Šampaňské – proč ne, ale jaké zvolit?

Šampaňské, to je svébytná kategorie šumivých vín. To nejlepší z nejlepšího, zaručený originál pouze z oblasti Champagne a z Francie. Ovšem i mezi šampaňskými víny jsou velké rozdíly. Nehovoříme zde o kvalitě, ale značce a jejím povědomí. Stručně řečeno, existují velkovýrobci, kteří investují hodně peněz do marketingu a reklamy a jsou všeobecně známí a pak menší výrobci, které běžný spotřebitel téměř nezná. A může to být třeba z důvodu, že jejich produkce je opravdu tak malá a tak se jim investice do povědomí o značce nevyplatí. A přitom tito malí výrobci mohou vyrábět mnohdy i chuťově zajímavější produkt než velkovýrobci.

Velké značky versus menší pěstitelé

Asi nejznámější značka a nejběžnější dárek, když přijde na šampaňské, je Moët & Chandon. Populární je z několika důvodů: od historie až po dobrou marketingovou strategii. A ačkoli jsou tábory lidí, kteří ji pro její masovější rozšíření zavrhují, určitě stojí za vyzkoušení. Dá se říci, že to je klasika. A nebo můžete zkusit jiné velké značky jako třeba Piper Heidsieck, Veuve Clicquot Ponsardin či Tatittinger.

Opakem těchto „klasik“ by bylo šampaňské od takzvaných pěstitelů. Jedná se o malá vinařství, která mají většinou jen pár hektarů vinic a tím pádem produkují mnohem méně lahví. I toto šampaňské má své odpůrce, většinou kvůli údajné proměnlivé kvalitě během let, ale má i své zaryté milovníky, kteří vidí výhody v užším spojení majitelů vinařství se svou produkcí, často se jedná o rodinné podniky přecházející z generace na generaci. Jako je to například u značky Cristian Senez, Pierre Gobillard či Roger Manceuax.

Obojí jsou zkrátka jiné pohledy na šampaňské. Nejde říci, že jeden je špatný, protože své výhody a nevýhody mají oba dva. Je ale rozhodně zajímavé je porovnat a najít si to své.

Rozdělení šampaňského podle obsahu cukru

• Brut mívá dosáž kolem 9 gramů cukru na litr.
• Extra brut – zde to bývá kolem 4 gramů cukru na litr
• Demi-sec mívá dosáž kolem 35 g cukru na litr

Bílé versus růžové šampaňské

Tady je to asi poměrně jednoduché. Mezi růžovým a bílým šampaňským je rozdíl nejen v barvě a procesu výroby, ale tím pádem i ve stylu chuti. Ochutnejte a sami si podle chuti vyberte.

Ročníková versus neročníková šampaňská

Asi poslední důležitou kategorií na ochutnání jsou ročníková šampaňská. Drtivá většina šampaňských domů vytvoří nějaké jejich základní šampaňské, které odráží jejich rukopis. Míchá ho z aktuální sklizně a z rezervních vín ze sklizní předchozích tak, aby každý rok dosáhla stejného výsledku. Vy máte proto jistotu, že vždy ochutnáte to samé.

Ale pak existují ročníková šampaňská vyrobená pouze ze sklizně daného roku. Zrají mnohem déle než ta neročníková a proto nabízí mnohem komplexnější chuť. Navíc můžete ochutnat nejen rukopis dané značky, ale i konkrétního roku. Toto šampaňské nevzniká každý rok, ale jen když mají hrozny potenciál vytvořit něco speciálního. Proto na začátku není potřeba dělat hlubokou rešerši, jaký ročník tedy koupit, ale zkrátka nějaký ročník ochutnat. Rozdíl mezi klasickou lahví a ročníkem bude zřejmý.

Šampaňské a dekantace

S dekantováním šampaňského se setkáte zejména v opravdu luxusní restauraci, kde mají svého someliéra, který vám ho u některých značek může podle své zkušenosti doporučit. Při soukromé konzumaci někde doma to asi bude řešit pouze opravdový znalec a labužník.

