Řídím, piju nealko pivo

Řídím, piju nealko je osvětová kampaň o bezpečnosti provozu, na které se podílí:

  • Český svaz pivovarů a sladoven – ČSPS
  • Policie ČR
  • Besip

ČSPS se v rámci samoregulačních aktivit pivovarů zaměřuje na prevenci alkoholu za volantem.

Projekt „Řídím, piju nealko pivo!“ je zaměřen na zodpovědný přístup řidičů k pití alkoholu – piva. Partnery tohoto projektu jsou ČSPS, BESIP a Policie ČR. Cílem projektu je zvýšit povědomí řidičů o nealko pivu jako alternativě z hlediska dodržování bezpečnosti a zákona a především motivace řidičů k zodpovědnému pití piva. Účelem projektu je zábavnou, ale účinnou formou komunikovat směrem k řidičům výzvu k zodpovědnému pití piva a zodpovědné řidiče odměňovat.

Více informací o kampani najdete zde – Řídím piju nealko pivo (rpnp.cz)

Spolupráce ČSPS s Policií ČR

Úspěšný projekt na podporu prevence konzumace alkoholu za volantem realizuje Český svaz pivovarů a sladoven společně s policií ČR. Akce probíhají každoročně ve všech krajích České republiky na místech bezpečnostně preventivních kontrol. 

Promotéři zastupující Český svaz pivovarů a sladoven v modrých reflexních vestách předávají řidičům, kteří úspěšně podstoupili kontrolu Policie ČR, a prokázali, že nepožili před řízením motorového vozidla alkohol, alkohol tester a nealkoholické pivo z produkce pivovarů, jež se do projektu zapojily.

Cílem projektu je informovat řidiče o nebezpečnosti požívání alkoholu a řízení a rozšiřování povědomí o nápoji pro řidiče, který je plnohodnotnou alternativou z hlediska bezpečnosti a dodržování dopravních předpisů.

ČSPS na festivalech

Každoročně jsou stánky a promotéři Českého Svazu Pivovarů a Sladoven přítomni na pivních a hudebních festivalech s projektem „Řídím, piju nealko pivo!“  

Dospělí návštěvníci si zkouší speciální a mnohdy vtipnou pomůcku – opilé brýle, které navozují pocit po požití alkoholu. Za střízliva si řidiči vyzkouší, jak zvládají běžné úkony při sníženém zrakovém vnímání simulujícím stav po požití alkoholu. Jako dárek za absolvování připravených disciplín zde řidiči obdrží nealko pivo a alkohol tester.

Cílem této aktivity je upozornit na neslučitelnost konzumace alkoholu před či při řízení motorového vozidla.

Jak je to s nealkoholickým pivem za volantem

Mezi řidiči koluje mnoho mýtů o konzumaci nealko piva ve spojitosti s řízením motorových vozidel.

Studie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze z roku 2005 prokazuje, že při požití 1,33 l nealkoholického piva Birell během krátkého časového úseku (15–20 min) nevede k průkaznosti alkoholu v krvi.

V dechu řidiče by však ihned po konzumaci nealko piva po určitou dobu mohl být v dechu alkohol zaznamenán.

Alkohol za volant rozhodně nepatří

Jedno obecně známé rčení říká, že „alkohol je metla lidstva“. Někteří z vás určitě ještě znají lidové pokračování „… a proto je třeba zametat, abychom tu měli čisto“. Humor a jistá dávka nadsázky je v celém životě člověka více než nezbytná, ovšem spojení alkohol-řidič je velmi nebezpečné a mnohdy končí tragicky. Proti alkoholu a jeho střídmému užívání nic nemáme. Za volant a do silničního provozu ovšem rozhodně nepatří.

