Retro vína co se pila za socíku

Publikováno: Autor:

Retro je stále v módě, ovšem co se týká vinných pokladů socialistických samoobsluh, tam se žádná retro vlna očekávat nedá. Výběr byl tristní a kvalitní víno bylo vzácnou výjimkou. a pokud už se vyrábělo, prodávalo se výhradně pod pultem.

Mnozí pamětníci si při četbě tohoto článku jistě vzpomenou na ranní kocoviny způsobené nekvalitními víny.

Pamětníci si na ty názvy jistě vzpomenou

  • Pražský výběr
  • Bušek z Velhartic
  • Primátorský výběr
  • Ostravský kahan
  • Cechovní pohár
  • Dačického pohár
  • Bzenecká lipka
  • Moravský kvítek
  • Radyňský kastelán
  • Ludmila
  • Dalibor
  • Perla Moravy
  • Pražský sklepmistr
  • Ad.

Litrovky nestály za moc

Legendární litrové láhve vína vytvářely kolorit socialistických samoobsluh. Za minulého režimu nemohly chybět na žádné rodinné nebo podnikové oslavě a to ani v pracovní době. názvy socialistických vín prakticky každý, protože výběr byl velmi omezený.

V předlistopadovém období v Československu to milovníci vína neměli vůbec jednoduché. V socialistických prodejnách velký výběr tohoto lahodného moku nebyl, a tak mnozí museli za kvalitními víny dojíždět na Moravu nebo až na Slovensko.

Pokud hovoříme o tuzemských vínech dostupných v tehdejších prodejnách potravin, bylo k dostání hlavně víno v litrových lahvích, jejichž názvy i etikety byly přinejmenším zvláštní. A znalci vína si jistě vzpomenou na známou poučku, že každé víno musí něčím zaujmout, aby našlo svého kupce, a ta vína co to nedokáží chutí to musí dohánět na bizarních etiketách.

Vína v litrových lahvích valnou kvalitu neměla – většinou šlo o vína z dovozu, která byla značně doslazovaná. Přírodní suché víno byste tehdy v litrových láhvích nenašli, nebyl o ně valný zájem a většinou populace byla vnímána jako kyselá.

Mezi nejlevnější vína patřil například Moravský kvítek a druhým nejprodávanějším vínem v Československu byl Ostravský kahan. Nejsladším vínem na trhu s 12 až 15 gramy cukru v litru pak byl až legendární Pražský výběr.

Sedmičky byly hlavně podpultovky

Zdařilejší vína, většinou stáčená do sedmičkových lahví, to byla podpultovka nebo láhve putovaly přímo do kantýn a kabinetů tehdejší politické smetánky.

Vína, která se dávala do sedmiček, byla odrůdová, proto chutnala lépe. Jedním z nejkvalitnějších vín byl za minulého režimu sekt Chateau Bzenec.

Později za socialismu se začala vyrábět i takzvaná známková vína, mezi která patřil například Dačického pohár, Pražský sklepmistr, Bušek z Velhartic, Pierot či Radyňský kastelán. Pakliže se vinařům podařilo udělat dobré víno, bylo téměř jisté, že až k běžnému spotřebiteli nedoputuje.

Jeho cesta vedla na nejčastěji do partaje – na ÚV KSČ, odtamtud mířilo na kraj, na ministerstvo zemědělství a na výstavu. To co zbylo pak většinou vypili či rozkradli sami zaměstnanci a také padlo na pohoštění při stranických schůzích.

Co se pilo nejvíce

Vinařských závodů bylo v dobách socialismu poměrně dost. Do samoobsluh se ale dostával jen zlomek jejich produkce a především šlo o vína málo kvalitní.

To se změnilo, když se začala vyrábět takzvaná známková vína, mezi která patřil například Dačického pohár, Bušek z Velhartic nebo Radyňský kastelán.

Z Prahy bylo do moravských sklepů daleko, a tak se v hlavním městě popíjelo zejména víno z Nuslí.

Pražský výběr, Sklepmistr a Ludmila. Tato trojice vín se za socialismu pila nejčastěji a nutno dodat, že neměla valnou kvalitu. Ale co se dalo dělat, když to bylo většinou to jediné, co se v regálech nabízelo. Mezi nejlevnější vína patřil také Moravský kvítek a v kurzu byl také Ostravský kahan.

S přehledem nejsladším vínem na trhu s 12 až 15 gramy cukru na litr byl ale Pražský výběr, který se v československých domácnostech pil opravdu často. Hlavně Pražáci jej snad kvůli názvu preferovali.

Legendární vinárna Blatnička

V roce 1970 JZD Blatnička v centru Prahy otevřelo vinárnu, která slavila velký úspěch. Velkým rozdílem, který Blatničku odlišoval od jiných podobných podniků, bylo to, že se v ní prodávalo sudové víno přímo od pěstitele.

Nejpopulárnějším vínem tam ve své době byl takzvaný Růžák, tedy růžové víno míchané s červeným, Müller Thurgau či Vavřinec. .

