Pivní trendy a chutě pivařů se mění, konzumace piva klesá
Spotřeba piva v Česku klesá, a to zejména mezi mladší generací, která stále častěji sahá po nealkoholických a lehčích variantách. Mladí konzumenti uvádějí, že důvodem je vysoká hořkost a pocit plnosti po klasickém českém ležáku. Pivovary na tento trend reagují rozšiřováním nabídky nealkoholických piv a inovativních produktů.
Česko je ve světě stále bráno jako země pivařů. Piva zde ale lidé pijí stále méně. Mladší generace dává před klasickým českým ležákem přednost lehčím pivům, popřípadě pivům nealkoholickým.
Důvodů, proč se tak děje, je hned několik:
- Pro mnohé mladší konzumenty je překážkou vysoká hořkost piva nebo pocit plnosti po napití.
- Klasické pivo někteří moc nemusí a hledají různé alternativy. A když má pivo příchuť nějakého ovoce, raději si ho dají a upřednostní ho před klasickým pivem.
- Klasickému českému ležáku lze ale stále přikládat punc nejoblíbenějšího piva, kdy jej preferuje drtivá většina procent dospělých spotřebitelů.
- Roste skupina těch, kteří tradiční pivo pijí méně často než dřív.
Nealkoholická piva jsou stále oblíbenější
Roste také obliba nealkoholických piv. Ta už nejsou jen doménou řidičů. Lidé si je dopřávají na kole, na lyžích, a čím dál víc také v čepované podobě v hospodách při posezení s přáteli.
Tahounem je zejména čepovaná ochucená piva. nealkoholické pivo ochucené. Rychle si získává oblibu i mezi mladšími lidmi a řada zákazníků si ho také žádá. Dostanou tak lehké, hořké a osvěžující pivo.
Pivovary v České republice loni uvařily zhruba 20 milionů hektolitrů piva, což bylo meziročně o 2,7 procenta méně. Klesla i průměrná spotřeba na obyvatele, která dokonce dosáhla historického minima. V porovnání s rokem 2022 se snížila ze 136 na 128 litrů za rok.
Roli zde určitě hraje potřeba vymezit se vůči generaci rodičů, kteří pijí spíše hořčejší piva. Mladí dnes navíc mají výběr piv, radlerů a kvašených nápojů, o kterém se naší generaci ani nesnilo.
Důležitou skutečností také je, že u nás už prakticky vymizeli štamgasti, kteří vymírají.
Klasičtí pivaři, tedy zejména dělnické profese, co se minimálně několikrát týdně staví v hospodě na pár kousků toho samého piva. Dnes, když jde střední generace na pivo, spíš upřednostní pestrost. A chodí do hospod méně často.
Pivovary přicházejí s novinkami, ale jsou zde i tradicionalisté
Na tento trend musí pivovary reagovat rozšířením sortimentu nealkoholických a lehkých ochucených piv. Jsou ale i pivovary co se orientují na osvědčenou českou klasiku.
Pivovary tak neustále rozšiřují nabídku nealkoholických nápojů a míchaných nápojů z nealkoholického piva, ale stále si zachovávají i nabídku klasických piv, protože věří, že pivo vždy zůstane pivem. Mnoho pivovarů má tento trend spíše za dočasný a do budoucna očekávají návrat spotřebitelů ke klasickým pivům.
Spotřeba piva klesá
Množství lidí konzumujících pivo v české společnosti už několik let klesá. Mezi muži loni jejich podíl dosahoval 79 procent, ještě v roce 2014 to bylo 91 procent. U žen se snížil z 57 na 42 procent. Zvláště starší ročníky ale stále více pijí pivo o samotě.
Rozdílné množství konzumentů pěnivého nápoje mezi oběma pohlavími se odráží i na typech zařízení, která navštěvují. Zatímco u mužů hrají prim klasické hospody, ženy mají více v oblibě kavárny a cukrárny. Úbytek lidí, kteří pijí pivo, přitom není otázkou některé specifické demografické skupiny. Pokles průměrných hodnot můžeme sledovat u všech základních skupin jak podle věku, tak podle vzdělání.
Podle odborníků za trendem stojí širší nabídka nápojů na trhu i to, že se lidé tolik nepotkávají v hospodách jako dříve. Muži, kteří pivo pijí, si jej přitom dají průměrně dvakrát týdně a vypijí ve stejném časovém období 7,5 půllitru. Ženy jej pak konzumují zhruba třikrát za čtrnáct dnů, přičemž vypijí asi dvě piva týdně.
