Mladé víno – jak ho pít

Mladé víno je víno v určité počáteční fázi své existence. Kdy může konkrétně být takto víno označeno, co je to víno Svatomartinské a jak se vlastně přesně mladá vína vyrábí?

Mladé víno

Mladé víno je takové víno, které se prodává ještě v průběhu téhož roku, v němž proběhla sklizeň hroznů použitých pro výrobu tohoto vína.

Lze tedy zjednodušeně říci, že každé víno je v určitém momentě vínem mladým. Ve vinařském světě se jedná o populární produkt. Zájem je mezi znalci i milovníky vína a mladé víno je výhodou i pro samotné vinaře, protože cesta od výroby k zákazníkovi se zkracuje oproti vínu, které je nutné nechat uležet.

Svatomartinské víno

Takzvané Svatomartinské víno je první víno vzniklé v novém ročníku. Symbolicky se úplně první vína začínají podávat 11. listopadu v 11 hodin, tedy na svátek sv. Martina.

Tato vína obvykle zrají jen několik týdnů a coby nejzazší termín pro jejich konzumaci se doporučuje čas cca v období kolem Velikonoc. Poté už víno ztrácí své specifické senzorické vlastnosti.

Jedná se tedy výhradně vína raných odrůd, konkrétně se jich používá šest. Za vína Svatomartinská se považují vína suchá. Hodnota zbytkového cukru se u nich má pohybovat na 9 g/l. V nápoji je také povolen nepatrný obsah CO2. Jednotlivá vína se od sebe odlišují obsaženým množstvím alkoholu. Bílá a růžová vína a klarety mají stanoven maximální podíl alkoholu na 12,5 %. U růžových vín by tato hodnota neměla překročit 13 %.

O tom, že víno splňuje výše popsaná kritéria a má tedy parametry, pro něž může být označeno jako Svatomartinské, rozhoduje odborná komise. Pouze na základě jejího schválení je tak možné tato vína prodávat.

Co nelze nazývat Svatomartinským vínem

V zásadě to znamená, že pokud vinaři chtějí pro své víno označení Svatomartinské, musejí splnit přísné podmínky. Ty se týkají zejména volby vhodné odrůdy a podílu zbytkového cukru. Svatomartinské víno se vyrábí výhradně z:

  • červené víno: Modrý Portugal a Svatovavřinecké
  • růžové víno, klaret: Modrý Portugal, Zweigeltrebe a Svatovavřinecké
  • bílé víno: Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Muškát moravský

Řada vinařů tak nabízí svá mladá vína jednoduše pod vlastními značkami. To přirozeně nikterak neubírá na jejich kvalitě. Záleží tak spíše na preferencích konkrétního konzumenta, zda si zvolí právě Svatomartinské víno nebo sáhne po jiném.

Chuť mladého vína

Chuť tohoto vína je specifická, přirozeně svěží. Lze v něm rozeznat tóny ovoce či květin a charakterizuje ho lehkost. Právě to přispívá k nemalé oblibě tohoto typu vína mezi konzumenty. Typické aroma tohoto vína může velmi rychle vyprchat na vzduchu.

Servírování mladého vína

Mladé víno máme v rámci Svatomartinské tradice spjato zejména s pečenou husou. K tomu se v lidové slovesnosti traduje úsměvné vysvětlení.

Drůbež se na talířích začala objevovat prý z poměrně prostého důvodu: Husy rušily svým hlasitým kdákáním sv. Martina během jeho kázání. Poslat opeřence na pekáč se tedy jevilo být poměrně účinným „trestem“ pro nadměrně hlučná zvířata. Existují však i jiná vysvětlení, každopádně by se sv. Martin asi obracel v hrobě, jelikož on sám za svého života vedl prostý život, pomáhal chudým a zbytečně nerozhazoval za okázalé slavnosti a bujaří.

Přestože pravda bude nejspíš o poznání prozaičtější, tradici Svatomartinské husy a s ní i pití vína to na oblibě nikterak neubírá. Nicméně husa rozhodně není jediným pokrmem, k němuž je tento nápoj vhodné podávat.

