Historie chmelařství v českých zemích 6/6

Publikováno: Autor:

Historie a vývoj chmelařství po II. světové válce
a ve 2. polovině 20. století

Těžká doba II. světové války postihla i žatecké pivovary. Došlo k jejich značné redukci. Jako důvod likvidace se uváděla potřeba využít úzkoprofilovou měď z jejich varen. Ve zbývajících pivovarech byla vyráběna nízkostupňová piva, při jejichž výrobě byla nižší spotřeba základních surovin, sladu a chmele.

Přesto i toto těžké období přineslo pro české chmelařství některé zásadní momenty a jevy, které ovlivňovaly jeho vývoj i dlouho poté. Snahou odborných pracovníků Zemědělských výzkumných ústavů při Ministerstvu zemědělství v Praze a vysokého zemědělského školství byly právě během II. světové války položeny institucionální základy pro výzkumnou práci ve chmelařství.

Zejména úsilí předního českého šlechtitele, doc. Karla Osvalda, vedlo k soustavnému zušlechťování chmele individuálním výběrem vegetativně množených klonů z nejkvalitnějších populací krajových odrůd z českých chmelařských oblastí a k sledování jejich vlastností a vhodnosti pro pěstování. Krátce po válce, v zimě roku 1945 přihlásil doc. Karel Osvald výběr klonů žateckého poloraného červeňáku k uznávacímu řízení. Jednalo se o klony 31, 72, 114 a 126.

Po II. světové válce se významně změnila organizace pěstování chmele. Po odsunu německého obyvatelstva byly zkonfiskovány německé chmelařské podniky. V tomto ohledu byla aktivní zejména Jednota pěstitelů chmele žatecké oblasti, sídlící v Lounech. Do českých rukou tak přešla i Veřejná známkovna chmele a majetek Německé chmelařské společnosti. Již v roce 1945 vzniklo Družstvo pěstitelů chmele.
Kolem pěti tisíc chmelařských firem mělo asi třicet správců, což nebylo praktické. Ministerstvo obchodu zavedlo následně roku 1947 pro dvacet sedm velkoobchodů s chmelem a skladišť jednotnou správu. Roku 1947 vznikla také Ústřední chmelařská komise.

Chmel, jako komodita atraktivní z hlediska mezinárodního obchodu, včetně možnosti získávat platby v jinak nedostatkové zahraniční měně, byla v období socialistického hospodaření Československa po roce 1948 významná, a proto byl, naštěstí, na udržení produkce a organizaci chmelařství kladen stále velký důraz. V roce 1952 byl založen Výkupní sklad chmele n. p., v roce 1954 Stanice pro pěstování chmele, v roce 1958 Výkupní podnik chmele. V souvislosti se změnami hospodaření na venkově, kde bylo potlačeno soukromé vlastnictví, se postupně změnila celá struktura pěstování směrem k velkovýrobě a strojnímu česání chmele. Většina objektů pro sušení, skladování a balení chmele však byla pro jejich kvalitu a užitné hodnoty kontinuálně využívána, což napomohlo jejich uchování.

V 70. letech 20. století byl zahájen provoz první linky na výrobu granulovaného chmele v bývalé balírně na Chmelařském náměstí. Nová linka začala zpracovávat chmelové hlávky do podoby chmelového prášku, který se od té doby nazývá „mletý chmel“, ale velmi brzy byla technologie upravena pro granulaci, protože s granulemi se snáze pracuje v pivovarnictví. Ještě na počátku 90. let 20. se ale 65% sušeného chmele dodávalo odběratelům v lisované podobě, v tzv. balotech.

