzkum ukazuje, že zatímco krátce po přelomu tisíciletí byly vnímány jako hlučná zakouřená místa se špatnou hygienou, dnes jejich role slouží primárně k setkávání se a navazování nových kontaktů. Ale konzumace piva klesá.
Pojem česká hospoda už skoro nevyvolává asociace spojované se zbytečným utrácením peněz nebo neřestí, jak tomu bývalo dříve. Také lidí, kteří chodí na točené pivo stále ubývá.
Proč tomu tak je? Jsou to převážně ekonomické důvody. Lidé dodržují víc zdraví životní styl, sportují, nesedí po hospodách. Dneska si lidé chtějí více odpočinout a popovídat, není to o množství piva, ale i o sociálním aspektu. Jedná se prostě o změnu tendru, ale souvisí s tím samozřejmě i nárůst cen piva.
Tradiční večerní vysedávání v hospodách nahradily spíše výpravy do kaváren v odpoledních hodinách. Návštěvníci si tam vedle kávy leckdy dopřejí i jídlo nebo míchaný drink. Zejména v odpoledních a večerních hodinách lidé hledají kvalitní gastro zážitky. Za ty jsou ochotní i připlatit.
Hospoda plní mnoho funkcí
Již odnepaměti je hospoda místem setkávání lidí, má sociální i společenskou funkci:
- Lidé se do hospod chodí odreagovat od každodenních starostí.
- Hospoda je důležitým místem pro setkávání přátel, známých, kolegů.
- Hospody jsou důležitým místem pro vytváření známostí a sociálních kontaktů.
- V hospodách se často domlouvají sousedské výpomoci, výměny, prodeje.
- V hospodě se člověk dozví plno zpráv a informací, ke kterým se jinak nedostane.
- Hospody jsou častými organizátory kulturních akcí.
Česká hospodská kultura se začala měnit k lepšímu
Naše pohostinství se vyvíjí postupně od devadesátých let. Ale k opravdovému zlomu došlo v květnu před sedmi lety, kdy začal platit zákaz kouření v restauracích. To skokově zvedlo jejich úroveň a ze zakouřených nevábných prostor se postupně začalo stávat místo vhodné i pro děti, rodiny a nekuřáky.
Od té doby se restaurace více zaměřují na tu gastronomickou část a různé společenské akce. Pak jsou to investice do interiérů a v neposlední řadě je to změna trendů. Ubývá lidí, kteří konzumují pivo ve velkém, konzumují spíše kvalitnější značky, různorodá piva. Poslední dobou je vidět, že se to přetáčí do nealkoholických nápojů. Hlavním motivátorem, proč lidé chodí do restaurace, je setkávat se s ostatními. Nikdo z nás se nechce setkávat tam, kde se mu nelíbí, takže lidé prostě vyhledávají taková místa, která se jim líbí a ty provozovny se přizpůsobují novým moderním trendům.
Vztah Čechů k pivu
Česko je nefalšovaná pivařská velmoc, stále tu lidé pijí zlatého moku daleko více, než jinde na světě. Přesto se jejich přístup k oblíbenému nápoji mění. Piva pijí v porovnání s předchozími roky méně a častěji sahají po jeho nealkoholických verzích nebo po verzích s nižším obsahem alkoholu. Proměna je vidět hlavně u mladší generace, která potřebuje, aby to, co pije, působilo navenek in.
Změny v existujícím trendu poklesu prodejů českého piva, lze vysvětlit hled několika faktory:
- Mohou za něj rostoucí ceny piva v hospodách.
- Ekonomická nejistota.
- Změny ve spotřebitelském chování zákazníků.
Například Plzeňský Prazdroj, pod který spadají značky jako Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, Birell či Velkopopovický kozel zveřejnil čísla, která potvrzují, že průměrná spotřeba piva na obyvatele v Česku dlouhodobě klesá. Například v roce 2023 činila 128 litrů na osobu.
Jedním z důvodů nových trendů je změna životního stylu, a to hlavně u mladších lidí. Ti vyhledávají zejména nealkoholická piva či nápoje s nižším obsahem alkoholu (tzv. beer mixy a radlery). Že existuje kategorie, která získává na oblibě, lze označit za pozitivní trend. Nealkoholická piva v současnosti již zdaleka nejsou jen volbou řidičů. Stávají se první volbou jako osvěžující nápoj, při sportu nebo při posezení s přáteli. Jejich obliba se zvyšuje průřezově napříč většinou skupin dospělých konzumentů.
Také supermarkety změnu zaznamenaly. Výrazně nárostla obliba ovocných piv, známých jako radlery, ať již v alkoholické nebo nealkoholické variantě. Jejich hlavní sezónou jsou letní prázdniny, tedy červenec a srpen, které patří letnímu grilování, a prodá se jich nejvíce. Oblíbené jsou také nealkoholická piva, která v prodejích předčila piva černá. Prodeje nealko piv a pivních mixů typu Birell, Cool apod. v posledních 2 letech rostou nejvíce z celé kategorie piva. O něco méně rostou také prodeje speciálů.
