Hospodské hry – Šílené míchačky 1/2

Publikováno: Autor:

Sešlo se nám v redakci od vás – čtenářů několik námětů na hospodské hry a různé české míchačky. Po přečtení jsme jen konstatovali, že jsou naprosto šílené a jen potvrzují, že je Česká republika oprávněně na prvních příčkách celosvětové konzumace alkoholu.

Nazvali jsme je šílené míchačky a jak je u podobných článků nezbytné uvádět – sami to raději nezkoušejte, ne, že by šlo přímo o život, ale minimálně pořádná kocovina vás určitě nemine. V těchto případech bývají rána krutá a pro některé konzumenty a pijáky už i večery. Marně se snažím vzpomenout jak někoho může něco takového napadnout. A ten důvod je zřejmý – tohle nenapadne nikoho střízlivého.

V tomto díle našeho nepravidelného seriálu se podíváme na šílené míchačky našich čtenářů. Jen pro upřesnění, tyto drinky drtivá většina konzumentů nepije nějak cíleně. Většinou to probíhá tak, že když je zábava v plném proudu tak někdo dostane šílený nápad a ostatní už jsou tak opilí, že neodporují, ale nadšeně souhlasí, protože jim to přijde jako prima nápad.

Nahoru a pak zase dolů

Tohle sice není klasický míchaný nápoj, ale tak trošku vlastně jo, jen s tím rozdílem, že ho nemícháme ve sklenici, ale přímo v žaludku. Je to v podstatě klasická panáková smršť: nepijeme však celý večer jeden druh, ale rovnou všechny, které restaurační zařízení nabízí.

Hra probíhá nejlépe ve větší partě, kdy se objednávají panáky pro všechny v pořadí, v jakém jsou odspodu uvedeny v nápojovém lístku. Když dojdeme až nahoru, pokračujeme opět dolů, jak již název napovídá.

Proč se hra jmenuje Nahoru a pak zase dolů je tedy zřejmé. Protože po takové dávce panáků většina hráčů ztratí paměť a někteří i vědomí…. a tak lze jen dohadovat co následuje potom, tahle hra prostě není pro slabé povahy a nemívá vítězů.

Sjezdovka

Název tohoto drinku napovídá, že se nejlépe hodí na takové to popíjení apres ski, tedy večerní párty na horách po celodenním lyžování, ať už se jedná o české hory, nebo Alpy. Ale to není nutnou podmínkou, drink se dá připravit i v létě, jediné co potřebujete je pivní půllitr, panákovou sklenku a partu pařičů.

Složení drinku pak připomíná pohádku o pejskovi a kočičce, když vařili dort…

Tak tedy vezme prázdný půllitr a každý si vybere jednu ingredienci (z nápojového lístku), kterou do něj přidá. Postupuje se podle hodinových ručiček, přidává se vždy jeden panák a kolečko se opakuje tak dlouho, dokud není půllitr úplně plný (reálně to může i přes deset různých druhů nápoje).

Pak nastává druhá fáze, kdy půllitr koluje dokola a každý se z něj napije, dokud není úplně prázdný. Pokud hra zaujme, lze pokračovat zase první fází….nakonec se sjedou úplně všichni.

„Mejdan se rozjížděl, jenže pak někdo přišel s tím nápadem: vezme se půllitr a do něj se dá panák rumu, zelené, vodky, fernetu a Bechera, troška červeného vína, malinko piva… jo, a krapánek koly, aby to prý „mělo koule“.

Kofila

 Téhle věci někde říkají též „Koksíky“ a v hospodách na pražském Žižkově si to drsňáci objednávají jako „Kofilu“. Až to ochutnáte, zjistíte proč.
 
Kofila se vás snaží odpudit ingrediencemi. Pokud vás ale neodradí ani mleté kafe, jste na cestě k pořádné opici. Kromě mleté kávy na klasického českého Turka toho ani víc nepotřebujete. Ještě tuzemák a cukr. Nástroje mají v každé hospodě – panáková sklenka a lžička.
 
Sklenku naplníte rumem a v závislosti na její velikosti do rumu vmícháte mletou kávu. Malý panák = půlka kávové lžičky, velký panák = celá lžička. Pořádně to promícháte. Pak si na jazyk nasypete cukr – zatím nepolykat. Ideální množství je odměřené v pytlíčcích, které mají v každé restauraci. Na malý panák stačí půlka, na velký raději celý. Záleží na vás, ale doporučuje se spíše víc.
 
Cukr rozválíte na jazyku a zalijete to short drinkem ve sklence. Jediný, s čím má po ochutnání společnost problémy, je lógr z Turka mezi zuby (ale tady asi není problém použít instantní rozpustnou kávu, pokud nemáte rádi lógr mezi zuby).

Chuť vás překvapí – už po prvním panáku uznáte, že to chutná skvěle. Stejně jako čokoláda Kofila.

Tento rituál pak připomíná pití tequily, kde sůl je nahrazena cukrem. Z tohoto důvodu se nápoje ta někdy nazývá Bohémská tequila, nebo Tequila pro chudé.
 
A právě v tom je zrada Kofily: chutná vám a že je v ní alkohol – natož pak obyčejný „tuzemák“ – to ani nevnímáte. Čtyři Kofily vás uzemní dokonale. Mnohem horší jsou rána po večírcích s Kofilou. Tahle dospělá Kofila vás také dokonale otupí minimálně na celý následující den.

Tahle hra nemá vítězů, každý kdo se zúčastní už předem prohrává (minimálně následující den je k nepoužití).

Zelená se Sprite

Máte rádi koktejly?

Co takhle Zelenou se Sprite? A přímo do půllitru.

Když už vám běžné drinky připadají fádní, zkusíte nový nápad, jak se dostat do alkotranzu a zaujmout společnost. Tak dojde k randez-vous i s tímto pitím.

Zelená se Sprite vypadá jako něco, co uniklo z chemičky, co ale v půllitru vypadá vskutku monstrózně, skoro až magicky. A pije se to snadno a lehce jako limonáda.

Není výjimkou, že během večera vypijete hospodskému jak všechnu Zelenou, tak i Sprite.

V takovém případě nelze určit vítěze a soutěž je nutné po doplnění zásob opakovat.

Mozek se vypne po pár půllitrech, takže nemůže včas vyslat varující signál. Rána pak patří k těm nejstrašnějším, které kdy zažijete. Opravdu velmi stěží odlepíte rty od sebe, což se vlastně není co divit, když si uvědomíte, jak sladký ten drink byl. Ruce přilepené k peřině. A vůbec budete si celí připadat jak přerostlá cukrová vata. O žaludku se nemá smysl ani zmiňovat.

Všechny díly