Fenomén oranžová vína

Kromě bílých, červených a růžových vín existují také oranžová vína. V tomto článku se zaměříme na oranžová vína vyráběná klasickou, tedy tradiční metodou, která je pro tento druh vína specifická. Tedy dlouhou macerací v hliněných nádobách zvaných kvevri zakopaných v zemi.

Je nutné uvést, že oranžová vína jsou na našem trhu, tedy v české republice okrajovou záležitostí a nedá se ani v budoucnu předpokládat, jejich větší rozšíření, nebo boom.

Jak probíhá výroba oranžových vín

Pro výrobu oranžového vína se používají hrozny, které jsou určené i pro výrobu vína bílého.

Základem výroby tohoto vína je však dlouhá macerace hroznů. Oproti bílým vínům, kde před lisováním probíhá pouze krátká macerace, u oranžových vín vyráběných klasickou metodou jde rovnou o několik měsíců.

Původní oranžová vína se vyráběla tak, že po sběru vína, byl rmut umístěn do kameninových, případně hliněných nádob nesoucích název kvevri.

Zde probíhala neřízená fermentace a dlouhá macerace. Ještě zajímavější může být to, že tyto nádoby jsou umísťovány pod zem tak, aby se k nádobě a vínu nedostal žádný vzduch. Až po několika měsících takové víno opatrně lisujeme a stáčíme do lahví.

Kvevri jako základ

Oranžová vína nejčastěji nalezneme buď v oblastech touto výrobou proslulých (např. Gruzie) nebo u vinařů, kteří jdou cestou biodynamickou, autentickou či se zabývají bio vinařením. Oranžové víno se nesíří (nebo jen minimálně), nepřidávají se do něj další prvky a dokonce se víno ani nekrášlí a nefiltruje.

I z těchto důvodu je oranžové víno závislé na výběrové kvalitě hroznů a je náchylné na jakoukoli nemoc tohoto základního produktu. Je to dáno tím, že jakmile se rmut na několik měsíců uzavře v nádobě a zakope pod zem, nedá se již víno ovlivnit a jsme odkázání na kvalitu hroznů, přirozené reakce a mnohdy trochu i štěstí. Veliká alchymie je i v tom, kdy takový proces zastavit a víno opatrně lisovat a stáčet.

Pokud si říkáte, zda je nutné používat při výrobě těchto vín kameninové či hliněné kvevri, tak v dnešní době existují již moderní alternativy z nerezu.

Každopádně jde primárně o tvar této nádoby, který je uzpůsoben tak, aby kal sedal ke dnu, nad ním aby vznikalo víno samotné a v horní části aby plavaly slupky hroznů, které vínu dávají specifické aroma. Díky dlouhé maceraci dochází ke zbarvení vína do oranžova, mnohdy až do měděné barvy.

Oranžová vína jsou charakteristická svou chutí. Naleznete zde tóny sušeného ovoce, oříšků, sušených květin či pomerančů. Tato vína jsou více robusní a pro někoho mohou mít až nezvykle slanější chuť.

Původ oranžových vín

Gruzie

Jak jsme již zmiňovali, původ keramické nádoby nesoucí název kvevri pramení v Gruzii, konkrétně ve východní Gruzii v oblasti Kacheti. Zde se tato nádoba podobná amfoře používá pro výrobu vína již po tisíce let.

Na žádost Gruzínců byla dokonce v roce 2013 zapsána do seznamu „Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva“ UNESCO. V západní Gruzii se spíše než s názvem kvevri setkáte s pojmenováním churi (čuri).

Nádoba je vyráběna z hlíny a nejčastěji ve velikostech s objemem mezi 200 – 2000 litrů. Je nutné podotknout, že ještě před zakopáním nádoby do země se vnější plášť nanáší vápenitou hlínou (maltou) tak, aby se zvýšily antibakteriální účinky. Vnitřek se naopak ošetřuje škrábáním speciálním nástrojem z třešňové kůry a vytírá se včelím voskem, který taktéž působí antibakteriálně.

S troškou nadsázky by se dalo říct, že je kvevri historickým starověkým vinifikátorem, který po naplnění rmutem (z bílých či modrých hroznů) vytvoří bez většího zásahu víno. Ke konzumaci je víno přichystané cca za 6 měsíců.

Další výrobci oranžových vín

Josko Gravner – Itálie

Jeden z nejznámějších producentů oranžového vína je Josko Gravner, který však nepochází z Gruzie, ale z Gorizie, která leží v italské Friuli, v těsné blízkosti se slovinskými hranicemi. Tento vinař je proslulý svými neortodoxními metodami a přístupy, které kombinuje s tisíciletými poznatky gruzínských vinařů ze zmiňované oblasti Kacheti.

Gavin Robertson

Pokud jsme se bavili o nerezových kvavri, tak jejich využití zkouší vinař Gavin Robertson, který přednáší o vinařství na Niagara College v USA. Ten vyrábí své přírodní oranžové víno z odrůdy Sauvignon blanc, jejíž hrozny před macerací odstopkovává (při výrobě oranžového vína se často stopky nechávají nebo jen vybrané, protože dávají vínu rozličná aromata).

Tradiční originální výroba vs. imitace

Dnes se často dostanete do styku i s oranžovými víny, které vám mohou chutí připadat velice podobná vínům bílým a liší se pouze v barvě. To může být způsobeno tím, že daný vinař se snaží využít situace na trhu.

Nemusí to ještě znamenat, že se jedná o víno špatné, ale ve valné většině takových případů se jedná o víno, které maceruje déle než standardní bílé víno tak, aby takříkajíc „chytlo barvu“ a trošku jiné aroma, které vínu slupky dodají.

Každopádně se však nedá mluvit o tom, že by se jednalo o „pravé“ oranžové víno, vyráběné klasickou metodou několikaměsíční macerace, bez následného krášlení a filtrace. Můžete tak dostat lehce odlišné víno, nemusí být vůbec špatné, ale pokud chcete ochutnat oranžová vína, která jsou vyrobena způsobem popsaným výše, musíte si najít vhodný zdroj.

Stává se, že vinař vydává nepovedené víno za cíleně oranžové, ač této barvy dospěl v rámci nepovedeného „klasického“ procesu.