Vinný šenk Blatničku si záhy po otevření oblíbili pražští intelektuálové, studenti a vyznavači vín. K návštěvníkům této vyhlášené vinárny patřili také umělci i straničtí funkcionáři, kteří si místní víno chválili a není divu, vzhledem k tehdejšímu nedostatku prakticky všeho to byla opravdová oáza kvality.

Import ze zahraničí

Na pultech socialistických prodejen byla k dostání rovněž slovenská vína, ale ty byla hned pryč, protože minimálně chutí byla o dost zajímavější.

Kvalita spočívala už jen v délce slunečního svitu, protože slunce dává vínu chuť a vinicím se tak u našich dnešních sousedů dařilo vyrábět vína kvalitnější.  Pojmy jako Kláštorné červené, kterému se někdy říkalo Svíčka z Pezinoku, nebo další vína jako Nitranský knieža, Račianská frankovka nebo Rubesco či Venušino čaro se staly legendárními.

Slováci občas do Čech přivezli i další vína – konkrétně Vinařské závody v Bratislavě, Bratislavě – Rače, Pezinoku, Nitře, Seredi, v Košicích a Trní, kde se dělalo tokajské.

Česká vinařská produkce

České vinařské závody Praha, závod Nusle: Pražský výběr (červené, v dalších závodech se dělalo i bílé), Staroměstské červené, Dalibor (bílé i červené) a bílé značky Claudius, Mistr Kampanus, Pierot; nejhorší bylo Vinohradské.

Závod Vysočany: bílá vína Bušek z Velhartic a Jihočeské zámecké, Svatováclavské bílé a červené a červený Malostranský granát.

Závod Vršovice: bílý Pražský sklepmistr a červený Karneval, dezertní červené i žluté (vyrábělo se i v Mikulově a v Bratislavě).

Zvody v Praze vyráběly i šest druhů dezertního vína Tesavela.

České vinařské závody Starý Plzenec vyráběly bílá vína Cechovní pohár, Radniční hrozen, Athose a pro diabetiky Rytíře Žumberu, dále bílá i červená vína Karel IV. a Radyňského kastelána, červeného Porthose, růžového Aramise, šumivá vína D´Artagnan, od roku 1970 pak Bohemia Sekt (později i rosé, regia a regia rosé) a Chateau Radyně (brut a demi sec).

České vinařské závody Chomutov: Casanova, Festivalový výběr a Valdštejn (všechno bílé i červené) a bílá Komtesa.

České vinařské závody Žamberk: Zámecký výběr, Zlatá nymfa, bílý i červený Kamenáč a Dačického pohár.

Školní statek Střední zemědělské technické školy v Mělníce: Konšelské (bílé i červené) a bílý Révový list.

Zámecké vinařství Státního statku Mělník – tady se vyráběla oblíbená Ludmila bílá nebo červená, plněná do originálních tzv. mělnických kalamářů. (Historie praví, že počátkem 20. století skupina archeologů nalezla na nádvoří mělnického zámku historické úlomky z kameniny. Po jejich sestavení získali keramickou láhev identických proporcí, ve které se za dob Karla IV. skladovalo víno. Právě tento tvar se stal inspirací pro mělnický kalamář.) Tradiční Ludmilu milovníci vín dnes seženou už pouze v enotéce nebo butiku mělnického zámku.
Dále se tu vyráběl Chateau Mělník (brut, demi sec, crémant rosé a granát).

Státní statek Most, vinařstí Chrámce, produkoval bílý Hněvín.

Výzkumná stanice vinařská Karlštejn vyráběla víno Eliška (bílá, červená rosé) a Karlštejnské bílé a červené.

Moravská vinařská produkce

Moravské vinařské závody Mikulov: bílá vína Pálavské bílé, Poesie, Rendezvous, Velkomoravské (dělalo se též v Pavlovicích) a Dia víno, bílá i červená Mikulovská romance, sekty Chateau Mikulov, Niké, Venuše, dezertní víno Metropol a v závodě Ostrava bílý i červený Ostravský kahan.

Moravské vinařské závody Bzenec: bílý Blatnický roháč, Bohatýr, Bzenecká lipka (značka vína, kterou si nechal zaregistrovat Leopold Skála z bzeneckého vinařského družstva v roce 1931, název vznikl podle lidového označení pro Ryzlink rýnský čili Lipka; současným držitelem známky je Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská akciová společnost), Moravěnka, Zlatý hrozen, bílý i červený Kardinál, červený Slovácký rubín, Elita sekt a Chateau Bzenec (značka používaná od roku 1875).

Moravské vinařské závody Velké Pavlovice: bílá Perla Moravy, Karát, Starohorské, Velkomoravské, Zlatý dukát, Maryša bílá i červená a červené Pavlovické ohnivé.

Státní statek Valtice: bílá vína Appolon, Afrodité a Gracie (bílé, červené i rosé).

Státní statek Znojmo: bílé značky Dionýsos, Znojemské hodovné, Znojemské radniční, Znojemský Bakchus a bílá i červená Znojemská Libuše.

Sklepní hospodářství Čejkovice: bílé Ano víno a bílý i červený Templář.

Družstevní vinné sklepy Hodonín: bílá vína Dívčí sen, Hodonínské slunce, Hodonínské lázeňské, primáš, Manon, bílá i červená Moravia a červená Marina.