Hard seltzer Čechy nezaujal
Češi jako konzervativní národ americkou novinku hard selzer nepřijali za svůj a upřímně se ani není příliš čemu divit.
Po roce a půl končí na českém trhu takzvané hard seltzery neboli alkosodovky. Plzeňský Prazdroj a Staropramen už je nebudou na český trh dále distribuovat, v regálech je tak tuzemští zákaznici naleznou jen do vyprodání zásob. V západoevropských zemích a USA jde přitom o populární nápoj. Oproti tomu Češi se nedokázali s alkosodovkou ztotožnit.
Vstup na trh
Plzeňský Prazdroj uvedl loni v květnu na český trh ochucenou alkoholickou novinku s názvem Viper Hard Seltzer hned ve dvou příchutích – limetka a brusinka. Společnost tehdy věřila, že tento nový trendový nápoj, který má u zákazníků na americkém trhu obrovský úspěch, by mohl potěšit také Čechy. S dovozem takzvaného hard seltzeru přišel v té době i pivovar Staropramen, šlo o značku Wia Moment od kanadsko-americké mateřské společnosti Molson Coors.
Co to je hard seltzer
Tento speciální druh pití, v češtině často označovaný jako tvrdá sodovka, na americkém kontinentě vyrábí většina předních výrobců piv. Ročně se jich tam prodá za více než 14 miliard dolarů, tedy v přepočtu přes 330 miliard korun. Celosvětově by pak měly letošní tržby podle serveru Statista dosáhnout 16,36 miliardy dolarů. Očekává se přitom, že trh s tímto nápojem ročně poroste o třetinu.
Hard seltzer vzniká kvašením, mezi jeho hlavní přednosti podle výrobců patří jemná perlivost a nízký obsah kalorií. Nápoj je lehce ochucený a obsahuje kolem pěti procent alkoholu, tedy přibližně jako dvanáctistupňové pivo.
Tvrdá sodovka si postupně získává zákazníky i mimo USA, pro Česko to ovšem neplatí, tuzemský odbyt je minimální a tak dva velké pivovary s jejím prodejem po roce a půl končí a doprodávají se jen zásoby. Výroba v nicméně stále v pivovaru Staropramen pokračuje, ovšem pouze na export do západní Evropy, zejména Nizozemí, kde se hard seltzerům daří mnohem více než v Česku.
Více o tomto tématu se můžete dočíst zde – Hard Seltzer – Tvrdá soda – ALKOHOL DRINK
Proč neuspěl?
Hard seltzer v Česku a obecně i v celé Evropě nezaznamenal takovou odezvu jako v USA.
Po letošní sezoně výrobci v ČR zjistili, že nemá smysl pokračovat v jeho marketingové podpoře, protože by se jim náklady na marketing vzhledem k minimálním prodejům ani nevrátily.
Jako možné důvody uvádějí:
- Možná jsou čeští konzumenti více konzervativní
- Načasování novinky nemuselo být ideální
Důvody proč tento produkt u nás neuspěl však mohou být hlubší:
Lidé tradičně znají víno, pivo, koktejly, destiláty a likéry. Z novinek o pak byly radlery, ke kterým byli v počátcích Češi hodně nedůvěřiví a nechápali jak někdo může pít takový hnus jako pivo s limonádou. Nakonec je ale přijali a považují je za jakousi pivní limonádu, tedy pivo pro někoho, kdo pivo moc nepije, nebo mu nechutná. Módní vlna radlerů už pomalu opadá. Nápoj je považován za letní pití.
Později přišla vlna ciderů – které lze s trochou fantazie považovat za relativně zdravý nápoj, něco jako jablečné víno, ale nešlo čekat zázraky. Kvalitní cidery jsou poměrně drahé a chybí jim tady tradice.
Na alkoholickou sodovku nebyl trh připravený – lidé nepochopili co je to vlastně zač. Probíhala vlna energetických nápojů v barevných plechovkách a s šílenými názvy a do toho se připletl hard seltzer. Nic takového se u nás doposud neprodávalo, chuťově to byla limonáda a alkohol nebyl vůbec v chuti cítit.
pokud jste jich dali více, bolela vás ráno hlava. Produkt byl prezentován jako nápoj pro mladé, který je zdravý a pije ho ten, kdo chce být in. Ovšem tímto ho nepřijali spotřebitelé ve středním a vyšším věku, typičtí celoživotní pivaři.
Také prezentace alkoholického nápoje jako zdravého produktu je nesmysl, alkohol je pouze jeden a zdravý není v podstatě nikdy, jen se do určité dávky neprojevují jeho negativní účinky na lidský organismus. Nízký energetický obsah nápoje to příliš nezachránil, už jen proto, že alkohol své kalorie má tak jako tak.
Ač byl nápoj prezentován jako kvašený a čistě přírodní, v chuti to příliš poznat nebylo a celé to chutnalo jako nějaký chemický koktejl. A cena za plechovku byla vyšší než u energetických nápojů, které mladí lidé upřednostňují, protože je alespoň nakopnou.
Nepovedená prezentace nápoje
Typickou českou konzervativnost a neochotu příliš experimentovat pak nezměnila ani slabší marketingová podpora nápoje. Mnoho lidí nápoje vůbec nezná a tak v Česku kategorie alkoholických nápojů hard seltzer zatím nenastoupila na trend z amerického trhu, kde je alkosoda velmi populární.
Možná pokud by se zdůraznil americký původ a propagace a marketingová podpora by probíhala v americkém a pompézním stylu, byla by šance na úspěch vyšší.
Takto se dá říci, že to výrobci a importéři zkusili, ale rozpočet na podporu nápoje nebyl tak vysoký, aby si sami producenti s úspěchem věřili a dali tak svým alkosodovkám dostatek důvěry.
Češi chodí na pivo
Češi jsou zvyklí chodit na pivo, nikoli na alkosodovku. Máme nejlepší pivo na světě. Spousta Čechů si proto řekne, proč by měli pít něco jiného? A to hraje velkou roli.
Před 5 či 6 lety byl velký boom ciderů, které také už pomalu upadají. Není to zkrátka tak, že by o tom všichni mluvili a chodili na cider.
Hard saltzery se nicméně snaží pokrýt jinou cílovou skupinu než klasické pivaře, tedy právě ty, kteří pivo v oblibě nemají. Už když pivovary produkt na český trh uváděly, slibovaly si, že zaujmou mladší lidi, kteří pivo příliš nepijí a žádají méně kalorií.
Pivař to asi úplně neocení, ale určitě to bude zajímavá věc pro mladé lidi, kterým pivo ještě nechutná a chuťové buňky mají nastavené ještě trošku jinak – to bylo uvažování výrobců.
Svou klientelu si hard seltzer přesto našel, ovšem prodeje jsou minimální a tak o větší výrobě v současnosti nemá smysl uvažovat, už jen kvůli zařazení tohoto nápoje při výpočtu spotřební daně.
Podle vyjádření Generálního ředitelství cel totiž hard seltzery spadají do kategorie lihovin, což znamená vyšší daň než například u piva či vína.
Milovníci hard seltzeru se tak budou muset obrátit spíše na malé značky nebo se po nich poohlédnout při nákupu v zahraničí.