Chmelařský výzkum

Chmelařský výzkum se v regionu začal rozvíjet již v meziválečném období, v době tzv. První československé republiky (1918 – 1938). V roce 1925 byla založena Státní pokusná zemědělská stanice v Deštnici u Žatce, která od roku 1936 pracovala jako Výzkumná stanice chmelařská. Po obsazení Sudet byla roku 1939 přestěhována do Rakovníka, po válce v roce 1947 pak přesídlila zpět do Žatce. V roce 1950 byla přejmenována na Státní výzkumný a šlechtitelský ústav chmelařský. Krátce nato, v roce 1952 byl zřízen Výzkumný ústav chmelařský, ve Studentské ulici č. p. 1070. V Žatci působil jeden ze zakladatelů chmelařského výzkumu Dr. Ing. Karel Osvald, který již od roku 1927 v Deštnici pracoval na zušlechťování původních českých odrůd chmele.

V čele této instituce se posléze objevili i další mezinárodně uznávané kapacity v oboru chmelařství, Ctibor Blatný, Lubomír Vent, Antonín Srp a Robert Kellner. V roce 1974 byl pro výzkumný ústav při západním okraji města postaven a vybaven nový areál, který byl doplněn i pokusnými chmelnicemi menšího rozsahu pro vědecké ověřování postupů a výsledků šlechtění chmele. Areál byl vybaven i minipivovarem pro varní zkoušky šlechtěného chmele.

Po společenských změnách v Československu po roce 1989 se v roce 1992 Výzkumný a šlechtitelský ústav chmelařský přeměnil na Chmelařský institut s.r.o. Odborníci ústavu se aktivně zapojují do odborných akcí spojených s prezentací Žatce.

Ústav pracuje na vysoké vědecké úrovni řadu desetiletí a provádí řadu tradičních aktivit pro laickou i odbornou veřejnost, včetně degustace piva. Logicky se podílí i na programu tradiční žatecké Dočesné.

První žatecká Dočesná

První poválečná „dočesná“ se konala již roku 1946. Žatecké slavnosti chmele se konaly od té doby opět každoročně a staly se jednou z nejoblíbenější slavností, jejichž význam překračoval hranice okresu. Dočesná byla odvolána pouze v roce 1968 poté, kdy 21. srpna do Československa vstoupila vojska Varšavské smlouvy. Tehdy ostatně z politických důvodů nepřijela ani většina brigádníků, které tvořili převážně studenti.

Více informací o pivním festivalu Dočesná – Dočesná – Oslava a festival piva – ALKOHOL DRINK

Historie a vývoj chmelařství na konci 20. století

Výměra chmelnic v regionu koncem 90. let 20. století poklesla poté, kdy došlo k poklesu cen volného (tj. předem cenově nenasmlouvaného) chmele. Částečně se spolu s majetkovou strukturou objektů a výrobních podniků proměňovaly i obchodní vztahy. Od roku 1997 platí v České republice nový zákon na ochranu chmele, který nahradil starší zákon z roku 1957. Zákon č. 97/1996 S., o ochraně chmele, v platném znění, stabilizuje povinnosti v otázce evidence chmelnic, označování a ověřování chmele a při jeho zpracování a uvádění do oběhu. Zároveň došlo k největšímu snížení ploch chmelnic, a to o 1.904 ha, (20,4 % plochy 1996) a v roce 1998 o dalších 1.818 ha (24,4 %).

V roce 1960 byl založen národní podnik Chmelařství, který prošel několika reorganizacemi. Od roku 1992 pracuje transformován jako Chmelařství, družstvo Žatec. V roce 2015 zahrnovalo toto družstvo přes 100 českých pěstitelů chmele hospodařících na 4.136 ha chmelnic, což představuje cca 94% ploch chmelnic České republiky. Družstvo se zabývá především nákupem, skladováním, zpracováním chmele a obchodem s ním. Další náplní jeho činnosti je chmelařská mechanizace, výstavba chmelnic a skladování chmele.

Od roku 1999 je družstvo držitelem osvědčení Systému řízení kvality pro činnosti nákupu, skladování, zpracování a prodeje chmele dle mezinárodních norem ISO 9002 (po novelizaci dle norem ISO 9001:2000). Osvědčení vydala světově uznávaná společnost Lloyd´s Register Quality Assurance. O své činnosti družstvo informuje na dobře strukturovaných webových stránkách (http://www.chmelarstvi.cz/).

Zdroj: Muzeum chmele Žatec

Všechny díly