Alkohol za volant rozhodně nepatří

V roce 2008 evidovala Policie ČR celkem 7252 dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu. Při těchto dopravních nehodách bylo 80 osob usmrceno a 2922 osob zraněno. V roce 2008 byl registrován dramatický nárůst usmrcených při dopravních nehodách zaviněných pod vlivem alkoholu, a to o 44 osob (z 36 usmrcených v roce 2007 na 80 usmrcených v roce 2008) i přes skutečnost, že se celkový počet dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu snížil o 2,9 % (219 dopravních nehod). Dopravní nehody zaviněné pod vlivem alkoholu v roce 2008 tvořily 4,8 % celkového počtu dopravních nehod, 8,1 % celkového počtu usmrcených. Snížení počtu dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu je téměř stejný u všech skupin účastníků silničního provozu, s výjimkou řidičů nákladních automobilů (nárůst o 50 nehod, tj. o 9 %), u chodců (+7 nehod) a u řidičů malých motocyklů (+9 nehod).

Alkohol a jeho vliv na člověka

Alkohol se po požití nápoje, který jej obsahuje, postupně dostává z trávicího systému do krve. Protože není v organismu ve větším množství běžně přítomen a lze jej tak pokládat za cizorodou látku – drogu –, snaží se jí tělo odbourat. Záleží na mnoha faktorech, které ovlivňují rychlost, s jakou se alkohol z těla vyloučí. Vyloučení části alkoholu probíhá prostřednictvím dechu, potu a moči. Zbytek je zpracován v trávicím systému. Mezi hlavní faktory, které mají na mechanismus odbourávání alkoholu z těla vliv, patří výška, hmotnost a pohlaví, stejně jako např. rychlost s jakou alkohol přijímáme. Průměrná rychlost odbourávání alkoholu je přitom cca 0,15 ‰ za hodinu. Alkohol na lidskou psychiku působí ve dvou rozdílných fázích. Lidé, jejichž koncentrace alkoholu v krvi je pod 0,55 ‰ se mohou cítit lépe, psychicky lehčeji, uvolněněji a své okolí mohou vnímat velmi pozitivně. Přestože se člověk s uvedenou koncentrací alkoholu v krvi může cítit výrazně lépe než ve zcela střízlivém stavu, usednout za volant rozhodně nesmí. Pozitivní a zlehčené vnímání je způsobeno utlumením, narušením vnímání reality a zkreslením aktuální situace. V silničním provozu tento stav způsobí, že i jen lehce podnapilý člověk, vznikající rizikové situace sice vnímá, ale neuvědomuje si možná rizika a snadno je podhodnotí. Podhodnocení rizika pak znamená pozdější reakci a delší brzdnou dráhu.

Překročení této koncentrace může ovšem nastat velmi rychle, pokud se v pití nekontrolujeme. Velmi důležitým aspektem, který je potřeba mít na paměti je, že hladina alkoholu v krvi stoupá ještě po určitou dobu od dopití poslední sklenice. Po překročení koncentrace 0,55 ‰ alkoholu v krvi začíná převažovat negativní efekt jeho účinku na lidský organismus – člověk se stává apatickým, snadno upadá do depresí a je celkově v útlumu.

Účinky alkoholu uvedené v tabulce potvrzují i četné zahraniční studie (např. Krueger, SRN). Alkohol za volantem zvyšuje nejenom agresivitu za volantem a přeceňování řidičských schopností, ale má i výrazný vliv na periferní vidění řidiče. Zvýšená míra alkoholu v krvi řidiče způsobuje tzv. „tunelové vidění“. To znamená, že zorné pole řidiče se při zvyšující se hladině alkoholu v krvi snižuje a řidič je schopný čím dál tím méně vnímat celý prostor před sebou. Ve srovnání se střízlivým řidičem, vnímá řidič s 0,8 ‰ alkoholu v krvi necelé prostoru a řidič s 1,8 ‰ alkoholu v krvi již jen necelou třetinu. Jinak řečeno, i když opilý řidič pojede pomalu, jeho zorné pole je snížené, a to je zdrojem potenciálních konfliktů i závažných dopravních nehod.

Poznáte opilého řidiče?

Pokud uvidíte řidiče, jehož jízda vykazuje níže uvedené znaky, zvyšte svou pozornost. Zavolejte policii, a pokud řidič zastaví, zjistěte co se skutečně děje. Nemusí se vždy jednat o řidiče opilého, ale i nemocného (např. náhlá srdeční slabost apod.), který potřebuje vaši pomoc. V každém případě by se takový člověk neměl aktivně účastnit silničního provozu.

