Konzumace alkoholu ve stáří 3/4 – Opět pozitiva

Publikováno: Autor:

Konzumace alkoholu a odchod do důchodu

Obecně se soudí, že lidé, když dosáhnou důchodového věku, obvykle pijí méně než dříve.

Jejich životní styl se mění a většině záleží na tom, aby žili co nejdéle a spokojeně. Přispívá k tomu klidnější způsob života bez stresů, u většiny také finanční zajištěnost a schopnost hospodařit s penězi. V názorech však nepanuje jednota a nalezneme i práce, které popisují, že přechod do důchodu nemění vůbec vztah k alkoholu, a také práce popisující, že pití alkoholu se s odchodem do důchodu zvyšuje.

Studie zkoumala, jak se projeví odchod do důchodu na konzumaci alkoholu u 123 284 osob, které byly sledovány pět let před důchodem a dalších pět let, když už byly v důchodu. Více než polovina z nich patřila do střední socioekonomické třídy. Za silné pijáky byli označeni muži, kteří konzumovali nejméně 28 alkoholických drinků týdně, tj. 4 drinky denně, což je kolem 50 g čistého alkoholu denně. U žen byly jako silné konzumentky označeny ženy, které vypily polovinu množství stanoveného pro muže. Před odchodem do důchodu patřilo do kategorie silných pijáků 16 % mužů, bez ohledu na jejich profesi. Při odchodu do důchodu se v prvním roce zvýšila konzumace alkoholu ve srovnání s posledním rokem před důchodem u manažerů o 3,1 %, u různých povolání o 3,2 %, u úředníků o 4,6 %.

U koho se však konzumace alkoholu při odchodu do důchodu vůbec nezvýšila, byli manuální pracovníci. V období jednoho až pěti let po nástupu do důchodu se konzumace alkoholu u všech sledovaných socioekonomických skupin, kromě manuálních pracovníků, statisticky významně snížila. U žen patřilo do kategorie silných pijáků před odchodem do důchodu 17,3 % manažerek, 12,0 % žen různých povolání a 10,4 % úřednic. V době odchodu do důchodu stoupl počet silných konzumentek v kategorii manažerek o 6,6 %, v kategorii různých zaměstnankyň o 4,3 % a o 3,3 % u úřednic. Mezi druhým a pátým rokem důchodu se však počet žen patřících mezi silné pijáky, obdobně jako u mužů, opět snížil. Pět let po pobytu v důchodu zůstalo silnými pijáky o něco více osob než před důchodem: 24,4 % manažerek, 13,5 % různých zaměstnankyň a 12,6 % úřednic.

Příznivý účinek alkoholu na úbytek fyzických sil a vznik demence byly prokázány ve všech zkoumaných etnikách. Většina výzkumů vztahu mezi pitím alkoholu a kognitivními i fyzickými schopnostmi lidí pokročilého věku je z Evropy, Spojených států amerických a Kanady. Další studie provedené v Austrálii, v Japonsku a u japonské komunity v USA, v Číně a v dalších zemích přinesly obdobné výsledky.

Rozdílné účinky alkoholu mezi pohlavími

Na rozdíl od jednoznačných výsledků působení alkoholu v různých zemích světa není při hledání rozdílu mezi účinkem alkoholu u mužů a u žen tak jednoznačný výsledek. Již ve zmiňovaném výzkumu z University College London je uvedeno, že také v normální populaci lze prokázat rozdíl mezi mentálními schopnostmi žen a mužů pokročilého věku. U žen klesaly mentální schopnosti o něco pomaleji než u mužů.

Vysloveně lepší výsledky u žen než u mužů byly prokázány rovněž ve třech sestavách, jedné z Irska, Nizozemska a Skotska, druhou byla stará francouzská studie z Nantes. Třetí studie z kolumbijské univerzity prokázala na multietnickém vzorku 2 200 mužů a žen průměrného věku 71 let, že statisticky významně vyšší skóre kognitivních testů než abstinenti měly po pití alkoholu pouze ženy, ale ne muži.

Většina prací však nenacházela mezi muži a ženami žádné rozdíly a pohlaví nejspíše nemá žádný vliv. Může to však být způsobeno pouze tím, že většina studií nevěnovala dostatek pozornosti možným rozdílům mezi muži a ženami.

Kolik alkoholu je ta správná dávka

The National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism (NIAAA) uzavírá po rozsáhlém výzkumu, že nejmenší celkovou úmrtnost mají lidé, kteří pijí jeden až dva drinky, tj. 14–28 g čistého alkoholu, denně. S tímto názorem souhlasí i výsledky většiny dalších studií. Při nižších dávkách, nejhůře při abstinenci, je demence častější.

Jiní autoři však uvádějí, že dávky doporučené NIAAA jsou příliš restriktivní a že při snižování rizika demence u lidí pokročilého věku jsou účinnější vyšší dávky. Ze všech uvádíme dvě recentní studie. První, provedená u 11 727 mužů ve věku 65–79 let a u 12 432 žen ve věku 70–75 let, ukázala, že nejlepší bylo u mužů pití čtyř drinků denně (neboli 56 g čistého alkoholu) a u žen polovina tohoto množství.

