Ovocné pivo – Chuťově překvapí

Doby kdy pivo chutnalo jen jako pivo a neznali jsme nic jiného jsou už dávno pryč. Na volném trhu lze dnes sehnat všechny myslitelné druhy piv, ať už se jedná o sladká černá s karamelem, kyselá, extra hořká, piva která chutnají jako víno, ale i piva ovocná, která si dnes představíme.

Ovocné pivo versus radler

Základní rozdíl mezi ovocným pivem a radlerem je skutečnost, že radler je klasické pivo, které se až po dokončení výrobního procesu míchá s limonádami s různými příchutěmi. Tyto limonády navíc prakticky žádné ovoce neobsahují, jedná se zpravidla jen o průmyslově vyrobené příchutě. Radler je z tohoto hlediska tedy míchaný nápoj.

Ovocné pivo je pivo vařené s ovocným přídavkem nebo příchutí. O ovoce a ovocnou šťávu se jedná zejména v případě lambiců, v případě ostatních ovocných piv jde zejména o ovocné extrakty, sirupy a příchutě.

Dělení ovocných piv

  1. Lambic

Ovocné plody byly používány jako doplněk piva nebo příchuť po celá staletí, obzvláště u lambic piv. Tato piva jsou exkluzivním zbožím s dlouholetou historií a výrobní tradicí, Jedná se o starobylá piva belgického původu, která kvasí spontánně a jejichž výrobní proces je velmi dlouhý, a to až 3 roky. Taková piva pak svojí chutí zpravidla pivo vůbec nepřipomínají, spíše vermuty nebo suchá vína.

  • kriek – třešňové
  • framboise – malinové
  • peche – broskvové
  • cassis – s černým rybízem

Vyrábějí se však i další příchutě (jablko, jahoda, tropický mix, apod.). Na litr piva je potřeba přibližně 200 g ovoce.

2. Ostatní ovocná piva

Ovocná piva jsou většinou tvořena z ovocných extraktů nebo sirupů a příchutí, které jsou přidávány až do spodního nebo svrchního kvašení. Výjimečně je použité ovoce vcelku. Tato piva vyrábí mnoho českých malých pivovarů.

Chuť ovocných piv

Hořkost je většinou nižší, sladovost a plnost také, vystupuje především ovocná chuť a svěží aroma. Často může být díky ovocné složce také sladšího rázu.

Postup výroby ovocných lambiců

Pivo se nalije do otevřených van, ve kterých je infikováno kvasinkami Brettanomyces a pak zraje rok nebo více let v dubových sudech. Do sudů se přidá ovocná složka , tedy přímo čerstvé ovoce (maliny, jahody, višně, broskve, ad.) a pivo pak dozrává společně s tímto ovocem. Vaří se hlavně od podzimu do jara, v létě by hrozilo nebezpečí vzniku nežádoucích chutí. Jedná se o pivo, které je velmi málo nasyceno oxidem uhličitým. Výroba trvá několik týdnů až měsíců v závislosti na množství ve várce a kvasnicích.

Výroba lambic kriek

Kriek patří do skupiny piv se spontánním kvašením. Při jeho výrobě jsou macerovány (vyluhovány) čerstvé tmavé višně v dřevěných sudech, v nichž kvasí lambické pivo. Lambic se nechává zrát 3-18 měsíců. K výrobě Krieku se průměrně používá 200 gramů višní na jeden litr lambicu. Nové kvašení začne v sudech díky cukru, který je obsažen ve višních. Díky nim získává pivo karmínový odstín a osvěžující ovocnou chuť.

Po 9 měsících kvašení se Kriek filtruje a stáčí do lahví. Další nová perioda kvašení se pak odehrává v lahvi. Právě z tohoto důvodu se pro uchování Krieku tradičně používali lahve na šampaňské s obsahem 0,75 cl.

Závěr

Lambic je nejstarší druh piva vyráběný v Belgii, jeho výroba je doložena už před r. 1300. Vyznačuje se chuťovou ostrostí blízkou Vermutu. Kriek se tradičně pije z kulaté sklenice, obsah alkoholu se pohybuje v rozmezí 5 až 6vol% a podává se při teplotě 5-6 °C. Jen v samotné Belgii je zaregistrováno 98 značek a pivovarů vyrábějících Kriek.