Jak vybrat kvalitní víno a poznat to zkažené

V obchodech doslova najdete tisíce a tisíce rozdílných druhů vín. Nabídka vín je opravdu široká, a to nejen ve vinotékách nebo na specializovaných e-shopech, ale také v supermarketech.

Jak se v sortimentu vín zorientovat a vybrat víno, na kterém si opravdu pochutnáte a jak se vyhnout vínu špatnému či zkaženému, to najdete v tomto článku.

Barva je to podle čeho víno vybíráme

Ovšem tato metoda není úplně nejvhodnější. Hodně o víně napoví už samotná etiketa, kde byste vždy měli najít informace o původu i kategorii vína. Správný postup je tedy prostudovat etiketu.

Při výběru vín je potřeba vědět, k čemu budeme dané víno podávat.

• Červené víno

Červené víno se vyrábí z modrých hroznů a obsahuje více tříslovin, proto je těžší než svěží bílé. Hodí se tedy hlavně k červenému masu nebo k omáčkám, ale také ke zrajícím sýrům.

• Bílé víno

Lehká bílá vína s výraznější kyselinkou zase skvěle doplní mořské plody, drůbež nebo některé sýry.

• Růžové víno

Speciální kategorií jsou pak vína růžová, která someliéři doporučují hlavně na léto. Nikdo ale samozřejmě neříká, že je nemůžete pít po celý rok. Nejlépe vyniknou se zeleninovými saláty a rybami.

Tiché víno vs. bublinky

Dělení na tichá vína a sekty nebo zkrátka bublinky, které si také zaslouží pozornost, protože jsou stále oblíbenější. Zatímco dříve byly určené výhradně pro slavnostní příležitosti, dnes si je běžně dáváme jen tak, hlavně v létě.

Bublinky mají nižší obsah alkoholu než tichá vína, jsou příjemně lehká a mírně aromatická. Vyrábějí se hned třemi různými způsoby. tato vína také mnohem rychleji stoupají do hlavy a dříve se s nimi opijete, než s víny tichými.

• Tradiční metoda výroby

Francouzské šampaňské a španělská Cava se vyrábějí šampaňským způsobem. A to tak, že se do kvašeného nápoje přidá tirážní likér, a z obsaženého cukru tím pádem vznikne etanol a oxid uhličitý. Celý proces přitom probíhá přímo v lahvi, proto trvá minimálně rok.

• Charmat metoda

Italské prosecco pak zpravidla vzniká metodou Charmat, tedy také přidáním tirážního likéru do prvotně kvašeného vína. Rozdíl je ale v tom, že se tak děje v tlakových nádobách a do lahví se lije až hotový produkt. Výroba je tedy rychlejší a levnější než u šampaňské metody. To ale neznamená, že by prosecco nemělo dostatečnou úroveň a lahodnou chuť.

• Perlivé víno

toto víno se také nazývá frizzante a bývá pouze dosycené oxidem uhličitým. I tak si ho ale lidé chválí a rádi ho popíjejí zejména během letních večerů. Metoda výroby je tedy stejná, jako když si doma vyrábíte sifon či sodovku a stejným způsobem vyrábějí nápojové koncerny limonády.

Rozdíl mezi označením spumante (šumivým) a frizzante (perlivým) vínem je pak následující – spumante má v lahvi tlak alespoň 3,5 baru, je o něco dražší a zpravidla i kvalitnější. Naproti tomu u frizzante se tlak pohybuje jen okolo 1 až 2,5 baru.

Obsah cukru rozhoduje o chuti vína

• Suchá
• Polosuchá
• Polosladká
• Sladká

Každý má jiné chutě, ale sladkost vína určuje přesné množství cukru. Cukr zůstává ve víně i po ukončení procesu kvašení, proto se mu říká zbytkový. V suchém víně jsou to pouze čtyři gramy na litr, polosuché má do 12 gramů zbytkového cukru, polosladké maximálně 45 gramů a sladké více než 45 gramů.

Pokud neznáte chutě hostů a kupujete víno naslepo, volte polosuché, které statisticky upřednostňuje většina konzumentů vína.

Kvalitní vína a jejich značení

Přívlastková vína je označení těch kvalitnějších vín na našem trhu a čím vyšší přívlastek, tím lze očekávat vyšší kvalitu.