Mladší lidé pak hořká piva příliš nemusí, vyhledávají nápoje slabší a méně hořké. Zároveň si ale s konzumací pojí zážitky a očekávají, že to, co pijí a s čím se navenek ukazují, bude dobře vypadat. Ať už se jedná o lahev, kterou si vezmou do ruky, nebo způsob, jakým jim bude pivo naservírováno v jejich oblíbeném podniku. Pro mladší generaci důležitý i způsob, jakým pijí pivo.
Obecně jsou ale v Česku stále nejvíce oblíbené léžáky. Ležák je pořád etalonem na české pivní scéně a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se na tom mělo něco měnit. Lidé si chtějí dopřát ten nejlepší zážitek a čím dál víc si vybírají piva s plnou a výraznou chutí.
Co se týká obalů, stále vítězí piva ve skleněných lahvích. Roste ale zájem o plechovky, který je daný právě rostoucími prodeji nealkoholického piva a beer mixů. Sudy v loňském roce mírně klesly a PET lahve se drží zhruba na stejné úrovni.
Nejpopulárnějším typem obalů zůstává i nadále vratná láhev, zákazníci stále upřednostňují piva ve skleněných lahvích, kterých se prodá násobně více než těch v plechovkách. Roste také poptávka po menších baleních – pivních třetinkách, proto jich obchody začínají zařazovat do prodeje více.
Prodej piva stále velmi ovlivňuje počasí, typicky se pivo více prodává během horkých dní, ale i sportovních událostí. Dalším klíčovým faktorem jsou slevové akce, které dokáží přitáhnout zákazníky a zvýšit poptávku. Stále více zákazníků nakupuje více stupňová piva, obchody se snaží nabídnout i více zahraničních značek a nabízejí také piva od malých craftových pivovarů.
Výroba piva v Evropské unii
Evropa vyrobila meziročně méně piva. Popularita ale roste u nealkoholických piv. První příčku v množství uvařeného piva si dlouhodobě drží Německo, exportu zase vládnou Nizozemci.
V Evropské unii se vloni meziročně vyrobilo o pět procent méně piva. Dohromady země EU vyrobily 34,3 miliardy litrů piva. Alkoholické pivo z celkového objemu tvořilo naprostou většinu – 32,5 miliardy. Zbytek pak tvořilo pivo s méně než půlprocentním obsahem alkoholu, nebo úplně nealkoholické.
Pokud jde o výstav alkoholického piva, korunku si udrželo Německo, které uvařilo 7,2 miliardy litrů, tedy 22,3 procenta celkové evropské výroby. Německo je dokonce jedním z největších výrobců piva na světě. Podle statistik je páté, po Číně, USA, Brazílii a Mexiku.
Na druhém evropském místě, ale v porovnání s Němci takřka s polovičním výstavem, se umístilo Španělsko se svými čtyřmi miliardami litrů piva. O deset procent evropské výroby se pak zasloužili Poláci, 7,5 procenta si pak může připsat Nizozemsko a 6,3 procenta Belgie.
Výroba nealkoholického piva, které se mezi konzumenty stává stále populárnější volbou, vzrostla o 13,5 procenta, což představuje nárůst objemu o 200 milionů litrů. To odpovídá stále populárnějšímu trendu střízlivosti, kdy lidé (především mladší generace) vyhledávají nealkoholické alternativy k nápojům, které běžně nealko nejsou. Pivovary tak musí nacházet nové způsoby, jak se svými zákazníky držet krok.
Šampiony ve vývozu zůstali Nizozemci, kde se vaří například známý Heineken nebo Amstel. Do celého světa 1,8 miliardy alkoholického piva, což představuje více než pětinu celkového evropského vývozu.
V těsném závěsu za Nizozemskem jsou Německo s Belgií, odkud do světa putovalo 1,4 miliardy litrů piva. Česko se pak může srovnávat s Irskem, se kterým se dělí o třetí místo s vývozem v objemu půl miliardy litrů.
V obchodní výměně piva s Evropskou unií hrála významnou roli Velká Británie, a to jak jako největší vývozce do EU, tak i jako největší dovozce z EU. Pokud jde o hlavní destinace vývozu piva s obsahem alkoholu do zemí mimo EU, Londýn se umístil na prvním místě s objemem 800 milionů litrů, což představuje 22,8 procenta celkového vývozu piva mimo EU. Dalšími významnými destinacemi byly Spojené státy s 16,1 procenta, následované Ruskem, Čínou a Kubou.
Dovoz piva s obsahem alkoholu ze zemí mimo EU zůstává ve srovnání s dovozem v rámci EU zanedbatelný. První místo žebříčku patří Británii s dovozem 300 milionů litrů, což představuje 57,6 procenta veškerého dovozu piva mimo EU. Mexické pivo pak následovalo s podílem 17,2 procenta.
