Historie koktejlů 3/4 – Současnost

Proč, co a jak míchat

Na počátku míchání koktejlů jistě byla zvědavost, touha po změně, mlsný jazyk či potřeba zředit něco silného tak, aby výsledek byl pitelný, měl grády a získal nové chuťové variace. Ve vedrech je například skvělým osvěžujícím nápojem zdánlivě obyčejný vinný střik.

Domácí obyvatelé u Jadranu ho už mají v lednici namíchaný, pijí ho přes den i po litrech a říkají mu bevanda. Plnohodnotné víno si dají až k pozdní večeři. Podobně v celém Středomoří. Ostatně už staří Řekové pili víno zředěné vodou a pít čisté se tehdy považovalo za projev zhýralosti.

V horku je vinný střik rozhodně víc osvěžující než těžké pivo. Před časem šokoval nestor tuzemského vinařství profesor Vilém Kraus redaktorky ženských časopisů, když jim řekl, že podle něj je pro odrostlejší děti v létě lepší slabý vinný střik, tedy přírodní produkt než slazené limonády plné chemie. I ty se dají vhodným namícháním s nejrůznějšími doplňky a přísadami zředit tak, že jsou dokonce opravdu osvěžující.

Nesmí však jít o známý trik, kdy vám dají sklenici plnou takřka bezcenného ledu, kterou skropí kolou a účtují plnou cenu. Nápoje se míchají především pro radost z požitku, pro osvěžení i jako společenská záležitost. Jsou koktejly pánské i dámské, smyslné s erotickým podtextem i zklidňující na dobrou noc.

Moderní koktejlová renesance a hometending

Mírná renesance pití koktejlů začala na počátku milénia. Pomohl rozmach internetu a snazší cesta k informacím i rozvoj barové kultury obecně. Koktejlové bary se začaly těšit většímu a většímu zájmu a rostla i edukace jejich hostů. Na setkáních s přáteli se začaly v létě objevovat koktejly jako Mojito, Cuba Libre a Gin & Tonic. 

S nástupcem sociálních sítí se znovu objevuje snaha předvést se nejen hostům doma, ale celému světu. Není to ovšem cesta klasických koktejlových večírků jako v minulosti. Jde spíše o neformální setkávání. Už to není cocktail party, už to je domácí bar – v angličtině se vžil termín hometending, tedy bartending at home. Šejkr dnes najdete i ve větším supermarketu, led na každé benzínce a o šíři nabídky destilátů, likérů a sirupů ani nemluvě. 

Koronakrize nás postavila před podobný problém, jakému čelila generace Američanů stěhujících se na předměstí v 50. letech 20. století. Jsme odříznutí od veřejné zábavy a barů, ale tentokrát je to nedobrovolně. Pokud to pravidla dovolí a setkáte se s přáteli, můžete jednoduše připravit nějaký ten koktejl doma. A nemusí být zrovna jen alkoholický…

Každý dnes mluví o koktejlech

Dnes jsou koktejly opět velmi trendy, otevírá se mnoho koktejlových barů, barmani tvoří nové koktejly a konzumenti tyto nově vytvořené koktejly rádi pijí. Nealkoholické koktejly také zažívají vzestup a jsou stále populárnější, a to nejen mezi řidiči a dětmi. Koktejl je pro podnik jednou z forem, jak prodat alkohol, resp. nápoj s vyšší marží.

Koktejl význam slova

Původ slova koktejl je nejasný. Připomeňme si alespoň několik teorií a legend:

  • Na začátku minulého století mexický král Axolotla VIII válčil s americkou armádou. Po několika bitvách se vůdci obou znepřátelených stran dohodli na příměří. Na tuto počest se americký král vypravil na dvůr mexického krále. Před zahájením jednání se král zeptal, jestli nechtějí hosté něco k pití. Hosté přikývli a krásná dívka přinesla ve zlatých pohárech nápoj, který měl zvláštní aroma a chuť. Tento nápoj americkým hostům velice chutnal. Ihned se ptali, kdo nápoj připravoval. Král ihned představil onu krásnou dívku. Byla to králova dcera, která se jmenovala Coctel. Američtí vojáci později její jméno zkomolili na Cocktail. 
  • V 18. století byly kohoutí zápasy v Americe velice oblíbené. Zakládaly se chovy bojových kohoutů, kteří se trénovali k bitvám na život a na smrt. Vždy v neděli se rančeři sjížděli do okresních měst, kde se konala tato veliká utkání. Aby jejich favorité byli více odhodlaní bojovat, podávali „rančeři“ svým kohoutům směs lihovin. Majitelé vítězů bývali velice pyšní na své bojovníky a samozřejmě vždy šli svůj úspěch s velikou hrdostí oslavit. V lokále se pak podávala stejná směs, kterou pil vítězný bojovník.
  • V severních státech Ameriky považují za vynálezkyni koktejlů Betsy Flannaganovou. Během války za nezávislost někteří důstojníci bydleli v Elmfordu. Jednou večer se po velmi rušném dni unaveni sešli u Betsy. Ta měla za souseda bohatého Angličana, který měl smysl pouze pro svůj chov slepic. Betsy, pobízená škádlením hostů rozhodla se oškubat sousedovi jeho nádherné kohouty. Následující večer podávala důstojníkům skutečně pestrý nápoj, který ozdobila kohoutími péry. Mladý obdivovatel Betsy, francouzský poručík, pozvedl svou sklenici a pronesl přípitek se slovy: Vive le coq’s tail!
  • Slovo koktejl znamená „ kohoutí ocas “, příběh z Jižní Ameriky, který uvádí, že došlo k kohoutí bitvě a že vítěz boje obdržel ocasní pera poraženého kohouta jako trofej. Oslava pak byla zahájena slovy „Pojďme se napít na ocas tohoto kohouta“.
  • Později, po bojích, byly tyto nápoje nazývány „koktejly“. Dalším možným vysvětlením názvu jsou ty koktejly, které nejsou smíšené, ale sestávají z několika různých barevných likérů navrstvených na sobě. Při pohledu ze strany se tyto různě barevné vrstvy podobají barevnému ocasu kohouta. V některých případech však byly nápoje na různých večírcích ozdobeny peřím z kohoutů a věří se, že se z toho vyvinul termín koktejl.
  • Pera z kohoutího (cock) ocasu (tail) se kdysi používala jako první míchátka a ozdoby alkoholických nápojů.
  • Vzdálenější souvislost s kohouty má i teorie, podle níž se tyto míchané nápoje pily ráno jako léčebný prostředek proti kocovině.
  • Jako cock-tail byli označováni nečistokrevné rasy koní, od nich se název přenesl na nápoj, který byl také „smíšeného původu“.
  • Kalíšek na vajíčka, ve kterém se někdy podávaly nápoje v New Orleansu, se francouzsky řekne coquetier.

Poslední jmenovaná teorie nemusí být tak daleko od pravdy, jak se může zdát při srovnání s ostatními výrazy, protože francouzského (neworleánského) původu je jeden z nejstarších oficiálních  koktejlů Sazerac z poloviny minulého století, míchaný z koňaku a hořkých kapek. (Pozn.: V dnešní době podávaný Sazerac se většinou vyrábí z žitné whiskey.).

Všechny díly