Prosecco – Báječné bublinky

Prosecco, to je dokonalé snoubení dobrého vína a báječných hravých bublinek. Díky své jednoduchosti a svěžesti si prosecco získalo oblibu po celém světě. Dnes si uvedeme několik věcí, které o proseccu možná ani nevíte.

1. Region

Prosecco  je druh šumivého vína, které pochází výhradně z vinic na severu Itálie, v regionech Veneto a Friuli. Výhradně znamená opravdu jen a pouze z této oblasti. Pokud si šumivý nápoj vyrobíte z hroznů kdekoliv jinde na světě a nazvete ho Proseccem, bude to padělek. Kromě oblasti je prosecco definováno také odrůdou. Ta se dřív nazývala prosecco, což bylo zároveň i jméno vesnice, odkud tento nápoj pochází. Od roku 2009 byla odrůda prosecco přejmenovaná na glera. Glera je pro výrobu populárního nápoje zcela stěžejní – každá lahev prosecca jí musí obsahovat alespoň 85%.. Zbytek mohou tvořit jiné odrůdy – např. Verdiso, Perera či Bianchetta Trevigiana, které nemusí nutně pocházet z Itálie.

2. Jedinečnost

Slunce, půda, vítr –  tři ingredience, které mají na svědomí vyváženou, svěží a ovocnou chuť tohoto populárního nápoje. Oblast, ve které se prosecco vyrábí, má vskutku jedinečné přírodní a klimatické podmínky. Vinice se nachází ve strmých kopcích, jejichž klima pozitivně ovlivňují jak nedaleké masivy Dolomit, tak Jaderské moře, vzdálené cca 50 km. Blízkost moře poskytuje hroznům dostatek slunce, které jim dodává sladkost. Vítr zase eliminuje přílišnou vlhkost, která je potenciálním zdrojem plísní. Místní stará půda z pískovce, morénu a jílu výslednému produktu propůjčuje zcela unikátní chuťové vlastnosti.  

3. Vinařská oblast

Výše zmíněná oblast, ve které se prosecco vyrábí, je poměrně malá. Nachází se na území regionů Veneto a Friuli, konkrétně v provinciích Treviso a Trieste. To nejlepší, respektive nejkvalitnější prosecco pochází z oblasti mezi městečky Conegliano a Valdobbiadene, kde se vinařská tradice drží už od dob starých Římanů. Tato oblast je natolik krásná a unikátní, že se dostala i na seznam UNESCO.

4. Kvalita

Obecná rada týkající se kvality zní – dívejte se na zadní etiketu na lahvi a hledejte název vinařství a oblasti, kde byl nápoj vyroben. Pokud se jedná o prémiovou značku, bude tam vinařská oblast uvedena. Dále se můžete řídit podle italské stupnice hodnocení kvality vín (apelace DOC, DOCG). 

DOCG

Tu nejvyšší kvalitu zaručuje označení DOCG (Denominazione di origine controllata e garantita), tedy kontrolované a garantované označení původu. Získat tuto certifikaci není snadné, jelikož veškeré procesy podléhají přísné kontrole – od původu révy, hektarového výnosu a nadmořské výšky vinic, až po výslednou chuť. 

Prosecco s denominací DOCG pochází výhradně z oblasti Conegliano – Valdobbiadene. Pokud chcete tu nejvyšší možnou kvalitu, sáhněte po proseccu DOCG Cartizze, které je vyráběno z hroznů pěstovaných na těch nejstrmějších svazích této oblasti. 

DOC 

Druhým nejvyšším stupněm kvality je DOC (Denominazione di origine controllata), neboli kontrolované označení původu. Prosecca s denominací DOC pochází převážně z oblasti Treviso.

Možná vás teď napadne otázka “a co prosecco bez apelace?” Odpověď je poměrně jednoduchá – takové prosecco neexistuje, respektive by existovat nemělo. Pokud totiž lahev nazvete proseccem, musíte zároveň mít i certifikaci (DOC nebo DOCG). Nicméně, jak je zmíněno výše, proseccem se lahev stává také v momentě, kdy obsahuje alespoň z 85% odrůdu glera. V oblasti Veneto – Friuli existují řada malých vinařů, kteří produkují šumivé víno třeba i ze 100% glery, ale nemají prostředky nebo vůli platit poplatky certifikačnímu konsorciu, a proto ho proseccem označit nemohou. Na chuti to však nic nemění…:-)

5. Dělení prosecca

Prosecco můžeme rozdělit do kategorií podle několika kritérií, a to: obsah zbytkového cukru, obsah CO2 (bublinek) a výrobní metody. 

  • Podle zbytkového cukru

Extra Brut (0 – 6 g/l)

Brut (6 – 12 g/l)

Extra Dry (12 – 17 g/l)

Dry (17 – 32 g/l)

  • Podle bublinek

Bublinky v proseccu vznikají při procesu kvašení. Podle jejich množství (resp. množství CO2) prosecco dělíme na: 

Spumante (šumivé víno) – obsahuje nejvíce CO2, což je vidět při nalévání, kdy se ve sklenici tvoří bohatá pěna s mnoha malými bublinkami, které dlouho vydrží

Frizzante (jemně perlivé víno) – obsahuje méně bublinek, které jsou však o něco větší než u spumante

Tranquillo (tiché víno) – tento typ prosecca je zcela bez bublinek a je poměrně neobvyklý a v praxi se s ním nejspíše ani nesetkáte.

  • Podle výrobní metody

Podle použité výrobní metody se prosecco dělí na filtrované a nefiltrované. 

Col Fondo

Původní, stará metoda, kdy dokvašení probíhá přímo v lahvi. Výsledné prosecco je nefiltrované. Jelikož kvasné kaly v lahvi fungují jako konzervant, nápoj se nemusí sířit, a tak z něj tolik nebolí hlava.

Charmat 

Dnes nejpoužívanější metoda, u níž druhotné kvašení probíhá v nerezových tancích.  Výsledkem je čiré, filtrované prosecco. 

Nakonec je ještě dobré zmínit, že prosecco se obecně pije čerstvé. To filtrované vydrží v lahvi zhruba dva roky, nefiltrované díky kvasným kalům, fungujícím jako přírodní konzervant, pak o něco déle. Ať tak či tak, u prosecca se přívlastkem “ročník” prakticky nesetkáme.