Rizikové chování s přímou souvislostí na alkohol nebo náhlou změnu zdravotního stavu se vyznačuje těmito znaky:

  • kličkování po silnici,
  • jízda se staženým bočním okénkem v chladném počasí,
  • nebezpečné míjení ostatních účastníků a překážek v provozu (malý odstup),
  • jízda po střední dělicí čáře,
  • jízda nepřirozeně velkými oblouky v zatáčkách,
  • nepřirozeně pomalá jízda v daném úseku,
  • nedodržování bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucího vozidla,
  • jízda bez rozsvícených hlavních světel, zapomínání dávání znamení o změně směru jízdy. 
Vezměte odpovědnost za život do vlastních rukou!
  • Pokud pijete alkohol, nikdy nesedejte za volant! A to i po malém pivu, nebo deci vína.
  • Za volant usedněte až v okamžiku, kdy jste si jisti, že jste střízliví. Důkladně proto plánujte své další aktivity, pokud víte, že budete pít alkohol.
  • Pokud pijte ve skupince lidí, vždy se předem dohodněte, kdo nebude pít vůbec a všechny ostatní bezpečně odveze domů. Pijte střídmě, kontrolujte se navzájem.
  • Buďte odpovední za vaše okolí. Zabraňte v jízdě těm, o kterých víte, že pili, nejsou soudní a chtějí usednout za volant. Jednoduše jim vezměte klíče od vozidla. Zachráníte tak zbytečně ztracené lidské životy.
  • Nebuďte pošetilí. Obsah alkoholu v typické sklenici piva, dvojce vína nebo panáku je téměř identický. Alkoholický nápoj je stále alkoholický nápoj, který za volantem nemá co dělat.
  • Znejte svůj vlastní limit. Pokud si nejste jistí, pořiďte si detekční trubičky, nebo digitální alkohol-tester. Cena těchto pomůcek je dnes již velmi příznivá. Ve srovnání s lidským životem je pak naprosto bezvýznamná. Pokud se i jen občas napijete, investujte do své budoucnosti.
Tipy na zmírnění účinku alkoholu – nikoli na jízdu pod vlivem!
  • Pokud už pijete, jezte! Jídlo, zejména pak jídlo s vysokým obsahem bílkovin a tuků (maso, sýry) zpomaluje vstřebávání alkoholu do krve.
  • Pijte jen v případě, kdy sami skutečně a vědomě pít chcete. Pijte po velmi malých doušcích.
  • Pokud máte žízeň, pijte vodu, nikoli alkoholické nápoje. Vyvarujte se neznámých nápojů, ve kterých je přítomnost alkoholu pomocí chuti těžko zjistitelná.
  • Neúčastněte se her, při nichž se pijí alkoholické nápoje jako přímá součást pravidel.
  • Každý vypitý alkoholický nápoj prokládejte nealkoholickým nápojem. Za hodinu nepijte víc než jeden alkoholický nápoj. Pití velkého množství alkoholických nápojů není nikdy dobrý nápad.
  • Buďte aktivní, a pokud pijete, neseďte. Fyzická aktivita napomáhá rychlejšímu odbourávání alkoholu.
  • Nikdy nepijte, pokud užíváte jakékoli léky.
  • Pokud pijete alkoholické nápoje, nepijte kávu. Kofein vás sice „nakopne“, ale v odbourávání alkoholu z těla nepomáhá – naopak. Alkohol v krvi zůstává déle!

Schopnost řídit motorové vozidlo je podstatně zhoršena i při tzv. „kocovině“, kdy již alkohol z krve vymizel

Alkohol a drogy

Alkohol je lidmi považován za tvůrce dobré nálady číslo jedna, při všech příležitostech je nabízen a společné pití je ve společenském životě tolerováno. Na silnici je ovšem s legrací konec. Zde je opilý řidič nebezpečím pro sebe i pro své okolí. Alkohol a řízení k sobě prostě nepatří. Stejně tak je tomu i s dalšími drogami, které jsou oblíbené v řadě případů mezi mladými lidmi.

