Vtipy o alkoholu 8/10 – Pařby a večírky

Publikováno: Autor:

Synovi je čerstvě 18 a ptá se otce: „Tati, když je mi už osmnáct, můžu jít na pařbu?“
Táta mu povídá, že jasně, ale ať nepije, že ho pak bude druhej den bolet celý tělo. Tak tedy že jo.
Druhej den se syn probudí strašně dolámanej a hned povídá tátovi: „Proč mě bolí celý tělo, dyť jsem včera nepil…“ a táta mu povídá:
„To, žes přišel nalitej o půl druhý rána a matce nadával do starejch kurev, to by mi nevadilo. To, že ses snažil znásilnit vlastní sestru, až se před tebou musela zavřít do koupelny, to bych taky rozchodil. Ale když ses vysral před televizi, do toho hovna napíchal párátka a řekls, že ode dneška bydlí ježeček s náma, tak jsem tě zbil jak koně…“

Taky se vám to občas stává? Nedávno mě kámoši vytáhli ven. Manželku jsem ubezpečoval, že přijdu okolo půlnoci! Ale hodiny ubíhaly a pivo šlo dolů příliš hladce. Okolo půl třetí ráno, ožratý jako sviňa, jsem se vydal domů. Jen co jsem vstoupil do bytu, naše kukačky v hale ožily a třikrát zakukaly. Napadlo mě, že by se manželka mohla probudit, tak jsem duchapřítomně ještě 9x zakukal. Byl jsem fakt hrdej na svou schopnost šikovně se vyhnout konfliktním situacím ve stavu totální opilosti! Ráno, když se mě pak manželka ptala, kdy jsem se vrátil večer domů, tak jsem jí s klidem řekl, že o půlnoci. Nevypadala, že by něco tušila! WOW! Dostal jsem se z toho!!
Později mi oznámila, že budeme muset koupit nové kukačkové hodiny.
Když jsem se ptal proč, odpověděla: „Tak si představ, že v noci třikrát zakukaly, potom řekly do prdele,ještě čtyřikrát zakukaly, odkašlaly si, třikrát zakukaly, chvíli se chechtaly, potom ještě dvakrát kukly a nakonec si prdly…“ :o)

Takhle se jeden táta od rodiny ráno doma probudí, v hlavě bušej permoníci, v
puse spoušť. Otevře oko a na nočním stolku dva aspiriny a sklenice vody.
Posadí se a vidí na židli – vyžehlená košile, kravata, kalhoty, Vedle stojej
vyblejskaný boty. Nahoře leží cedulka: „Miláčku, snídani máš na stole,jela
jsem nakupovat. Miluji Tě!“ Tak se oblíkne, jde do kuchyně a na stole
slanina s vejci, čerstvě upečený rohlíky, ranní noviny vedle talíře. Jeho
syn snídá, tak se ho ptá: „Co se tady proboha stalo?“ Kluk na to: „Přišel’s
domu ve tři ráno, ožralej na plech a vůbec jsi nevěděl, co děláš. Vyvrátil
dveře, rozbil židli, nablil v předsíni a udělal sis monokl o roh stolu.“
„No ale to nedává žádnej smysl, proč mám připravenou snídani a to všechno?“
„Jo tohle? To když tě máma odvlekla do koupleny a snažila se tě svlíknout,
tak’s ji řek: Ruce pryč, dámo, já jsem šťastně ženatej.“

Dva kamarádi popíjejí večer v hospodě a jeden se začne druhému svěřovat.
Nevím, co už mám dělat, když se vracím v noci domů z hospody. Nejdříve než vjedu na příjezdovou cestu ke garáži, vypnu motor, pak světla a zajedu tam setrvačností. Potom si sundám boty, po špičkách vyjdu schody nahoru a v koupelně se potichu odstrojím. Opatrně si lehnu do postele, ale moje žena se stejně vzbudí a začne na mě ječet, co si to dovoluji přitáhnout domů zase tak pozdě!
Jo kamaráde, ty máš úplně špatný přístup k věci. To já do garáže vletím, až skřípou brzdy, vyřítím se po schodech nahoru, hodím boty do skříně, skočím do postele, plácnu ji přes prdel a zeptám se: “ Jsi taky tak nadržená, jako já? “ A ona předstírá, že je v hlubokém spánku.

Vzbudí se chlap po hrozném flámu vedle cizí ženská a říká:
„Kolik máš proboha roků?“
„No tolik na kolik vypadám.“
„Mě neser, tak dlouho člověk nežije!!!“

Ráno po flámu sedí pan Vaněk na posteli a snaží se dát dohromady. Nad ním stojí jeho hodná žena: „Miláčku, co potřebuješ? Nechceš, abych ti nalila trochu sodovky?”
„Proboha, ne!” zděsí se Vaněk. „Já nesnáším rámus, co v ní dělají ty pitomé bublinky!”

„Ty, Karle, je to pravda, že Novák včera spadl do sudu s vínem?”
„No jo, je.”
„A to se neutopil?”
„Ne, jen dvakrát volal manželku, aby mu přinesla něco k zakousnutí.”

„Ty, Láďo, když v neděli flámuješ, můžeš pak v pondělí pracovat?”
„Víš, že to ani nevím? Ještě jsem to nezkoušel.”

„Když nemám chuť k jídlu, piju fernet, když nemám náladu, dám si dvě decinky vína.”
„A kdy piješ vodu?”
„Když nemám peníze!”

