Pivo – alkohol, zdanění a značení

Publikováno: Autor:

Alkohol v pivu

Pivo může obsahovat od 0,5 do cca 20 procent alkoholu, ale v typických českých pivech je alkoholu nejčastěji mezi 4–5 %.

Lidské tělo je schopno odbourávat alkohol dle individuálních měřítek, které záleží na hmotnosti, pohlaví, zdravotním stavu, stupni únavy a dalších faktorech. Doba, za kterou se z těla odbourá alkohol uvolněný po konzumaci piva se dá jen nepřesně odhadovat.

Obecně platí zásada, že čím je člověk obéznější, tím pomaleji se alkohol z jeho těla odbourává. Orientačně se občas uvádí čas okolo 2 hodin a 10 minut pro 80 kg vážícího muže u 10° piva a 3 hodiny a 50 minut u ženy o hmotnosti 60 kg. Pro 12° pivo se pak uvádí při stejných fyziologických parametrech doba 2 hodiny a 50 minut respektive 4 hodiny a 30 minut. Jedním ze základních faktorů schopnosti odbourávat alkohol je enzym ADH – alkoholdehydrogenáza. Tento enzym však některým národům úplně chybí (eskymáci, indiáni, některé asijské národy).

Zdanění piva

Z daňových zákonů se pivem zabývá především zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, který upravuje v § 80 a násl. spotřební daň z piva. Daň není povinna odvádět osoba, která v domácnosti vaří pivo pro osobní potřebu do 200 litrů za rok a pivo neprodává za podmínky, že to oznámí celnímu úřadu. Zvláštní daňové podmínky jsou stanoveny pro malé nezávislé pivovary. Základem daně je množství piva v hektolitrech, základní daňová sazba za 1 hektolitr a celé procento EPM je 24 Kč. Při prodeji piva se také vedle spotřební daně uplatňuje daň z přidané hodnoty (DPH) podle zákona č. 235/2004 Sb.

V souvislosti s rozdílem české spotřební daně z piva a z vína (vína mají nulovou spotřební daň) navrhl Český svaz malých nezávislých pivovarů prodávat pivo pod názvem sladové víno.

Typy a druhy českého piva

Původní značení piva

Původní členění piv podobně jako dnes vycházelo ze stupňovitosti (koncentrace) původní mladiny, která se určovala výpočtem z obsahu alkoholu a skutečného extraktu a udávala se v hmotnostních procentech (% hm.). Podle toho se piva dělila na výčepní (do 10 % hm.), ležáky (11 – 12,5 % hm.) a piva speciální (nad 12,5 % hm.). Se stupňovitostí piva souvisel i obsah alkoholu, udávaný v objemových procentech (% obj.). Tak např. 8% piva mívala přibližně 2 % obj. alkoholu, 10% výčepní piva okolo 3 % obj. alkoholu a 12% ležáky 3,5 – 4 % obj. alkoholu, ale někdy i více.

Toto rozdělení piv bylo mezi roky 1997 a 2018 nahrazeno novým, zvyklostem Evropské unie. Sporná Vyhláška č. 335/1997 Sb. označovala všechna piva stupňovitosti 11 a 12 jako ležáky bez ohledu na to, zda byla piva spodně nebo svrchně kvašená. Spotřebiteli tak byl často prodáván svrchně kvašený ejl jako ležák. Pro tmavé pivo se stupňovitostí 18 a více bylo označení Porter, což je specifické označení pivního stylu z Anglie.

Aktuální značení piva

Starý způsob členění piv byl v roce 2018 mírně pozměněn do dnešní podoby (Vyhláška č. 248/2018 Sb.):

§ 16 Vymezení některých pojmů:

Pro účely této vyhlášky se rozumí

  • pivem pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových výrobků9), který vedle kvasným procesem vzniklého etanolu a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit extraktem zejména cukru, obilného škrobu, nesladovaných obilovin nebo rýže; u piv ochucených může být obsah alkoholu zvýšen přídavkem lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů,
  • sladem obilná zrna ječmene nebo jiných obilovin, u nichž sladováním došlo k enzymatickým přeměnám endospermu a k vytvoření typických chuťových, aromatických a barvicích látek,
  • spodně kvašeným pivem pivo vyrobené za použití pivovarských kvasinek spodního kvašení,
  • svrchně kvašeným pivem pivo vyrobené za použití pivovarských kvasinek svrchního kvašení,
  • světlým pivem pivo vyrobené převážně ze světlých sladů,
  • tmavým a polotmavým pivem pivo vyrobené z tmavých sladů, sladů karamelových, případně barevných sladů ve směsi se světlými slady,
  • řezaným pivem pivo vyrobené při stáčení smísením světlých a tmavých piv,
  • stolním pivem pivo s extraktem původní mladiny do 6 % hmotnostních včetně,
  • výčepním pivem pivo s extraktem původní mladiny 7 až 10 % hmotnostních,
  • ležákem spodně kvašené pivo s extraktem původní mladiny 11 až 12 % hmotnostních,
  • plným pivem svrchně kvašené pivo s extraktem původní mladiny 11 až 12 % hmotnostních,
  • silným pivem pivo s extraktem původní mladiny 13 % hmotnostních a vyšším,
  • nízkoalkoholickým pivem pivo s obsahem alkoholu více než 0,5 % objemových a nejvýše 1,2 % objemových,
  • nealkoholickým pivem pivo s obsahem alkoholu nejvýše 0,5 % objemových,
  • pivem z jiných obilovin pivo vyrobené s podílem extraktu z použitého sladu jiné obiloviny než ječmene vyšším než jedna třetina hmotnosti extraktu,
  • kvasnicovým pivem pivo vyrobené dodatečným přídavkem čisté kvasničné kultury nebo podílu rozkvašené mladiny do hotového piva,
  • ochuceným pivem pivo vyrobené s přídavkem látek určených k aromatizaci, potravin a surovin s vlastním aromatem, lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů uvedených v § 21; obsah alkoholu pocházejícího z lihovin a ostatních alkoholických nápojů přitom nesmí překročit obsah alkoholu v původním pivu,
  • sladinou výluh ze sladu získaný za použití pivovarské technologie,
  • nápojem na bázi piva kvašený sladový nápoj, míchaný nápoj z piva nebo atypický pivní nápoj,
  • kvašeným sladovým nápojem nápoj vyrobený ze sladiny pivovarskou technologií, který může být ochucený,
  • míchaným nápojem z piva nápoj vyrobený smícháním piva s nealkoholickým nápojem nebo s nápojovým koncentrátem pro přípravu nealkoholických nápojů,
  • atypickým pivním nápojem nápoj na bázi piva s modifikovaným podílem sladu nebo modifikovaným způsobem kvašení,
  • typem nebo též stylem piva označení obvyklého způsobu produkce a surovinového složení podle po

§ 17Členění na druhy a skupiny

Členění piva a nápojů na bázi piva na druhy a skupiny je uvedeno v příloze č. 7 k této vyhlášce. Část Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 248/2018 Sb. o členění piva na skupiny:

  • Nealkoholické pivo (do 0,5 % obj. etanolu)
  • Nízkoalkoholické pivo (0,5–1,2 % obj. alkoholu)
  • Stolní pivo (stupňovitost do 6)
  • Výčepní pivo (stupňovitost 7–10)
  • Ležák (stupňovitost 11–12), pouze pro piva spodně kvašená
  • Plné pivo (stupňovitost 11–12), pouze pro piva svrchně kvašená
  • Silné pivo (stupňovitost 13 a více)

Kromě členění uvedeného v příloze č. 7 k této vyhlášce lze použít specifická označení typů nebo též stylů piva.

Označení piva dle české legislativy

Kromě údajů uvedených v nařízení o poskytování informací spotřebitelům, v zákoně a ve vyhlášce o některých způsobech označování potravin se u piva dále uvede:

  • název druhu a skupiny; název skupiny lze upřesnit uvedením hodnoty extraktu původní mladiny vyjádřené číselným údajem v hmotnostních procentech,
  • obsah alkoholu, jde-li o pivo nízkoalkoholické,
  • v názvu způsob kvašení, jde-li o pivo vyrobené svrchním kvašením nebo kvašením v lahvi,
  • v názvu údaj „nefiltrované“, pokud nebyly z piva odstraněny kvasnice,
  • v názvu údaj o barvě, pokud jde o pivo tmavé, polotmavé nebo řezané,
  • v názvu údaj „kvasnicové“, pokud jde o pivo kvasnicové,
  • v názvu údaj „ochucené“, pokud bylo pivo ochuceno,
  • v názvu údaj o druhu obiloviny, pokud bylo pivo vyrobeno z jiných obilovin,
  • údaj o použití přírodní minerální vody, pokud byla k výrobě použita.