Jak si vychutnat Brazílii 3/5

Zbývá posledních pár dní a míříme do Ria, kde je hlavním cílem Corcovado – tedy socha Ježíše na stejnojmenném vrcholu, odkud je úžasný výhled na celé město. Nahoru, pokud nechcete jít pěšky, což je výlet minimálně na dvě hodiny, protože vrchol je 710 m nad mořem a 2-3 litry vody, je možné se dostat buď mikrobusy, nebo lanovkou, která se pohybuje po kolejích a je to něco podobného jako naše lanovka na Petřín, nebo zubačka ve slovenských Tatrách. My volíme lanovku.

A i když je samotná socha opravdu impozantní a obrovská, tak je to zejména volný výhled na celé město na všechny strany, co nás dostane. Už jen kvůli němu je vhodné sledovat předem počasí. Platí to samozřejmě i naopak a tak i Corcovado a sochu můžete vidět prakticky z celého města, pokud vám necloní nějaká budova.

Výhled z vrcholu Corcovado

Je opravdu velké horko a tak odpolední program probíhá na pláži – jedná se o pláž, která je nejblíže našemu hotelu a nachází se v zátoce u Ria. Voda má divné hnědé zabarvení. Důvodem je blízký odpadní kanál, který vtéká přímo do zátoky. To opravdu není jako z katalogu a už chápu olympioniky, kteří protestovali, když zde měly probíhat plavecké závody. Alespoň že je z pláže skvělý výhled na letadla vzlétající z nedalekého letiště a také na další pamětihodnost Rio de Janeira – Cukrovou homoli.

Cukrová homole

Další den má být ještě tepleji, asi 28 stupňů. V plánu byla návštěva turistické atrakce číslo dvě – Cukrové homole, což je další vyhlídka dostupná jen lanovkou, ale nižší než Corcovado, jen 396 m. Měníme program, nechce se nám šplhat po kopcích, alespoň zbyde něco na příští návštěvu, protože Rio si opravdu zamilujete. Dopoledne trávíme prohlídkou akvária a Muzea zítřka, což je novostavba a místní architektonický skvost. Expozice je zaměřena na ekologii a pro společnost udržitelný styl života.

Muzeum zítřka

Odpoledne je plánu další turistická atrakce – jsme opět na pláži, ale nikoliv v zátoce Ria, ale na pláži směřující do Atlantiku. Přímo v Atlantiku je voda opravdu čistá a více osvěžující. Máme na výběr dvě. Volíme Copacabanu, vedlejší Ipanema musí počkat až na příští návštěvu. Po zkušenostech s parkováním v okolí pláže jedeme raději metrem.

Rio je velmi zelené město, žije se zde hodně venku a dá se tomu velmi lehce navyknout. Popíjíme na pláži až do večera a vychutnáváme sílu vln Atlantiku a paprsky slunce.

Copacabana a Cukrová homole v dáli
Barevné vlnovky – dláždění typické pro pobřežní promenádu Copacabany, Ipanema má odlišné – vzor se zaoblenými čtverci.

Další den je náš poslední. Dopoledne nakupujeme v centru Ria a odpoledne odlétáme. Panuje opět velké horko a zpět do ČR, které je opět „best in Covid“ se nám vůbec nechce,

Vracíme auto – autopůjčovna je opět marná a vrácení auta probíhá opět maňana systémem a trvá nepřiměřeně dlouho. Chtějí po nás doplatit pár drobných za špinavé auto, s čímž nemáme problém, protože auto vypadá jako po absolvování závodu v Dakaru a je plné písku. Za dva týdny jsme s ním najeli najeli přesně 3.797 km.

Na odletu máme overweight asi 2,5 kg (to budou ty testovací vzorky lahví s alkoholem). Vysvětluji, že máme jen jedno odbavené zavazadlo pro 4 osoby a nakonec to projde. Na check-in chtějí vidět hlavně očkování, což všichni máme. Mám takové podezření, že pokud by mezi nám byl nějaký antivaxer, tak by se na palubu letadla vůbec nedostal. Ale zase na druhou stranu, uvíznout přes zimu v Brazílii může být docela příjemný zážitek.

Příště se budeme věnovat tomu, na co je tento server zaměřen především – tedy tomu, co se v Brazílii pije.

Všechny díly