Přehled historických lihovin 3/4
V tomto přehledu nejsou uvedeny všechny likéry a lihoviny, jedná se o staré receptury a mnoho z nich se už v současné době ani vyrábí, popřípadě mají upravenou recepturu. Jedná se o přehled toho, co bylo dříve v oblibě a co bylo konzumenty vyhledáváno.
Přehled je uveden abecedně Jak – Rum.
Jakamarus
Speciální žaludeční likér vyráběný výhradně z přírodních léčivých rostlin.
Likér má výraznou nevšední chuť a účinně napomáhá při nechutenství, upravuje trávení a zklidňuje žaludek zvláště po tučném jídle. Pro jeho vynikající vlastnosti se stal též součástí mnoha druhů barových míchaných nápojů.
Tento vynikající bylinný žaludeční likér z roku 1916, původem od pražského lékárníka Aloise Kříže vyrábí od roku 2006 podle originálního receptu Hanácká pálenice Těšetice.
Jalovcové lihoviny
viz Borovička, Genevre, Gin, Kronawetter, Steinhäger a Old Tom.
Jeřabinka (Jarzebiak, Cognac aux Sorbes)
Polská lihovina, destilát z plodů (bobulí) jeřábu. U nás se vyrábí obvykle studenou cestou buď přímo macerací jeřabinek v lihu nebo z hotové jeřabinové šťávy, konečně pak z trestí, v kterémžto případě přidává se obyčejně jeřabinový líh (destilát) nebo i šťáva.
Síla bývá 35 až 40 %, obsah cukru různý: 20 až 40 % nebo je bez cukru vůbec. Barva je nažloutlá.
K vidění jsou i neslazené klasické jeřabinkové destiláty (pálenky).
Karlovarská hořká
viz Becherovka.
Kaskanczy
Likér používaný buď samostatně nebo v silnější úpravě a s přísadou vína v horké vodě (ruský punč). Barva je růžová
Kontuzsowka – Kontušovka
Silná polská lihovina, mírně přislazená. Vyrábí se i u nás, v síle 40 až 60 % a s obsahem cukru 6 až 12 %.
Likér Kontušovka pochází pravděpodobně z Polska (Kontuzsowka), ale postupem doby zdomácněl i v našich krajích.
Tento bylinný likér byl dříve u nás ve značné oblibě a byl nabízen prakticky v každé hospodě.
Likér se vyráběl většinou z aromatických olejů smísených s pitným lihem.
K výrobě se používají esence nebo tresti různého složení. Nejčastěji obsahují anýz, fenykl, jalovčinky, mátu peprnou, koriandr, pelyněk, toto vše ve formě aromatických olejů neboli silic. Při výrobě se používá i nepatrné množství oleje citronového a růžového.
Švejkova Kontušovka je obchodní název pro likér, který u nás vyráběla likérka Seliko a.s. Olomouc Dolany. Tato likérka se při tvorbě názvu likéru nechala inspirovat knihou Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka a dala svému výrobku název Švejkova Kontušovka.
Likér je vyroben tradiční a původní technologií výhradně z přírodních bylin. Je však třeba zdůraznit a vysoce ocenit, že byliny použité pro výrobu této Kontušovky jsou macerovány v destilátu z tříleté medoviny, čímž likér získává neobyčejně jemnou a hebkou chuť.
Kronawetter
Jalovcová pálenka viz Borovička.
Londre (Amers de Londres – Londýnská hořká)
Nahořklý likér, mírně přislazený, barvy žlutohnědé.
Maraschino
Původní Maraschino di Zara je italský destilát dalmatských višní, tedy lihovina ušlechtilá, odpovídající svým charakterem a způsobem výroby třešňovce. Síla je 32 %. Viz Luxardo Maraschino 32%. U nás není výroba višňových destilátů obvyklá, běžným je však Maraskinový likér, vyráběný cestou studenou a višňové likéry přírodní (Griotte, Cherry‑brandy), připravené z ovoce nebo šťávy.
Marsala – crema
Jemný dezertní likér s přísadou vína.
Marsala all nuovo
Italský vaječný likér s vínem, obdobný vaječnému cognacu.
Meruňkovice (Apricot brandy)
Meruňkový destilát, obdobný slivovici.
Mogador
Oblíbený tabulový nahořklý likér střední síly i hustoty, barvy zelené nebo žlutohnědé.
Obilní pálenka
viz Žitná lihovina.
Old Tom
Anglická lihovina jalovcové chuti.
Persico
Likér hořkomandlové chuti, jemného aroma, bezbarvý nebo nažloutlý.
Pisco
Peruánská pálenka připravená destilací mladého vína z hroznů poněkud horší kvality, tedy takových, které již nebyly vhodné pro výrobu kvalitního vína vyváženého tehdy do Španělska.
Pálenka pojmenovaná podle přístavu Pisco byla nejprve oblíbený nápoj námořníků, kteří zajišťovali dopravu zboží mezi Španělskem a koloniemi. Později, kdy byl dovoz vína do Španělska zakázán se prakticky celá produkce peruánských hroznů začala spotřebovávat na výrobu této pálenky.
Pivní pálenka (Bierputzer)
viz Žitná lihovina.
