Šampaňské versus sekt

Jaký je rozdíl mezi sektem a šampaňským a co je vlastně perlivé víno. Rozdíl je nejen v geografickém místě původu, ale zejména v technologii výroby, pak v chuti a také v ceně. V tomto článku si tyto rozdíly osvětlíme.

Legenda o vynálezu šampaňského

V roce 1668 Dom Pierre Pérignon bloudí spletí chodeb klášterních vinných sklepů, které spravuje. Vybírá láhve, které by se měly tuto zimu vypít. Je zvědav, jak se osvědčily jeho korkové zátky, kterými nahradil špalíčky dřeva omotané provázkem. Pár beden ale ve sklepích zapomene. Když je po nějaké době objeví a otevře, korkový špunt vyletí z láhve a perličky oxidu uhličitého se vyvalí ven.

„Pojďte honem, právě jsem se napil hvězd!“ Těmito slovy prý přivolal své spolubratry Dom Pérignon, údajný otec šampaňského, když poprvé ochutnal vlastnoručně vyrobené šumivé víno. Ve skutečnosti se tato věta objevila až v reklamní kampani koncem 19. století. 

A přesně takhle se zrodily první bublinky. Alespoň podle legendy, kterou dodnes hlásá do světa jedna z největších firem na výrobu šampaňského Moet & Chandon. Hrabě Chandon, její zakladatel, koupil v polovině devatenáctého století válkou zpustlé opatství Hautvillers. Tedy to, kde Dom Perignon pěnivý vynález objevil a po zbytek života zušlechťoval. 

Šampaňské není sekt

Rozhodně si nepleťte šampaňské se sektem nebo perlivým vínem, i když chutnají podobně. Na etiketě běžného sektu nenajdete o šampaňském ani zmínku. Pravé šampaňské pochází pouze z oblasti Champagne, která leží asi sto kilometrů východně od Paříže. Tento název je chráněný a plně respektovaný (tedy kromě Ruska, kde se názvem Šampaňskoje smějí naopak označovat pouze místní, nikoliv zahraniční produkty). Ve zbytku světa se jiná perlivá vína takto označovat nesmějí, i kdyby chutnala úplně stejně.

Vinnou révu sem před téměř dvěma tisíci lety přinesly římské legie, které si tu zakládaly vojenské tábory – campania. Od toho vzniklo francouzské slovo champaign a dalo jméno celé oblasti. Dnes tady ve sklepích zraje asi 180 milionů lahví šumivého vína ročně. Sběr hroznů začíná v polovině října a trvá pouhý jeden týden. Na láhev nejlevnějšího šampaňského stačí asi 1.000 Kč, ale cena se může snadno přehoupnout i přes 50.000 Kč.

Vznik šampaňského

Jak šampaňské skutečně vzniklo? Kruté zimy v Champagni způsobily, že chlad zastavil v nádobách proces kvašení. Když se pak víno trochu zahřálo, kvasný proces se spustil nanovo (ze zbytkového nezkvašeného cukru) a tím vznikl oxid uhličitý.

Podle Angličanů se ale všechno odehrálo jinak. V 17. století dopravili angličtí kupci velké zásoby francouzského vína do Londýna, hostinští je stáčeli do lahví se silným sklem. Na rozdíl od francouzských vinařů používali k zátkování korek, který bránil úniku oxidu uhličitého. V teplejším prostředí útulných přístavních hospůdek pak nezkvašené cukry proměnily víno v šampaňské.

Ať je pravda kdekoli, slavný mnich Dom Perignon nesmazatelně zasáhl do historie vinných bublinek. Jako první začal experimentovat s míšením vín z různých vinic a ročníků. Jeho nejpřevratnějším vynálezem ale zůstává proces šetrného lisování, při němž se z modrých hroznů získává svěží bílé víno, aniž se do něj uvolňuje červené barvivo. 

Vznik sektu

Bublinky ve víně byly v této době považovány za jeho vadu způsobenou špatnou kvalitou a nedodržením technologických postupů při jeho výrobě. Francouzi ze šampaňského zpočátku moc nadšení nebyli. Na začátku devatenáctého století přišel zlom. Nicole-Barbe Clicquotová, vdova po vinaři, potřebovala rychle sehnat peníze. Tajně propašovala třináct tisíc svých nejlepších lahví k ruskému carovi, kterému její nápoj zachutnal. Mocný vladař potom vychvaloval bublající víno po celé Evropě. Tehdejší šampaňské ovšem nechutnalo tak jako dnes. V počátcích bylo výrazně sladké a i přes svou vzrůstající popularitu zdaleka nepřirostlo k srdci každému.

Proto v roce 1874 vyrobila firma Pommery první suché šampaňské zvané brut, které si definitivně podmanilo celý svět. Do Čech doputovalo až na začátku dvacátého století na popud hraběte Gallase. A protože bylo opravdu velmi drahé, začali ho místní vinaři postupně napodobovat.

První domácí sekt se zrodil v Bzenci, kde jeho výrobu zavedl francouzský šlechtic, dobře znalý šampaňské technologie. Špunt z první láhve dnes nejznámější plzeňského sektu – Bohemia vyletěl až na konci druhé světové války. 

Závěr

Pravé šampaňské tedy pochází vždy jen z Francie a vždy jen z oblasti Champagne a nejedná se rozhodně o budgetový produkt (už jen kvůli omezené produkci). Oproti tomu sekt je možné vyrobit prakticky kdekoliv, už jen z tohoto důvodu bývá výrazně levnější.

Co se týká kvality, ta může být být u obou značně rozdílná, záleží na konkrétním výrobci a ročníku. A u obou najdete i podprůměrné a také špičkové produkty.

Teprve trpělivým ochutnáváním si vyberete vaše oblíbené perlivé víno a zda to bude šampaňské nebo sekt? Není to vlastně jedno, když vám to chutná?