Růžová tichá vína i prosecco

Růžová vína neboli rosé jsou lehká, svěží a nejčastěji se pijí mladá, do jednoho až dvou let od sklizně. Tato vína se nehodí k archivaci. Jejich chuť nejlépe vynikne při teplotě 10 – 13 °C. Tato vína se výborně hodí k dezertům, ale i k těstovinám a plodům moře. Říká se, že růžové víno začíná svůj život jako víno červené, ale poté jej žije jako víno bílé. Je to tak kvůli postupu výroby. 

Tato vína byla ještě v nedávné minulosti přehlížena jaké nějaký méněcenný druhořadý produkt. Kolovaly pověry, že se prý vyrábí mícháním zbytků bílých a červených a nikdy to nejsou seriózní vína. Pojďme pomluvy vyvrátit a podívat se na růžová vína zblízka. Tato kategorie vás totiž rozhodně má čím překvapit.

Výroba růžového vína

Na výrobu růžových vín se používají hrozny modrých odrůd, jako je Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Cabernet Sauvignon. Po sklizni se oddělí bobule od třapin, rozemelou se a vyrobí se rmut – stejný postup jako při výrobě bílých nebo červených vín. Další postup je ale odlišný. U růžových vín se rmut hned nelisuje, jako u bílého vína. Slupky hroznů totiž obsahují červené barvivo – proto se nechávají se rmutem naležet 4 až 6 hodin. Pak se rmut vylisuje a vznikne mošt, který je zásadní pro kvalitu růžového vína. 

Svou typickou barvu tedy víno získává krátkou, pár hodin trvající, macerací tmavých slupek v moštu z daných hroznů. A stejně jako u červených a bílých vín, i tady je pro kvalitní výsledek třeba se révě věnovat od začátku až do konce. Růžové víno může mít vynikající chuť a může se i nechat pěkně nazrát v láhvi. U rosé vín je neskutečná rozmanitost v barvě od starorůžové po skoro až malinově červeno a charakter růžových vín, ten je totiž stejně rozmanitý jako jejich barevné spektrum.

Růžová vína mají různorodé odrůdy a chutě

I když různorodost růžových vín není tak rozsáhlá jako u bílých nebo červených, je jich bohatá škála. Nelze tak mluvit pouze o jednom druhu rosé. Typickými a oblíbenými odrůdami pro výrobu růžových vín jsou francouzské hrozny Pinot Noir, Cabernet Sauvignon, Merlot nebo například Grenache. Ve Francii se totiž zrodila myšlenka lisování červených odrůd okamžitě po sklizni. Růžová vína ovšem najdete také v Itálii (Sangiovese) nebo ve Španělsku, kde je velmi populární odrůda Tempranillo. 

Francouzská růžová vína bohatá, polosuchá až polosladká, například z oblastí Rosé d´Anjou, Provence nebo Cotes du Rhone. Mezi nejpitelnější a nejlehčí rosé se řadí vína z oblasti Bordeaux. Další výtečná růžová vína se vyrábějí také v Chile, USA nebo v Austrálii. Ta mají obvykle výrazné aroma a chuť s tóny červeného a někdy i exotického ovoce. 

Růžová vína ze Střední Evropy jsou více ovocná, s vyšší kyselinou a s převládajícími tóny jahod a malin. Mezi nejlehčí rosé u nás patří Modrý portugal či Svatovavřinecké. Frankovky a Zweigeltrebe jsou spíše kořenitější.

Jaká jsou růžová tichá vína

Růžová vína ze severních oblastí, mají svěží a křehký charakter s tóny červeného ovoce. Třeba vína z francouzské oblasti Val de Loire (Údolí řeky Loiry). Do této severní kategorie spadá i Morava a Rakousko, kde vznikají skvělá růžová vína, velmi podobná těm francouzským, ale někdy doplněná o lehký zbytkový cukr. Ten vínu propůjčí více malinových a jahodových tónů a příjemnou harmoničnost.

Nejlepší růžová vína, tedy království rosé zatím stále leží ve vinařských oblastech Provence a Languedocu. Světle zbarvená vína plná tónu třešní, levandule, rozmarýnu a vlhkého kamení jsou jako stvořená pro horké letní dny. Jejich osvěžující charakter je nezaměnitelný a s menší představivostí vás navíc hbitě přesunou na francouzskou riviéru. A je jen na vás, jestli se vydáte s směrem k Saint Tropez nebo k Montpellier. 

Pokud se toužíte vydat do jiných krajin, pozadu v této kategorii nejsou ani italská růžová vína. Jsou elegantní a vyvážená a nabízí široké ovocné spektrum.

Svět rosé je rozmanitý a zajímavý a vyplatí se ho prozkoumat. Je těžké dát obecně platný návod co ochutnat, protože není rosé jako rosé. Jsou sladká a polosladká růžová vína a oblibě se těší i prosecco rosé a šampaňské rosé. Platí pravidlo, že čím je víno světlejší tím je lehčí a svěžejší. Tedy alespoň většinou, protože každé pravidlo má své výjimky.

Prosecco rosé

Prosecco je v současnosti nejoblíbenějším šumivým vínem na světě. Ročně se ho vyrobí více než 486 milionů lahví, což je o více než 100 milionů vyšší číslo než u šampaňského. Na rozdíl od svých konkurentů nemělo prosecco až do nedávna růžovou podobu. Dočkalo se jí teprve nedávno, kdy se změnila italská legislativa a kategorie růžového prosecca byla oficiálně schválena.

Nejedná se o novinku ve složení, protože i do bílého prosecca se dříve mohl přidávat Pinot Nero (italský název pro Pinot Noir/Rulandské modré), musel ale být vinifikovaný „na bílo“. Rozdíl je tedy v přiznání růžové barvy po smísení odrůd Glera a Pinot Nero. Prosecco rosé musí obsahovat minimálně 85 % odrůdy Glera a 10-15 % Pinotu Nero.

Dle legislativy se může jednat pouze o Prosecco spumante rosé millesimato. Klíčové je tu slovo millesimato, což znamená, že prosecco je vyrobené minimálně z 85 % z hroznů jednoho ročníku. Druhotná fermentace musí probíhat po dobu minimálně 60 dnů metodou Charmat, tedy v tlakových ocelových nádobách. Prosecco musí být uvedené na trh od ledna následujícího roku po vinobraní. U rosé prosecca dále rozlišujeme tradiční kategorie Prosecco Brut Nature a Extra Dry Prosecco.

Prosecco rosé bezpochyby patří zejména k létu. Sklenice prosecca je ideální k přípitku a bude ozdobou každé oslavy. Prosecco vás odmění po únavném pracovním dni, osvěží po sportovní aktivitě a i na zahradě při oslavách může prosecco hrát prim, jeho konzumace, to je oslava jemného perlení a svěžesti. Prosecco patří mezi italské potraviny a produkty, které u nás snadno seženete ve skvělé kvalitě. Můžete popustit uzdu kreativitě a využít růžové prosecco i v osvěžujících koktejlech.