To nejlepší ve světě vín najdete pod označením „jakostní s přívlastkem“. Tato vína musí splňovat spoustu náročných požadavků od výroby v místě sklizně přes použití maximálně tří odrůd až po zákaz využívání sladidel a konzervačních látek.

Přívlastková vína se pak ještě dělí na:

• Kabinetní
• Pozdní sběr
• Výběr z hroznů
• Výběr z bobulí
• Výběr z cibéb
• Slámové víno
• Ledové víno

Hlavním parametrem je v tomto případě chuť, která závisí na cukernatosti hroznů, s tím, že u ledových vín je nejvyšší. Všechny zmiňované informace byste měli najít na etiketě, stejně jako detaily o původu, konkrétní odrůdě nebo odrůdách, pokud jde o cuvée.

Správné skladování vína

Víno je samozřejmě nejlepší vypít ihned po otevření, ale ne vždy se to zadaří. Všechny druhy proto skladujte po otevření v ledničce.

• Zamezte přístupu vzduchu a následné oxidaci špuntem nebo speciální zátkou na vína. Lahve se šroubovacím uzávěrem samozřejmě zašroubujte originálním uzávěrem.
• Víno uzavřete a dejte do lednice ihned po nalití sklenky. Láhev na stole nechte pouze tehdy, když jí nejdéle do hodiny zkonzumujete.
• Můžete zkoumat, co s vaší oblíbenou odrůdou udělá pobyt mimo lednici – možná s údivem zjistíte, že nějaký čas venku vínu vlastně prospěl, protože na vzduchu dozrálo. Důležité je, aby chutnalo právě vám.
• Nedopité víno lze zužitkovat i na vaření. Ta bílá se hodí do italského rizota nebo do jemných omáček, červené víno zase využijte na dušení zvěřiny nebo na hovězí. Nikdy však do jídla nedávejte víno zkažené – taková vína již nelze na nic použít.

Vady vína

Pokud se vám doma hromadí k různým příležitostem darované lahve vína, ze kterých jen občas nějakou otevřete, může se snadno stát, že se vám některá láhev zkazí. Rozeznat zkažené víno může být někdy obtížné. Při rozhodování, jestli otevřená lahev je, nebo není zkažená se řiďte podle bodů uvedených níže a vyvarujete se tak nepříjemnostem při podávání takových vín například návštěvám.

Chuť po korku

Při koupi vína si předem dobře prohlédněte korek, zda není porušený. Jakkoliv narušený nebo nedoléhající korkový špunt značí vadu – víno může chutnat po něm nebo být zoxidované. Po odšpuntování lahve by neměl být v buketu korek absolutně znát, po přičichnutí ke špuntu byste měli cítit pouze vůni vína. Nic dalšího.

Oxidace vína

K nechtěné oxidaci vína vzduchem dochází už při špatném lahvování – nedoléhající korek vpustí vzduch a zkáza je dokonána. Obzvlášť obezřetní buďte u archivního vína, které se vždy uzavírá korkem. Bílá vína po oxidaci chytnou oranžové podtóny, červené víno může dokonce až zhnědnout.

Zoxidované víno nepijte, na vaše zažívání by sice nemělo mít vliv, ale jeho hořká, mrtvá chuť by vás nejspíš nepotěšila.

Nepříjemný zápach

Každé víno má svůj specifický buket a po lahvování stále dozrává. Nedobré víno poznáte nejčastěji hned po otevření – jeho aroma je nepříjemné, zatuchlé a hořké.

Někdy není zkažené víno rozpoznatelné v podchlazeném stavu nebo hned po otevření, nicméně pobyt v dekantační nádobě prozradí vše. Zapáchající víno nepijte a zlikvidujte.

Octovatění a nepříjemná kyselost

Octovatění vína způsobují bakterie kyseliny octové, které reagují s alkoholem. V některých případech jde o požadovanou vlastnost, ale kyselost by rozhodně neměla přebít chuť vína. Pokud v chuti dominuje kyselost a octová chuť, je něco špatně a víno již není určeno ke konzumaci.

Perlení u tichých vín

U tichých neperlivých vín není přípustné žádné perlení, bublinky oxidu uhličitého jsou známkou druhotného kvašení, které probíhá v lahvi. U bílého vína se někdy může přidat velmi malé množství oxidu uhličitého pro zvýraznění svěžesti, avšak rozhodně by nemělo způsobovat nepříjemné pocity při pití. U červeného vína je přítomnost jakýchkoliv bublin vyloženě nežádoucí.