V České republice je nejvyšší spotřeba piva na jednoho obyvatele, vysoká je i spotřeba dalších alkoholických nápojů. Alkohol však zpomaluje procesy v mozku, činí člověka méně pozorným, ale současně dává falešný pocit důvěry. Čím více pijete, tím více je váš mozek zasažen. Významně se zvyšuje vaše šance havarovat a následky bývají většinou smrtelné.

Alkohol zpomaluje reakce

Alkohol ovlivňuje schopnost mozku kontrolovat a koordinovat pohyby těla. To pak reaguje na neočekávané situace mnohem pomaleji a mění tak normální situace na silnici, které jsou pod kontrolou, na situace skrytě nebezpečné. Ovlivňuje i schopnost posoudit rychlost a vzdálenost ve vztahu k nehodě. Pod vlivem alkoholu si řidič myslí, že je lepším řidičem, než ve skutečnosti. Přirozené zábrany se s přibývajícím vlivem alkoholu ztrácejí.

Alkohol na lidskou psychiku působí ve dvou rozdílných fázích. Lidé, jejichž koncentrace alkoholu v krvi je pod 0,55 ‰ se mohou cítit lépe, psychicky lehčeji, uvolněněji a své okolí mohou vnímat velmi pozitivně. Přestože se člověk s uvedenou koncentrací alkoholu v krvi může cítit výrazně lépe než ve zcela střízlivém stavu, usednout za volant rozhodně nesmí. Pozitivní a zlehčené vnímání je způsobeno utlumením, narušením vnímání reality a zkreslením aktuální situace. V silničním provozu tento stav způsobí, že i jen lehce podnapilý člověk vznikající rizikové situace sice vnímá, ale neuvědomuje si možná rizika a snadno je podhodnotí. Podhodnocení rizika pak znamená pozdější reakci a delší brzdnou dráhu.

Překročení této koncentrace může ovšem nastat velmi rychle, pokud se v pití nekontrolujeme. Velmi důležitým aspektem, který je potřeba mít na paměti je, že hladina alkoholu v krvi stoupá ještě po určitou dobu od dopití poslední sklenice. Po překročení koncentrace 0,55 ‰ alkoholu v krvi začíná převažovat negativní efekt jeho účinku na lidský organismus – člověk se stává apatickým, snadno upadá do depresí a je celkově v útlumu.

Vliv na periferní vidění

Alkohol za volantem zvyšuje nejenom agresivitu za volantem a přeceňování řidičských schopností, ale má i výrazný vliv na periferní vidění řidiče. Zvýšená míra alkoholu v krvi řidiče způsobuje tzv. „tunelové vidění“. To znamená, že zorné pole řidiče se při zvyšující se hladině alkoholu v krvi snižuje a řidič je schopný čím dál tím méně vnímat celý prostor před sebou. Jestliže střízlivý řidič je schopen vnímat celý prostor, řidič s 0,8 promile v krvi již necelé tři čtvrtiny prostoru a řidič s 1,8 promile v krvi již necelou třetinu. Je potřeba si uvědomit, že i když opilý řidič pojede pomalu, jeho zorné pole je snížené, a to je zdrojem potenciálních konfliktů i závažných dopravních nehod.

Mladí řidiči a alkohol a drogy

Podle poznatků Světové zdravotnické organizace (WHO) je riziko, že mladý řidič ve věku do 25 let zaviní dopravní nehodu pod vlivem alkoholu minimálně 3 x vyšší než, že zaviní dopravní nehodu pod vlivem alkoholu jako řidič ve věku nad 25 let. Riziko zavinění smrtelné dopravní nehody jako mladý řidič ve věku do 20 let pod vlivem alkoholu je minimálně 5 x vyšší než zavinění dopravní nehody pod vlivem alkoholu jako řidič ve věku nad 30 let. Mladý řidič (řidič ve věku do 25 let) s 0,3 promile alkoholu v krvi vezoucí dva spolucestující je 34 x více vystaven riziku být účastníkem dopravní nehody než řidič ve věku 30 let a výše s 0,00 promile alkoholu v krvi vezoucí 1 spolucestujícího. Ve věkové skupině 20 – 24 let je četnost úmrtí v důsledku dopravních nehod dvanáctinásobná oproti úmrtí v důsledku konzumace nelegálních drog.

