O červeném víně 1/2
Červené víno je lehce alkoholický nápoj rudé barvy, který je vyroben výhradně z tmavě zbarvených (modrých) hroznů vinné révy. Dosud známá historie vína sahá až do roku 6 000 před naším letopočtem, kdy se jeho forma, kterou známe dnes, rozvíjela především v Egyptě, Orientu a zhruba o tisíc let později ve starověkém Řecku a Římě. Nyní tento elegantní nápoj mnoha chutí, vůní a odstínů je rozšířen po celém světě a i u nás, v pivovarské zemi, jeho spotřeba rok od roku roste.
Nejlepší červená vína pocházejí z Francie či Itálie, ale i Česko je světově uznávanou vinařskou zemí. Tradici pěstování vinné révy k nám přivezli Keltové a později, zhruba ve 3. století, českým vinařům rozšířili obzory o nové odrůdy i římští legionáři. Nicméně o největší rozmach vinařství u nás se ve 14. století zasloužil Karel IV.
Mnoho vědeckých studií také potvrdilo, že červené víno obsahuje mnoho prospěšných látek a antioxidantů, které při přiměřené konzumaci tělu prospívají.
Zdraví prospěšné účinky červeného vína
- Pravděpodobně nejznámější zdraví prospěšná látka obsažený v červeném víně se jmenuje resveratrol. Tato unikátní složka totiž snižuje riziko kardiovaskulárních chorob a proměňuje takzvaný bílý tuk na hnědý tuk, který člověk mnohem rychleji spaluje.
- Antioxidanty v červeném víně tělo chrání proti volným radikálům a snižuje riziko aterosklerózy diabetu a Alzheimera až o 80 %.
- Červené víno pomáhá proti prochladnutí i bolesti.
- Červené víno je velmi vhodné při trávících potížích, protože obsahuje antioxidanty, které napravují sliznice trávicího traktu a navíc má antibakteriální účinky.
- Červené víno barví zuby, ale málo se už ví, že současně napomáhá zubům odstranit bakterie tvořící zubní plak.
- Sklenice červeného vína denně udržuje správnou hladinu cukru v krvi a tím snižuje možnost cukrovky 2. typu.
Říká se, že červené víno je vhodné na krvinky, protože oproti bílému, obsahuje větší množství antioxidačních molekul. Nicméně zde platí, že méně je někdy více. V případě antioxidantů ve víně to platí také. Problém tkví v tom, že menší hustota antioxidantů v bílém víně je pro člověka mnohem lépe vstřebatelná a tím pádem i mnohem efektivněji využitelná než u vína červeného. Díky tomu je bílé víno v boji proti infarktu téměř o polovinu lepší, než víno červené.
Druhy a odrůdy červených vín
Dříve se vinná réva v přírodě křížila samovolně, ale dnes jde především o kontrolované šlechtění jednotlivých vinařství. Každé odrůdě se daří v jiných podmínkách, v jiné zemině a v jiném podloží, což jsou faktory, které je potřeba důkladně zvážit pro pěstování těch nejlepších bobulí. Vždy totiž záleží jen na tom, zda je víno dobré či nikoliv.
Plné, tedy silné červené víno
- Mezi plná, nebo též nazývaná jako mohutná červená vína patří Malbec, Cabernet sauvignon, Primitivo, Grenache, Tannat, Nebbiolo či Sangiovese. Tyto druhy červeného vína totiž obsahují větší množství tříslovin, mají silně červenou barvu a především velký potenciál k archivaci.
Jemné, tedy sladké červené víno
- Je nepsaným pravidlem, že jemnější červená vína jsou i chuťově sladší. Důvod je prostý – menší obsah tříslovin, který vínu dává ovocnější chuť. Mezi oblíbené druhy patří Modrý Portugal, Frankovka, italská Valpolicella či francouzské Gamay.
Obecně jsou v Čechách a na Moravě nejvíce rozšířená červená vína z odrůd Modrý Portugal, Frankovka a Svatovavřinecké, které je doménou většiny znojemských vinic. Dobře se u nás daří také rakouskému Zweigeltrebe, které bylo oficiálně vyšlechtěno z odrůd Svatovavřineckého, Frankovky a Fritz Zweigelt.
Existují vína, která jsou velmi lahod a oblíbí si je téměř každý. Jedno takové je například francouzské víno Merlot, které svou chutí černých třešní, švestek a ostružin, zná svět už od 14. století našeho letopočtu. Merlot je velmi náročné na ideální podmínky, a proto jej není snadné vypěstovat. Je totiž velmi náchylné na mrazy a navíc si na jeho bobulích velmi rádi pochutnávají hejna kosů, kteří se ve francouzštině nazývají „Merle“. Proto název Merlot.
Opakem Merlotu je italské víno Primitivo. Ne že by bylo méně lahodné, ale především jeho pěstování přidělává vinařům mnohem méně starostí. Tato odrůda není tolik náchylná na teplotní výkyvy, velmi rychle kvete, zabarvuje hrozny a současně dozrává mnohem dříve, než většina druhů červených vín. Primitivo díky svým vlastnostem nebývá tolik přezrálé, je jemnější a plné vyvážených aromatických látek. Pro mnohé může být překvapením i vyšší množství alkoholu, které se nezřídka pohybuje mezi 15 – 17 %.
Výroba červených vín
Výroba bílého vína se od výroby červeného vína velmi liší. Hlavní rozdíl je především v barvě bobulí, které se na výrobu červeného vína zvolí. Musí být zkrátka vždy modrá, což se jeví jako samozřejmost. Nicméně ne každý ví, že některé druhy bílého vína, se vyrábí z hroznů modrých, jako například Tramín červený nebo Pinot Grigio. Zatímco ze zelených hroznů červené víno udělat nelze. Důvod je prostý a to v rozdílný postup výroby.
Málokteré červené víno má šťávu z vylisovaného moštu natolik červenou, aby bez přidání slupek vznikla červená barva tekutiny. Proto se hrozny červeného vína nejprve celé rozdrtí, aby vznikl takzvaný rmut, který poté několik dní kvasí. Na rozdíl od výroby bílého vína tak slupky zůstávají součástí fermentace (kvašení) a lisování probíhá až následně. Kromě toho červená vína potřebují k prokvašení o něco více času (5 – 10 dní) a o něco vyšší teplotu (29°C) než vína bílá.
Červená vína se čím dál častěji takzvaně školí, což v překladu znamená zrání ve speciálních sudech z amerického nebo evropského dubu. Zde víno zraje po dobu tří měsíců a získává tak charakteristickou chuť a aroma z dubových sudů.
Složení červených vín
Vína v sobě obsahují okolo 600 látek, z nichž ty s největším podílem jsou:
- Voda (pouze z hroznů).
- Alkohol
- Hroznový cukr (není pravidlem protože například červené víno suché, má často téměř nulový obsah cukru).
- Kyseliny (mléčná, vinná, jablečná).
- Flavonoidy (označován i jako vitamín P, který má pozitivní vliv na cévy a srdeční činnost).
- Antokyany (rostlinná barviva ve slupkách modrých hroznů)
- Vitamín E (obvykle se vyskytuje především v Tokajském vínu).
- Enzymy (superoxid dismutázy a katalázu což jsou látky, které zpomalují stárnutí buněk).
- Minerální látky (především hořčík, draslík, vápník).
- Resveratrol a jiné polyfenoly (přirozená protiplísňová ochrana slupek modrých bobulí, která lidskému organismu prospívá silnými antioxidačnímu účinky).
Všechny díly