Baví se dvě přítelkyně: „Ten můj tráví většinu času pod zemí.”
„Je horník?”
„Ne, pije ve vinném sklípku.”

Sedí parta v pálenici a jeden starostlivě říká druhému: „Ten Oskar je už jak dělo.”
„Podle čeho tak soudíš?”
„Podívej se, přiťukává si mobilem a mluví do flašky slivovice.”

„Co jste včera oslavovali, že jsi přišel tak strašně opilý?”
„To, že jsme se nenarodili jako ženské!”

„Alkohol rozhodně nepatří do rukou dětem,” praví odhodlaně Francek, nalévá si další dvoudecák.
„Moje řeč,” souhlasí Matúš, „já sám mám šest děcek a kdyby si každé z toho džbánu jenom ulízlo, tak co by zbylo na mě?”

Pošli pitomce pro flašku a přinese jen jednu!

Chlapi slavili ve sklepě nějaké výročí. Když už byli jaksepatří ztřískaní, radí Jožin Dušanovi: „Až půjdeš, Dušane, domů a uvidíš po obou stranách schodů zábradlí, tak se chytni toho vlevo. To vpravo totiž neexistuje!”

Přijde nametený pan Novák domů a omlouvá se ženě: „Promiň, ale hráli jsme šachy.”
„Nelži mi, vždyť je z tebe cítit slivovice!”
„A co má být ze mě cítit – snad šachovnice?”

Říká paní manželovi: „Včera jsi zase přišel domů ožralý!”
„Kdo ti to řekl?”
„Ty sám!”
„Víš vůbec, kolik toho ožralí nakecají?”

Mezi táborníky: „Jirko, neříkej mi, žes nic nepil. Podívej, jak se ten oheň prudce rozhořel, když jsi do něj načůral…”

Rozjařená společnost opilců se vsadila, kdo se zavřenýma očima zjistí, jaký lihový nápoj pije. Napil se i pan Josef a hned zavřískal: „Fůj! Vždyť je to benzín.”
„No, ano, ale jaký? Super nebo speciál?”

Probudil se, nad ním postava a ta říká: „Tak budeme účtovat, pane, dostanu dvanáct stovek.”
„No to není tak hrozné po takovém tahu, to bylo chlastu a žrádla a lidí, které jsem pozval…”
„Jo,” namítla ta postava, „ale tady nejste U bařtipána, nýbrž na záchytce!”

Stará paní poruší při oslavě svých narozenin zásadu a napije se alkoholu.
„To je zajímavé,” uvažuje poté, „chutná to stejně jako ten lék, co musel manžel dvacet let denně několikrát užívat.”

Dva ožralí vedou třetího, ten jen mručí. Po chvíli přestane i to a kámoši ho jenom úplně bezvládného táhnou.
„Poslechni, Franto,” zašeptá po chvíli jeden zděšeně. „Vždyť on je Lojza úplně mrtvej!”
Druhý opilec si z toho viditelně vrásky nedělá: „Hele, zrovna jdeme kolem márnice, tak ho tady necháme.”
Dali ho chudáka na máry a on tam ležel, dokud ho k ránu neprobudila zima.
„Sakra, co se to se mnou děje?” zděsil se. „Jak to, že jsem v márnici? To asi živej nebudu. Ale mrtvej asi taky ne, to by se mi nechtělo tak čůrat!”

SMS konverzace páru.
On: „Na večer nic neplánuj, jdeme k Pepovi slavit. Narodilo se mu dítě.”
Ona: „To je super! A co má?”
On: „Co já vím, asi Fernet…”

Potkají se dva známí, kecají a najednou jeden z nich povídá: „Jsem ti včera byl se známejma na bezva pařbě. No a protože jsme dost chlastali, nechal jsem auto raděj tam, že si ho ráno vyzvednu, a domů jsem jel vlakem. Jenže ráno jsem už ze zvyku šel do garáže. A víš, co jsem zjistil, když jsem otevřel tu garáž?”
„To auto tam stálo, že?”
„Ne. Ten vlak!”

Syn popisuje svůj prožitý večer: „Ožral jsem se, šel jsem domů, otevřel dveře na WC, rozsvítil jsem, vyblil se, zhasl a zavřel dveře!”
Otec popisuje svůj večer: „Sedím na WC, někdo přišel, zhasnul, poblil mě, rozsvítil a zavřel dveře!”

Byl jednou jeden mejdan. Slavilo se až do rána. Když byli všichni oslavenci řádně pod parou, napadlo jednoho z nich, že by si mohli zalyžovat. Tak vytáhl lyže a začal v paneláku jezdit po schodech.
Byla neděle ráno a jedna babička šla z kostela. Protože na schodech se blbě házejí obloučky a babička rozvášněnému lyžaři nechtěla nebo nestihla uhnout, stalo se něco, co se nemělo stát. Babička zůstala ležet pod schody v nepříliš dobrém stavu. Oslavenci jí pochopitelně zavolali sanitku, a pokračovali dál s pitím.
Když už konečně dopili a potom taky vystřízlivěli, pokusili se zjistit, kam nešťastnou babičku odvezli. Šli se zeptat do nejbližší nemocnice: „Prosím vás, nepřivezli vám sem ráno tu a tu paní?”
„Jo tu? Tak tu odvezli rovnou do blázince, říkala, že ji někdo v paneláku srazil na lyžích.”

Všechny díly