Problematika víkendového pití alkoholu

Tohle opravdu není nic nového.

Přes týden máme neustále mnoho pracovních i osobních povinností, které musíme zvládat. Většina z nás brzy vstává a musí ráno do práce, přes den pracuje, nebo třeba řídí automobil a ani večer nemá na nějaké velké ponocování příliš náladu, protože ráno opět musí brzo vstávat do práce.

Tento zajetý stereotyp však naruší víkend. mnoho z nás vnímá víkendové dny jako dny odpočinku, kdy můžeme vypnout z pracovních povinností a věnovat se ponocování, zábavě a popíjení alkoholu.

To by sám o sobě nebyl až tak velký problém, kdyby se někteří nesnažili za dva víkendové dny a dvě noci vypít tolik jako za celý týden. Mnoho z nás se za tyto dva dny snaží dohnat celotýdenní deficit alkoholu a mnohdy je to až do němoty.

Účinek alkoholu je stejně nebezpečný jako účinek drog

Po fyzické stránce je bezpečnější a prospěšnější si dát třeba jednou za měsíc LSD nebo vývar z houbiček, než každý víkend vypít velké množství alkoholu.

Alkohol je v české společnosti hluboko zavedený a je brán jako nezbytná součást oslav pro mnoho lidí a ti pak mají tendenci omlouvat jeho rizikové dopady. Když se někdo probere po alkoholu z bezvědomí, je to pro lidi do nějaký míry zábavné. Když by ale člověk například po užívání heroinu skončil na zemi a šest hodin o sobě nevěděl, ostatní by mu na to odpověděli, že by měl vyhledat pomoc. Z hlediska škodlivosti pro lidský organismus však v těchto dvou situacích není rozdíl.

Mladá generace rizika alkoholu už více reflektuje a zároveň nelegální drogy nebere jako takové tabu jako starší generace. Mladí mají o nelegálních látkách více informací a zjišťují, že ta rizika nejsou tak velká, jako jim společnost přisuzuje. Vědí, že když si dají trávu, tak to neznamená, že do roka skončí na heroinu, jak se dříve běžně tvrdilo.

Jde zde o ochotu si přiznat, jak to je doopravdy, a souvisí to s nějakými zažitými vzorci užívání alkoholu ve společnosti. Ty starší generace mají také o něco větší tendenci si alkoholem kompenzovat problémy, které by bylo možná lepší řešit jiným způsobem.

Víkendové pití alkoholu

Tato problematika se však netýká pouze víkendů, už jen proto, že tělu je jedno, zda dostane alkohol o víkendu či jiný den. Problém je, že je ho příliš hodně v příliš krátkém čase, jedná se jakýsi náraz, proto je přesnější termín nárazové pití alkoholu, přestože se odehrává zejména o víkendech.

Fenomén binge drinking, tedy extrémně vysoké konzumace alkoholu v krátkém časovém úseku, u nás není takovým sociálně-zdravotním problémem jako ve Skandinávii a na britských ostrovech, přesto průzkum přinesl zjištění, že osm z deseti Čechů má ve svém okolí někoho, kdo se často nárazově opíjí. Binge drinking je záležitost především víkendových party a večírků.

Téměř 80 % české populace má ve svém okolí někoho, kdo se často nárazově opíjí. K zamyšlení je, že s fenoménem nárazového pití se dnes setkávají častěji mladší lidé a dokonce téměř polovina mladých lidí ve věku 18-26 let má někdy chuť se vydatně opít, až úplně zrušit.

Pro studenty je typická zejména konzumace alkoholu na páteční party, nenechá si ji ujít 90 % mladých lidí ve věku 18–26 let. Bylo by ale mylné se domnívat, že se nejčastěji pije v pátek. Obecně si pátky pro pití alkoholu vybírá 68 %Čechů, ještě více lidí ale pije především v sobotu (82 % lidí).

Neděle, která je rovněž víkendovým dnem, nahrává konzumaci alkoholu více (14 %) než pracovní den, ale výrazně méně, než pátek či sobota. V průběhu pracovního týdne se konzumace alkoholu pohybuje pod desetinou. Nicméně, muži v pracovní dny pijí třikrát častěji než ženy.

Jak alkohol pijí Češi

Přestože většina Čechů pije s rozumem, asi každý má za sebou zkušenost, kdy přebral. To jsou pak rekordy, které není potřeba znovu překonávat.

Pětina Čechů ve výzkumech zaměřených na konzumaci alkoholu uvádí zkušenost extrémní konzumace alkoholu, kdy během 24 hodin vypili 12 a více drinků, čímž se myslí 12 a více půllitrových piv, 2 dcl vína anebo panáků tvrdého alkoholu.

Největší alkoholové rekordmany nalezneme v Ústeckém kraji, kde má takovou zkušenost přes 1/3 respondentů. Nejčastější maximální hranicí je konzumace 5 až 7 drinků, této mety dosáhlo 23 % respondentů. Čtvrtina dotázaných během jednoho dne nikdy nevypila více než 3 drinky.

Počet alkoholických nápojů vypitých při jedné příležitosti je velmi individuální. Nejčastěji Češi vypijí 3 drinky (25 %), na druhé příčce v míře konzumace jsou 4 drinky (21 %) a o třetí pomyslnou příčku se dělí 2 drinky a 5–7 drinků (oba po 20 %). Nad odborníky doporučovanou rozumnou míru alkoholu pije průměrně čtvrtina Čechů, většina Čechů ale pije alkohol odpovědně.

Odborníci vám pomohou

Pokud máte pocit, že se tento problém týká i vás, lze se obrátit na odborníky a lze to i anonymně.

Česká republika patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě. alkohol představuje rizikový faktor a škodlivé užívání alkoholu způsobuje závislost. Velká část klientů, s nimiž přichází psychiatr do styku, má s alkoholem určitý problém. Alkohol i jiné návykové látku také podstatně komplikují průběh dalších zdravotních onemocnění.

Každý adiktolog by se měl svých pacientů ptát na spotřebu alkoholu za den i za týden a to zejména s ohledem na víkendové nárazové pití alkoholu.

Zjišťuje se, zda pití alkoholu působí problémy a to zejména zdravotní, společenské, interpersonální, finanční, s úřady atd. a zda jsou přítomny znaky závislosti podle diagnostických kritérií.

Výsledek diagnostického procesu může vypadat následovně:

• Pacient abstinuje nebo alkohol pije relativně bezpečně. Takový pacient zasluhuje, aby ho lékař povzbudil a vybídl, ať takto pokračuje.

• Rizikové pití není diagnostikováno. K tělesnému či duševnímu poškození v důsledku pití alkoholu nedošlo, ale riziko poškození je velké.

• Škodlivé užívání alkoholu. Zjednodušeně řečeno je zde možné prokázat tělesné nebo duševní postižení v důsledku pití alkoholu.

• Závislost na alkoholu. Zde je vhodné zahájit odvykací léčbu. Jestliže není možná, pacienta je třeba sledovat a léčbu pro závislost navrhnout později. Ze zjištění závislosti často vyplynou i další důsledky. Lékař zde patrně ještě kategoričtěji doporučí naprostou abstinenci od alkoholu. V případě dekompenzace stavu se bude vzhledem k horší spolupráci spíše uvažovat o ústavní léčbě. Lékař se také bude snažit intenzivněji spolupracovat s okolím pacienta. Tak lze zvýšit motivaci k odvykací léčbě a snížit riziko komplikací.