Fetální alkoholový syndrom

Fetální alkoholový syndrom (FAS) je soubor tělesných a mentálních vývojových vad lidského plodu, které vznikají následkem nadměrné konzumace alkoholických nápojů v těhotenství. Ona „nadměrná míra“ alkoholu v těhotenství je předmětem dohadů a ačkoliv některé studie ukazují, že např. jedna sklenička alkoholu týdně nepředstavuje pro vznik choroby výrazné riziko, mnohé odborné instituce doporučují těhotným ženám, aby se konzumaci alkoholu vyhnuly úplně. Pravděpodobně totiž neexistuje minimální bezpečná dávka. Vliv má ale i konzumace alkoholu u mužů před početím.

Alkohol (přesněji ethanol) je schopen projít placentální bariérou a vstoupit do těla vyvíjejícího se plodu. Může zpomalovat růst plodu a snižovat porodní hmotnost, způsobuje vývojové vady v obličeji, dále poškozuje zejména nervovou tkáň (mozek), což může mít za následek vážné poruchy osobnosti a chování. Průzkumy přitom ukazují, že např. ve Spojených státech konzumovalo 30 % těhotných žen v průběhu těhotenství alkoholický nápoj.

Příznaky FAS

Hlavním příznakem fetálního alkoholického syndromu je trvalé poškození centrální nervové soustavy, zejména mozku. Nezralé mozkové buňky v lidském plodu jsou velmi citlivé na alkohol a může u nich dojít k poruše, zpomalení či zastavení vývoje. To vede například k poruchám pozornosti či paměti, impulzivnímu chování a špatnému odhadu příčin a důsledků.

U dětí alkoholiček však bylo prokázáno i zvýšené riziko vzniku mentálních poruch či závislostí v pozdějším věku. Konzumace alkoholu je nebezpečná v celém průběhu těhotenství, neboť po celou dobu dochází k vývoji mozku.

Vystavení nenarozených dětí alkoholu je nejčastější příčinou poruch intelektu v západním světě. V USA a v Evropě vzniká fetální alkoholový syndrom u asi 0,2–1,5 narozených dětí z 1000. Celoživotní náklady na zdravotní a sociální péči činí až 800 000 $ na jednoho pacienta.

Alkohol v těhotenství by měl být tabu

Dítě může vážně poznamenat, nastávající matky přesto pijí.

Řada lidí nadále akceptuje, že si těhotná dá tu a tam skleničku piva, vína nebo sektu. Není jim příliš jasné, jaké dopady to může mít na nenarozené dítko. Ty přitom mohou být velmi závažné.

Je třeba si uvědomit, že každý lok alkoholu, který těhotná žena vypije, proudí pupeční šňůrou do dětského krevního oběhu. Miminko v břiše tak už po několika minutách má stejnou koncentraci alkoholu v krvi jako jeho matka.

Přestože se tak malé množství alkoholu může zdát neškodné, musíme si uvědomit, že dětské orgány stále nejsou vyzrálé a malé tělíčko tak jen velmi obtížně alkohol odbourává. Platí také, že u dítěte škodlivé účinky alkoholu působí déle než u jeho matky.

To, zda existuje nějaká hranice, do které je pití alkoholu v těhotenství pro nenarozené děti nezávadné, nelze říct. Je ale jisté, že v každé fázi těhotenství už poměrně malé množství může plodu přivodit těžké následky.

Co může alkohol u dítěte způsobit

Alkohol je jedem pro buňky, který brání v dělení buněk a tím přímo ovlivňuje růst dítěte. Kromě toho se alkohol negativně podepisuje na vývoji mozku a může napáchat vážné škody v celém organismu.

Tato alkoholem před narozením způsobená poškození miminka se dohromady nazývají jako Spektrum poruch fetálního alkoholového syndromu (FASD). Nejde tak o přesnou diagnózu, jako spíše o široký soubor různých negativních projevů, které se mohou výrazně lišit svou závažností. Nejvážnější z nich jsou pak známy jako Fetální alkoholový syndrom (FAS).

Spektrum poruch fetálního alkoholového syndromu

Slabší až střední porucha fetálního alkoholového syndromu se projevuje zpomaleným vývojem a nápadným chováním. Postižené děti potřebují co nejrychlejší a intenzivní podporu. Ale i když ji dostanou, mohou být poznamenány na celý život. Jako mladiství a dospělí pak mají také vyšší riziko vypěstování závislosti.

Děti, které mají samotný fetální alkoholový syndrom, jsou částečně těžce a nezvratně tělesně a duševně postižené. Vývoj jejich mozku byl konzumací alkoholu v těhotenství tak silně ovlivněn, že jsou do konce života odkázány na odbornou pomoc.

Možné projevy fetálního alkoholového syndromu:

• nízká porodní váha,
• růstové poruchy,
• nedokončený vývoj orgánů (poškození ledvin, slabé srdce),
• tělesné vady v oblasti obličeje, malá hlava,
• poruchy chování (slabý sací reflex, neklid, podrážděnost),
• nedostatečný duševní rozvoj (problémy se soustředěním, učením, nízká inteligence).

Jak rozšířený je tento problém

Navzdory tomu, že se o FAS příliš často nemluví a většina lidí o něm dost možná ani neslyšela, jde o relativně častý jev. Tedy rozhodně častější, než by bylo záhodno. Podle odhadů postihuje v nějaké formě přibližně jedno procento dětí v České republice. To by z alkoholu v těhotenství dělalo jednu z nejčastějších příčin vrozených vad. Například Downův syndrom se objevuje přibližně u 0,1 % až 0,2 % procenta narozených dětí. Problém je však v určení diagnózy, kdy v mnoha případech lze jen obtížně rozpoznat, zda za problémy dítěte stojí alkohol nebo něco jiného, obzvlášť když matky jeho konzumaci obvykle popřou.

Přitom pouhých 64 % Čechů se domnívá, že by těhotné ženy neměly pít alkohol vůbec. Jde o jedno z nejnižších čísel na celém světě. Tolerance k pití těhotných je tu tak poměrně značná a nikdo se nad ním příliš nepozastavuje.

Jedno je jisté: pokud by ženy v těhotenství vůbec nepily, fetální alkoholový syndrom by zmizel. Z toho vyplývá, že alkohol by měl být pro těhotné absolutním tabu. To samé platí pro dobu kojení.