Červená mladá vína můžeme podávat jako aperitiv, hodí se k nim dokonce i sladké pohoštění v podobě skořicových sušenek. K bílým vínům si naproti tomu můžeme dopřát vyzrálou sušenou šunku, případně si naservírujte na stůl husí paštiku. Velmi dobře se tato vína snoubí také se sýry, například camembertem. Mladé bílé víno ideálně doplní i talíř s mořskými plody či s kuřecím masem.

Burčák versus mladé víno

Vznik burčáku patří mezi každoročně netrpělivě očekávané okamžiky vinařské sezóny. Zcela zásadní je správný poměr cukru, alkoholu i kyselin. Podle úrovně prokvašení rozlišujeme několik fází burčáku. Během celkem pěti stupňů se mění zejména obsah alkoholu. Jakmile se burčák tzv. zlomí, už z něj vzniká právě mladé víno.

Burčák je živý nápoj, který se stále mění a pokud ho nevypijeme hned, další den už bude chutnat jinak a stane se tak postupně vínem.

Vliv vína na zdraví

Uměřená konzumace jakéhokoli vína je pro lidské zdraví bezesporu prospěšná. Dochází ke zlepšení krevní srážlivosti, dále víno podporuje trávení díky obsaženým tříslovinám. Jak zjistili francouzští vědci, pití vína v malém množství také napomáhá předcházet infarktu u osob, které tímto byly již jednou zasaženy.

O mladém vínu se to traduje tím intenzivněji. Některé zdroje uvádějí, že mladá vína červených odrůd obsahují vyšší podíl antioxidantů. Pití mladého vína také přispívá ke snížení rizika kornatění cév a je prevencí vzniku mrtvice.

Svatomartinská tradice

Svatomartinské víno určitě není výdobytkem úsilí moderních vinařů. Poprvé vstupuje svatý Martin do vinařství v roce 1784.

V té době zásluhou Josefa II., jež byl tehdejším panovníkem, začaly platit nové zákonné normy. Právě ty stanovily datum 11. 11. jakožto okamžik, který zemědělcům dovoloval svoje produkty prodávat po vymezený čas bez potřeby vlastnit licenci.

Přirozeně se tak nová zákonná úprava dotkla i vinařů. A právě tady můžeme hledat kořeny stávajícího rozlišování vína na mladá a starší. V tehdejší terminologii se však uplatnil pojem „heurige“ tedy letošní. Šlo o jakési první předchůdce nynějšího Svatomartinského.

Některé prameny také uvádějí, že se na svátek sv. Martina již ochutnávalo nové víno, případně že se nad sklenkou vína vždy sjednávaly nové pracovní smlouvy předákům, kteří se každý rok feudálům nebo církvi starali o vinice. Přestože není vyloučeno, že se toto skutečně reálně dělo, nemáme podobné teorie zcela historicky potvrzeny.

Faktem tak zůstává to, že Svatomartinské víno má v Čechách svou mnohaletou tradici a že si v myslích vinařů a nadšených konzumentů získalo svoje neotřesitelné místo. První víno, které se oficiálně nazývalo Svatomartinské, je nicméně až ryze moderní záležitostí a na trh se dostalo teprve v roce 2000.

Mladá vína ve světě

Není divu, že kolébkou výroby mladých vín je jak jinak než sladká Francie. A to konkrétně slavná vinařská oblast Beaujolais.

Odnepaměti se tu vyrábí vin de l’année, tedy víno daného ročníku. Sklenka tohoto vína tradičně předznamenávala konec sklizně. Zdejší vinaře zákonná úprava zpočátku zavazovala k prodeji nového vína z aktuální sklizně až od 15. prosince.

Původní zákon z roku 1937 byl nakonec roku 1951 nahrazen jiným. Ten striktní nařízení zmírnil a dovolil vinařům produkci mladého vína už od 15. listopadu. A tak se zrodilo červené Beaujolais nouveau vyráběné z odrůdy Gamay.