Italský anýzový likér – Sambuca

Pokud někdo opravdu umí vyrábět likéry, tak to jsou Italové (a také Francouzi). Likéry jsou v Itálii po staletí součástí gastronomie, jsou neobyčejně kvalitní a vyrábějí se z prvotřídních surovin.

Likéry patří k italskému životnímu stylu. A právě sambuca patří k tomu nejlepšímu z italské produkce.

Složení sambucy

Sambuca (výsl. sambuka) je druh sladkého anýzového likéru italského původu. Od ostatních anýzových alkoholických nápojů se liší hlavní přísadou, kterou tvoří černý bez. Název nápoje je odvozen od latinského slova sambucus (černý bez). Obsah alkoholu se pohybuje mezi 38 a 42 %.

Není žádným tajemstvím, že anýzovo-bezinkový likér sambuca, tolik milovaný nejen Italy, má několik různých modifikací vyráběných desítkami výrobců, tyto se mírně liší ve složení, avšak vždy se jedná o anýzový likér. Někteří výrobci však v rámci kreativity vyrábí i další příchutě přidávané k anýzu.

Kromě nejběžnějšího čirého likéru se vyrábí i spousta dalších barevných variant s rozličnými chutěmi

• kávová
• čokoládová
• lékořicová
• malinová
• brusinková
• s grenadinou
• a mnoho dalších příchutí

Anatomie nápoje je poměrně složitá a skládá se z výtažků aromatických bylin, bobulí, květin. Další slavná složka sambucy jsou květy bezu, ale přesné složení nápoje není veřejně známo. Výrobci pečlivě střeží přesné složení tohoto anýzového likéru.

Historie sambucy

Historie sambucy se datuje až do středověku. Saracéni přinesli do Říma alkoholický nápoj vyrobený na bázi anýzu. Nejprve byla používána hlavně jako lék na bolesti hlavy a zažívací potíže. Ale protože chuť tohoto nápoje byla velmi příjemná, začala být konzumována a jen pro potěšení z pití.

Poprvé o nápoji začali mluvit před více než 100 lety. První recept na anýzový alkohol vytvořili Italové jako experiment. Složení a chuť se od běžných velmi lišila, protože anýzová tinktura byla doplněna extraktem z květů bezu. Moderní sambuca neobsahuje poslední složku. Každý výrobce nápojů provádí vlastní experimenty s recepty.

Likér získal slávu v roce 1851. Autorem nápoje byl Ital Luigi Manzi. Představil sambucu jako anýzovou vodku vhodnou pro žaludek. Podle legendy se lihovar tvůrce nacházel v Civitavecchii poblíž chrámu. Tam se podnikavému Luigimu podařilo udělat díru v podlaze a uložit pašovaný alkohol. Dodatečný sklad mu pomohl zvýšit produkci a udržet cenu nápoje na nízké úrovni. Existuje verze, že likér dostal své jméno podle frází „santa buca“.

Podle jiné verze nápoj vděčí za svůj název rostlině bezinky (Sambucus). Kdysi byla jedna z hlavních ingrediencí používána jako léčivo, přidávala se do vína a vyráběla se tinktury. Existuje také názor, že název pochází z italského „sambuchelli“, takzvaných italských chlapců – nositelů vody.

Nejpravděpodobnější teorie vzhledu jména pochází z východu. Je to spojeno se vznikem arabského nápoje „zammut“, vytvořeného na bázi anýzu.

Produkci sambucy přinesl na světovou úroveň Angelo Molinari. V roce 1945 obnovil recepturu likéru a začal jej prodávat jako Sambuca Extra. Společnost, kterou tento podnikatel založil se stala rodinným podnikem. Dnes vlastní 70% italského trhu s lihovinami. Do té doby se nápoj nacházel pouze v některých regionech Itálie.

V roce 1950 vstoupila Molinari sambuca na americký trh, ale nedokázala se prosadit na regálech. Bohatá anýzová vůně není Američanům známá a produkt nebyl žádaný. Bylo rozhodnuto spojit likér s kávou, kterou obyvatelé Spojených států dlouho milovali.

To byl popud pro vznik jediné ochucené sambucy (kávy) v linii Molinari. K horké kávě se přidá alkoholický nápoj. Aby si získal zájem mladého kupce, byly vyvinuty různé techniky podávání sambucy. Tak se objevila „sambuca s muškami“ – podávaná se třemi kávovými zrny.

Konzumace a chuť sambucy

Tento nápoj je hodně sladký a nejčastěji se pije čistý, s ledem, s vodou a s kávovými zrny (třemi – pro štěstí). Rozžvýkají se, což zvýrazní a skvěle doplní anýzovou chuť. Nebo naopak – můžete si přidat pár kapek sambuci rovnou do kávy místo cukru.

Dalším rituálem, který je oblíbený především mezi samotnými Italy, je zapálení sklenky se Sambucou, následné uhašení přiklopením druhou sklenkou a vypití panáku včetně vysátí par brčkem z druhé sklenky.

Italský anýzový likér Za její specifickou chutí a charakteristickým plným aroma je hvězdicový anýz, jehož zralá semena jsou základem jinak utajované receptury. Pije se čistá se třemi zrnky kávy nebo s ledem, je součástí koktejlů, long drinků a shooterů.

Vyrábí se z hvězdicového anýzu, jehož zralá semena se destilují a dále smíchají v harmonickém poměru s nejčistším alkoholem. Právě anýz je v tomto likéru převažující složkou dávající nápoji jeho charakteristické plné aróma.

Sambuca se pije se čistá jako digestiv. Pro svoji specifickou chuť je také používána v koktejlech a při přípravě long drinků.

Zmrzlina přelitá Sambucou Ramazzotti představuje netradiční dezert vhodný pro všechny slavnostní příležitosti, jejichž unikátní tečkou může být servírování flambovaného likéru ve skleničce s několika kávovými zrny ke kávě.