Také ve druhé mnohatisícové studii, nalezli o 19 % lepší výsledky u žen konzumujících již 5–15 g alkoholu za den než u abstinentek, ale ještě lepší výsledky měly ženy, které pily 15–30 g čistého alkoholu denně. Šance na přežívání v dobré kondici stoupla na 28 %, ale také ženy, které konzumovaly až 30–45 g čistého alkoholu denně, měly šance dožít se v pokročilém věku dobrého zdraví rovněž až o 24 % vyšší než abstinentky.

Současný názor na optimální dávku alkoholu u osob pokročilého věku je uveden v doporučení anglické společnosti psychiatrů, které říká, že muži ve věku do 54 let by měli pít 30 g čistého alkoholu denně, a od 55 do 84 let by měli dávku zvýšit na 42 g. Ženy by měly zvýšit pití v 75 letech na 30 g alkoholu denně. Doporučené dávky jsou vyšší než dávky, které doporučuje NIAAA.

Jak často alkohol konzumovat

Výzkumy, jak frekvence pití alkoholu příznivě ovlivňuje vznik a vývoj projevů stárnutí, přinesly obdobné výsledky jako výzkumy u mladších osob. V mladším věkovém období se ukázalo nejúčinnější pravidelné každodenní pití alkoholu, nebo alespoň pití po většinu dnů v týdnu.

Totéž se projevilo i u osob pokročilého věku. Nejlépe to ukázala studie provedená u amerických ošetřovatelek, vyšetřených v pozdním věku. Ženy, které pily 5–7 dnů v týdnu, měly ve srovnání s abstinentkami až o 47 % vyšší šanci přežívání. U žen, které omezovaly pití na 3–4 dny v týdnu, byl rozdíl proti abstinentkám pouze 29 %.

Jaký alkoholu je nejvhodnější

Většina autorů jednoznačně prokazuje, že nejlepší je pít víno, a že pití piva nebo alkoholických drinků není z hlediska fyzických či kognitivních funkcí přínosné, anebo nebezpečí demence dokonce zvyšuje.

Studie u 2 468 lidí s vyšším ekonomickým postavením, jako jsou obchodníci a vedoucí pracovníci ve věku 40–55 let sledovali po dobu 29 let preference k pití vína, piva a alkoholických drinků. Muži, kteří pili víno, měli celkovou úmrtnost nižší o 34 %, tj. nejnižší za 29 let, a o 48 % nižší úmrtnost z kardiovaskulárních příčin než pijáci alkoholických drinků. Délka života byla u pijáků vína o 3,8 let delší než u abstinentů. Konzumenti piva se ve snížení úmrtnosti od konzumentů drinků vůbec nelišili. Pijáci vína měli také na konci průzkumu nejlepší celkové zdraví i mentální schopnosti.

Také japonská studie prokázala, že na IQ starších osob má nejlepší vliv hroznové a rýžové víno. Výsledky IQ testů prokázaly, že muži starší než 40 let, kteří pili víno v dávce do 60 g čistého alkoholu denně, měli významně vyšší IQ (o 3,3 bodu; ženy o 2,5 bodu) než abstinenti. Výsledky byly lepší po víně a saké než při pití whisky nebo jiného lokálního nápoje.

Některé práce sledovaly, jak se uplatňují jednotlivé druhy alkoholu při zvyšování kostní denzity. Někteří autoři nenalezli mezi pivem, vínem a jinými alkoholickými nápoji žádný rozdíl v účinku na kostní denzitu, jiní zjistili, že nejlepší je pití vína. Výsledky měření denzity byly lepší při pití vína než při pití alkoholických drinků. Pivo nemělo na denzitu kostí žádný příznivý vliv. Jsou však také studie, ve kterých nebyl zjištěn žádný rozdíl mezi účinkem konzumace piva, vína nebo jiného alkoholu a vznikem demence.

Proč alkohol vlastně pomáhá

Příčiny jsou v zásadě stejné jako u lidí mladšího věku:

  • zlepšení lipidového profilu: zvyšuje se koncentrace HDL cholesterolu, snižuje se hodnota LDL cholesterolu a zlepšuje se velikost HDL a LDL částic
  • zmenšení srážlivosti krve účinkem alkoholu na snížení agregace destiček, snížení hodnoty fibrinogenu
  • zlepšení endoteliální funkce
  • zlepšení elasticity
  • snížení koronární kalcifikace o 50 %
  • nižší hodnoty CRP a IL-6, které jsou považovány za prediktory koronární příhody

Přispívá k tomu ještě skutečnost, že alkohol snižuje krevní tlak a koncentraci inzulinu v krvi a podle některých údajů zmenšuje při stresu koronární spasmus, zvětšuje průtok koronárním řečištěm a zvyšuje hladinu estrogenu.

Nedomníváme se, že by snížení rizika vitálních nebo mentálních funkcí u starších osob bylo ovlivněno životním stylem. Snížení rizika je způsobeno vlivem alkoholu, a nikoli změnou životního stylu. Bylo to prokázáno ve studii 7 697 abstinentů, kteří začali konzumovat alkohol.

Za čtyři roky, kdy pili, dokázali snížit riziko onemocnění kardiovaskulární chorobou. Signifikantní rozdíly mezi skupinou nepijáků a střídmých konzumentů alkoholu, zůstaly zachovány i po adjustaci na tělesnou aktivitu, BMI, demografické a kardiální rizikové faktory.

Všechny díly