Extrémní street food – Balut

Každý, kdo alespoň občas cestuje jistě zná, že k jedněm z největších cestovatelských zážitků patří ochutnávka street foodu, tedy pouličního občerstvení. Už jen proto, že pokud jste v nějaké zemi, bydlíte v mezinárodním hotelu s all inclusive servisem, tak toho o dané zemi zrovna moc nezjistíte, takové hotely jsou po celém světě jeden jako druhý.

Street food

Street food vás seznámí s kulinářským uměním dané země, přípravu jídla vidíte na vlastní oči, můžete cítit vůně a vnímat chutě – prodavači vám ochotně dají i ochutnat.

V některých zemích pak najdete tzv. night food markety, které ožívají až večer, kdy již není takové horko, schází se zde obrovské množství lidí, celé rodiny, které zde večeří a popíjejí. Mnohdy se zdrží i dlouho po půlnoci. Toto je typické hlavně pro JV Asii, ale i mnoho dalších lokalit.

Platí zde dvě jednoduchá, avšak zásadní pravidla

• Pokud chcete zažít opravdu autentická místní jídla, musí se jednat o street food, kde se stravují zejména místní obyvatelé. Může se vám stát, že narazíte na podobná místa určená pro turisty – ty poznáte snadno, podle toho, že místní tam nechodí. Bývá to zejména z důvodů přemrštěných cen, nebo proto, že tam vaří špatně, případně kombinace obojího.

• Druhým pravidlem pak je, že nejlepší jídla mají tam, kde jsou nejdelší fronty. Na takovém night marketu jsou desítky až stovky prodejců různých druhů jídel, a zatímco u některých stánků jsou opravdu dlouhé fronty a jídlo tam nestíhají vydávat, od jiných stánků na vás budou nevytížení prodavači pokřikovat abyste si koupili jídlo u nich. Zde se opravdu vyplatí nespěchat a počkat si ve frontě, protože pokud by za to jídlo nestálo, místní by na něj určitě nečekali.

Filipíny

Kdo kdy byl na Filipínách, ten mi jistě potvrdí, že jídlo je tam opravdu hnus. A tento kontrast vynikne zejména tehdy, pokud jste už Asií zmlsaní, tj. navštívíte nejdříve jiné asijské země, např. Thajsko, Malajsii, Japonsko, ad. a oblíbíte si tamní vysokou úroveň gastronomie.

Na Filipínách vám oproti tomu naservírují opravdový hnus – zpravidla studenou rýži a k tomu stejně studené maso neurčité chuti, které je rozsekáno na drobné kousky a to i s kostmi. Nepochutnáte si na tom a po pár dnech této stravy začnete hledat fastfood, který vám spraví chuť.

Filipíny však mají ještě jednu pouliční specialitu – balut, na kterou se podíváme blíže.

Balut

Balut je pokrm pocházející z jihovýchodní Asie a rozšířený především na Filipínách jako cenově dostupné pouliční občerstvení. V době mé návštěvy se cena pohybovala kolem cca 4 Kč za kus v přepočtu. A seženete ho opravdu na každém trhu.

Připravuje se z ptačího vejce (nejčastěji kachny divoké), které je oplodněné a udržuje se dva až tři týdny v teple, aby se v něm vyvinul zárodek. Vejce se ve skořápce vaří v páře dvacet až třicet minut. Nevylíhnuté mládě má dosud křehké kosti a pojídá se vcelku.

K ochucení balutu se používá sůl, chilli, zázvor, česnek, ocet nebo sójová omáčka.

Balut je ceněný pro vysoký obsah vápníku a bývá považován za afrodisiakum – zejména místní muži ho konzumují ve značném množství, údajně jako prostředek na pevnou erekci. Ještě, že nic takového nepotřebuji.

A zatímco vaření nevyklubaných kachňat zaživa je kritizováno ochránci zvířat, místní obyvatelé na to mají odlišný názor a pojídají ho ve velkém. Balut je vyhledáván také turisty a to zejména těmi, kteří vydatně ochutnávají místní výborný rum a pak se při cestě do hotelu opilí v náladě navzájem hecují k ochutnávce.

Přiznám se bez mučení – balutu jsem odolal. Asi jsem byl příliš málo opilý, ale zase nemusím jíst každý hnus. A těm z vás, kteří této specialitě neodolají přeji dobrou chuť.