Dekantování šampaňského opravdu existuje. Ačkoli je dekantování nejvíce spojováno s tichými víny, tak tato praktika nalezla uplatnění i u jiných druhů alkoholu. I u šampaňského. Je to, pravda, trochu zvláštní téma, ale má několik argumentů, které mluví v jeho prospěch. A stejně jako se proměňuje výroba šampaňského, mění se i představy o tom, jak ho konzumovat.

Zatímco tichá vína jsou často dekantována, aby se odstranily možné usazeniny, dekantace šampaňského je především o vzduchu. Umožňuje interakci kyslíku se šampaňským, což vede k rychlejšímu rozkvětu vůní a chutí. Zároveň může redukovat některá nežádoucí aromata.

S dekantací šampaňského přišlo pár výrobců šampaňského, protože věří, že z ní určitá cuvée těží. Známý šampaňský dům Billecart-Salmon podporuje dekantaci některých svých ročníků, zejména pokud jsou mladší. Právě proto aby tato složitější vína mohla ukázat svůj skutečný charakter. „Dekantování pomáhá mladému ročníku otevřít se, jemně uklidnit šumění, mírně zvýšit teplotu a nechat vůně rozvíjet se a vyjádřit se.

Při zvažování dekantace buďte ale opatrní. Po odstřelení je šampaňské vystaveno vzduchu a časem se tak stává choulostivější. Dekantace by ho mohla ještě více zjemnit a udělat ho až mdlé.

Šampaňské se čím dál tím více páruje s jídlem. Je zkrátka tak dobré, že není důvod se s ním omezovat pouze na přípitek před večeří. Dekantace pomůže mladému šampaňskému s agresivnějšími bublinami zjemnit jeho texturu, aby více harmonizovalo s jídlem.

A i když by někdo mohl namítnout, že je lepší nechat šampaňské přirozeně se otevřít ve sklenici, v prostředí skupinové večeře to jednoduše nemusí být praktické, protože hosté si své sklenice pravděpodobně dopijí dříve, než bude šampaňské mít šanci dosáhnout svého nejlepšího stádia.

Samozřejmě se dá dekantovat i čistě z praktických důvodů při konzumaci lahví většího formátu.

Je ale třeba vzít v úvahu dopady na možná nejoblíbenější část šampaňského: bubliny. Nebude díky pohybu a vystavení kyslíku nápoj méně šumivý? Stručně řečeno, ano. Proto je to také kontroverzní téma a zkrátka dekantování není pro každého. Ale fakt, že se bubliny při dekantaci rozptýlí rychleji nemusí být vždy špatná věc. U některých mladých šampaňských může být změkčení bublin přínosem a nabídnout tak nový zážitek z téže láhve.

Aby se minimalizovala ztráta šumění, doporučujeme dekantovat těsně před podáváním do vysoké, úzké karafy. Billecart-Salmon dokonce vyrábí speciální dekantér na šampaňské ve tvaru své typické růžové lahve.

Nalijte do dekantéru nejprve malé množství šampaňského a krouživými pohyby ho rozlijte na stěny karafy, to sníží to pěnění při nalévání. Následně nakloňte dekantér do mírného úhlu a pomalu po stěně vlijte šampaňské, podobně jako se to dělá u piva. Pokud by šampaňské hodně pěnilo, chvilku počkejte, až se bublinky usadí a pokračujte.

Měli byste tímto postupem docílit krásně provzdušněného a voňavého šampaňského, které navíc díky průhledným stěnám dekantéru můžete obdivovat v celé jeho kráse.

Obecně platí, že z dekantace mohou nejvíce těžit mladá, „divoká“ šampaňská. A pokud vás představa dekantovaní šampaňského stále nepřesvědčila, ale milujete jemnější bubliny, sáhněte po jakémkoli kousku z nabídky domu Besserat de Bellefon. Ty mají díky nízkému tlaku při zrání vína v láhvi přirozeně jemnější bublinky. Popřípadě můžete místo šampaňského zkusit crémant.

Šampaňské je důležité si umět vychutnat, tak aby ze sebe vydalo to nejlepší, když už za něj platíte ty peníze, pokud by tou tak nemělo být, je mnohem hodnější zakoupit si za zlomek ceny sekt.