Praděd (Altvater)
Známý hořký žaludeční likér, vyráběný z bohatého počtu bylin. Původní Praděd byl specialitou fy Gessler Krnov. V obdobném složení a dobré kvalitě vyrábí však likér Praděd i četné firmy jiné. Mívá asi 40 % lihu a 25 až 35 % cukru, barva je žlutá.
Puškvorcová
Jemný žaludeční bylinný likér, který kromě kořene puškvorce obsahuje i jiné druhy bylin, které vhodně doplňují puškvorcové aroma jak po chuťové, tak i zdravotní stránce.
Rakije (raki, rakija)
Rakije jest pálenka která je domovem na Balkánském poloostrově kde se připravuje destilací z různých surovin.
Bosenská Rakije se vyrábí ze švestek, podobně jako slivovice, jenže bývá slabší (20 až 30 % alkoholu).
Původní Rakije je vlastně první nezušlechtěný švestkový destilát a jako takový jde do konzumu. Tato Rakije bývá často i mírně zakalená nebo nažloutlá. Kvalitní Bosenská Slivovice je pak zušlechtěný, druhý destilát této Rakije.
V jiných oblastech Balkánského poloostrova, na Krétě, v Itálii, ve Španělsku se Rakije vyrábí také z jiných surovin; nejčastěji však ze slupek vinných hroznů (matolin), které odpadají při výrobě vína.
V těchto oblastech se uvádí do obchodu i Rakije silnější než 30 % alkoholu.
Technický slovník naučný z roku 1935 uvádí:
Rakije je kořalka, získaná pálením ze švestek stejným způsobem jako slivovice tj. z kvasu připraveného rozmačkáním švestek i s peckami. Rozdíl mezi slivovicí a rakijí spočívá ve způsobu destilace.
Destiluje se tak, aby pálenka měla pro konzum obsah 20 až 30 % alkoholu. Někdy bývá i slabě zakalená.
Rakije je oblíbená ovocná pálenka zejména v Srbsku a vůbec na Balkánském poloostrově. U nás se vyrábí podomácku na Slovensku a moravském Slovácku.
Roztopšin
Likér ruského původu, chuti převážně anýzové, střední síly i sladkosti.
Rum
Pravý rum náleží mezi lihoviny ušlechtilé a vyrábí se na ostrovech Jamaica Kuba aj. Nejznámější je rum jamajský, kubánský, kingstonský a pod. Výrobní surovinou je šťáva (melasa) z cukrové třtiny, která se podrobí kvašení a pak destilaci, čímž získává se bezbarvý rum, vysokého obsahu alkoholu (70 až 80 %). Hnědavou barvu obdrží teprve delším ležením v sudech, ze kterých se barvící látky vyluhují.
Jistěže můžeme popíjet jamajský rum samotný bez přísad, ale pravý požitek z jamajského rumu spočívá v přípravě Rumového punče. A k přípravě tohoto míchaného nápoje nám poslouží základní prastaré pravidlo Jamajčanů: Jeden díl kyselého, dva díly sladkého, tři díly silného a čtyři slabého. Převedeno na suroviny to vypadá například takto:
- Jeden díl z kyselého – citronová šťáva nebo limetka
- dva díly sladkého – cukr
- tři díly silného, to jest – jamajského rumu
- čtyři díly slabého, to jest – voda nebo led.
Ani příliš nezáleží na tom jaký druh jamajského rumu použijeme. Tento postup nám při kapce fantazie zajistí pocitový přesun z pláže jihočeského nebo jihomoravského rybníka přímo na pláže ostrova Jamajka. Jedna ze značek jamajského rumu vhodná na přípravu Rum‑punče je Blackwell Rum Black.
Jamajský rum, se importuje do Evropy v původní síle, do obchodu však přichází obvykle až po zředění vodou na 65 %, což byla dříve nejnižší hranice pro zboží pravé; zboží řezané lihem má hranici nižší a to 58 %, musí však vykazovati dostatečnou vůni a chuť rumu původního a musí být jako zboží „řezané“ označeno. Název „pravý“, „původní“ nebo „originální“ nesmí však v tomto případě již býti použit, nýbrž jen „jamajský rum“. Kromě stanovených alkoholických procent musí pravý i zředěný rum obsahovati jisté množství esterů a kyselin.
U nás se vyrábí výhradně rum umělý, připravovaný z tresti a přibarvovaný. Jeho minimální stupňovitost je 38 až 40 %, byly však k dostání i kvalitnější a silnější druhy (50 až 60 %), které obsahovaly i přísadu originálního zámořského rumu (např. Key rum).
Každý u nás vyrobený rum musí být označen jako „Tuzemský rum“ s udáním stupňovitosti, jména výrobce, ceny a čísla povolovacího výnosu. Označení „tuzemský“ platí pro všechny druhy rumu, které obsahují sebemenší přísadu aromatických cizích látek, tedy i pro druhy, které obsahují vysoké procento rumu původního a doplněné poměrně nepatrným množstvím lihoviny umělé.
Pravý rum je barvy světle hnědé, tuzemský bývá přibarvován na odstín temnější, mnohdy až nesprávně tmavohnědý.
Při výrobě originálního rumu se během kvašení ještě přidávají různé tropické rostliny (např. pomeranče nebo jen pomerančová kůra), jež mají velký vliv na charakter získaného rumu.
V hotovém destilátu se též často ještě macerují „rozinky“ a svatojánský chléb které dodávají rumu velice příjemnou hladkou a jemnou chuť.
Všechny díly
