Vlastnosti a hodnocení vína 1/3

Publikováno: 6. 4. 20221. 3. 2023 Autor: Lucie Proutníková

Nezaměnitelnost, jedinečnost a unikátnost vína ovlivňuje celá řada faktorů – uspořádání vinic, klima, proudění vzduchu, bohatost a složení půdy, vlastnosti odrůdy, způsob sklizně, výroby a vyzrálost vína.

Mezi základní charakteristiky pro porovnání vína patří tělo, chuť, vůně a barva. Kvalitu vína určuje v harmonickém celku obsah alkoholu a kyselin, obsah cukru, tělo vína, aroma, doba a způsob zrání a obsah tříslovin.

Čirost vína

Nalévané víno musí být v první řadě zcela čiré, jasné barvy, bez jakéhokoliv zákalu, sedimentů a usazenin. Čirost stejně jako barvu vína posuzujeme prohlížením proti světlu v čirých skleničkách.

Podle čirosti můžeme víno charakterizovat jako krystalicky čisté, s bleskem, jiskrné, čisté se slabým závojem, matné, opalizující, kalné či velmi kalné. U červených vín a sudových vín, která nejsou vyškolena, se může objevit slabá opalescence, která však není na závadu. Mírné zákaly však již poukazují na vady vína.

Pro charakteristiku a stupně čirosti vína používáme následující výrazy:

Jiskrné – víno s nejvyšším stupněm čistoty, dosažený filtrací vína.
Čiré – víno průzračné, neopalizuje, ale ještě nejiskří.
Opalizující – víno průhledné, ale při pohledu proti světlu se paprsky lámou o velmi jemné kalící částečky.
Zakalené – víno zakalené, zákal způsobený vysrážením bílkovin nebo jiných látek (kvasniční zákal, černý zákal, bílý zákal).
Zlomené – víno, které bylo již jednou vyškoleno a znovu se zakalilo.
S krystaly vinného kamene – nepovažují se za zákal vína. Vinný kámen se vysráží buď v drobných krystalcích, které se jiskřivě lesknou, nebo ve větších lístcích, které sice nevzbuzují důvěru, ale jakost vína nenarušují.

Barva vína

Z barvy vína lze vyčíst jeho stáří, odrůdu, obsah tříslovin i vyváženost chuti. Vína s intenzivnější barvou bývají odvážnější a většinou mají i vyšší obsah tříslovin. Barva vína je měřítkem pro posuzování odrůdovosti, způsobu výroby, stáří, zdravotního stavu vína apod.

Obecně hodnotíme barvu vína ve třech základních stupních.

Slabá / nízká: (u červených vín – nízká barva) – příliš slabá barva – vystihuje malou (nízkou) barevnost vína, barva neodpovídá smyslovým požadavkům.
Vysoká: vystihuje příliš sytou až tmavou barvu vína, barva neodpovídá smyslovým požadavkům.
Odpovídající: barva je odpovídající smyslovým požadavkům pro danou odrůdu a ročník.

Barva červeného vína

Pochází ze slupek bobulí a její intenzita je závislá na slunečním svitu – vyzrálosti hroznů, obsahu tříslovin, půdě, odrůdě a způsobu výroby. Intenzita barvy červených vín závisí také na přítomnosti žlutých taninů. Světlejší červená až rubínová barva je charakteristická pro mladá a lehká červená vína s vyšším obsahem kyselin. Červenou až červenohnědou barvou se vyznačují vína těžší a vyzrálá, s nižším obsahem kyselin. Stárnutím a vlivem oxidačních pochodů víno prochází modifikací barvy, která se mění z rubínové na červenou s nažloutlými tóny až červenohnědou. Stopy barvy na okraji skleničky svědčí o vyšší kyselosti vína.

Intenzita barvy červených vín

Světle červená
Cihlová
Rudá
Rubínová
Tmavě červená
Hnědočervená

Barva bílého vína

Také bílá vína se vyznačují širokou škálou odstínů barev. Vyšší barvu s nahnědlým odstínem mají vína nedostatečně sířená. Odstín barvy bílého vína napovídá i o jeho charakteru. Mladá a zdravá jakostní vína mají různě intenzivní zelenkavou barvu až se žlutavým odstínem. Vína nedokonale školená mohou mít barvu až jantarově žlutou, což může být způsobeno i vyšším obsahem tříslovin u vín vyrobených z nedozrálých hroznů s dosud nezdřevnatělými třapinami. Vína bez jakýchkoliv barevných odstínů patří většinou k vínům z nízkým obsahem extraktu.

Intenzita barvy bílých vín