Jízda pod vlivem drog se ve statistikách Policie ČR stále objevuje relativně málo. Bohužel, stále rostoucí obliba nelegálních drog mezi určitou skupinou mládeže vede k předpokladu, že statistika nehodovosti pokrývá pouze vršek ledovce. S cílem boje proti drogám za volantem je Policie ČR vybavována detekčními přístroji, které jsou schopny orientačně zjistit přítomnost drogy u řidiče.

Za jak dlouho vymizí alkohol z krve?

Mnozí se mylně domnívají, pokud neusednou za volant rovnou po požití alkoholu, že stačí několik hodin spánku k tomu, aby se veškerý alkohol z těla odstranil. Bohužel neexistuje žádný skutečně ověřený recept na to, jak zvýšenou hranici alkoholu v krvi snížit.

Alkohol se po požití nápoje, který jej obsahuje, postupně dostává z trávicího systému do krve. Protože není v organismu ve větším množství běžně přítomen a lze jej tak pokládat za cizorodou látku – drogu –, snaží se jí tělo odbourat. Záleží na mnoha faktorech, které ovlivňují rychlost, s jakou se alkohol z těla vyloučí. Vyloučení části alkoholu probíhá prostřednictvím dechu, potu a moči. Zbytek je zpracován v trávicím systému. Mezi hlavní faktory, které mají na mechanismus odbourávání alkoholu z těla vliv, patří výška, hmotnost a pohlaví, stejně jako např. rychlost s jakou alkohol přijímáme. Za hodinu se tělo může zbavit zhruba 0,1 promile. Není přitom důležité, zda člověk spí nebo sportuje. Ani černá káva nebo tučná jídla zde nemají potřebný účinek. A nějaká zázračná pilulka proti opilosti neexistuje.

Dalším nebezpečím, které mnoho řidičů často podceňuje, je záludný zbytkový alkohol a následná „kocovina“ s celkovým útlumem. Výsledky výzkumů jasně ukázaly, že již hodnota kolem 0,2 promile v krvi způsobuje prokazatelné zhoršení schopnosti řídit. Vzrůstá tendence riskovat, nepřiměřeně se zvyšuje sebedůvěra, zhoršuje se schopnost rozeznat pohybující se světla a také se špatně odhadují vzdálenosti.

V tabulce jsou orientační výpočty u mužů pro jejich tělesnou hmotnost 75 kg, u žen pak pro 60 kg. Lidé s větší hmotností zpracovávají alkohol rychleji, lidé s nižší hmotností pomaleji. Při výpočtu není brán v úvahu resorpční deficit, který kolísá podle toho, jaká byla požita potrava. Děti a mládež, lidé s určitými nemocemi a léčení určitými léky mohou odbourávat alkohol mnohem pomaleji, nežli uvádějí jakékoliv tabulky.

Kocovina za volantem

Po „středním zatížení alkoholem“ trvá podle odborníků zhruba 2-3 dny, nežli se tělo zotaví. To je déle, nežli doba, za kterou vymizí alkohol z krve. Souvislost mezi požitím alkoholu a dopravní nehodou nelze v tomto případě prokázat. Jenže těžší úraz při dopravní nehodě je daleko nepříjemnější, nežli pokuta. Zkušební jízdy a pokusy na trenažérech v období kocoviny jasně prokázaly zhoršenou schopnost řídit. Zamysleme se nad tím proč.

Větší dávky alkoholu tlumí vylučování hormonu ADH. To vede k větším ztrátám tekutin a minerálních látek z těla.

Alkohol narušuje hospodaření s cukry v játrech a krvi. Požití většího množství alkoholu spolu s kratším hladověním může vést k poklesu hladiny krevního cukru a dokonce i ke stavům bezvědomí.

Únava a nevyspání po nějaké oslavě samy o sobě zhoršují schopnost řídit. K tomu ještě přistupuje zátěž, kterou pro mozek, játra a další orgány představuje alkohol.

Předchozí požití alkoholu může také zhoršit řadu nemocí, které snižují schopnost řídit motorové vozidlo.