Pivo si ale stále udržuje atribut společenského nápoje. To znamená, že ho většinou lidé konzumují s někým dalším. Nicméně tento podíl v průběhu posledních deseti let klesá, a být při pití piva většinou sám je stále častější. V loňském roce tak svou situaci hodnotila třetina mužů a pětina žen. A tento trend se častěji týká vyšších věkových kategorií.
Konzumenti piva jsou také poměrně konzervativní a dominuje mezi nimi věrnost oblíbené značce nebo několika značkám piva. Své oblíbené značky se drží devět z deseti mužů a sedm z deseti žen konzumujících pivo. Celkový výstav českého piva přitom klesá. Loni se jen těsně udržel nad hodnotou 20 milionů hektolitrů, což představuje meziroční pokles skoro o tři procenta. Češi loni vypili v průměru 256 piv na člověka, což je nejnižší spotřeba od roku 1963.
Fakta a mýty o pivu
Česká republika je považován i přes klesající spotřebu piva v posledních letech za pivní velmoc.
Pivo má u nás dlouhou tradici a vaří se zde přes tisíc let. Tento oblíbený nápoj svou dnešní podobu dostal až v polovině 19. století, kdy čeští pivovarníci uvařili první ležák, pivo, které se pije celém světě. I přes dlouhou tradici však kolem piva koluje řada mýtů a polopravd.
Pivo, trávení a tloustnutí
Oblíbený mýtus je, že po pivu se tloustne. Pravda ovšem je, že pivo opravdu není dietní nápoj, ale pokud se pije v přiměřeném množství, přibírání na váze nezpůsobí. Při stejném objemu má pivo podstatně méně kalorií než třeba bílé víno.
S pitím piva ale často roste chuť k jídlu, kterou právě pivo podporuje. Dalo by se tak říci, že se spíše tloustne po jídle, které s pivem lidé konzumují. Jen málokdo navíc zůstane u jednoho půllitru piva. Jistá souvislost s přibíráním na váze a pitím piva proto opravdu existuje.
Snad skoro každý někdy slyšel, že pivo je dobré na trávení, protože je zásadité. Ovšem všechna piva jsou ve skutečnosti poměrně dost kyselá. Pozitivní vliv piva na trávení souvisí spíše s vyšším obsahem hořčin, které podporují vylučování žluči a urychlují trávicí procesy, proto jsou možná blahodárné účinky na žaludek připisované právě pivu.
Pivo tehdy a dnes
Historie piva bohatá a doprovází nás již od počátků civilizace.
První pivo bylo údajně objeveno náhodně v časech rozkvětu Mezopotámie. To ale nemělo s klasickým pivem, jak ho známe, téměř nic společného. Svou podobu získalo až v průběhu 19. století, kdy se způsoby výroby piva postupně zdokonalovaly.
Dříve se vařila se spíše svrchně kvašená piva, která kvasí při poměrně vysokých teplotách. Spodně kvašená piva, tedy ležáky naopak potřebují chladné prostředí. Dříve se ležáky vařily jen výjimečně, například v Bavorsku.
Dříve byla piva také spíše tmavá, zakalená. To proto, že tehdy nedokázali dobře regulovat teplotu sušení sladu, se zrna pražila nad otevřeným plamenem a tím pádem se často pálila a vznikal tmavý slad.
Sládek pivo vaří, výčepní ho dělá
Hodně lidí věří, že na způsobu čepování piva příliš nezáleží a že se jedná spíše o reklamní tah hospod a výmluvu pivovarů. Správný způsob načepování piva je však pro chuť piva zásadní – i proto můžete mít pocit, že vám čepované pivo zkrátka chutná více než správně vychlazené pivo z lahve.
Při nalévání piva do sklenice z láhve bohužel nikdy nevytvoříme krásnou hustou krémovou pěnu, která je pro správný chuťový zážitek zásadní. Pěna nám zároveň chrání pivo před zvětráváním, takže dobře načepovaná hladinka vám vydrží déle čerstvá a chutná. Na druhou stranu je zásadní také správný způsob čepování. Například pivo nečepované z výšky do suchého půllitru je úplně špatně.
Více o čepování piva se dočtete zde:
