Konzumace alkoholu ve stáří 2/4 – Stále pozitiva

Publikováno: 3. 2. 202312. 9. 2024 Autor: Eva Komínková

Alkohol a demence

Demence je syndrom, při němž dochází k progresivní ztrátě kognitivních schopností. Může vzniknout kdykoli, když je porušena dodávka kyslíku do mozku, například po úraze, cévní mozkové příhodě, po operacích, ale nejčastější je u lidí pokročilého věku. Ve věku 60–64 let trpí demencí 1–5 % osob, ale ve věku nad 85 let již 30 – 50 % lidí.

Ke kognitivním schopnostem patří paměť, pozornost a schopnost koncentrace, rychlost myšlení a schopnost vyjadřování. Patří k nim také schopnost řešit problémy, umění organizovat a plánovat svoji činnost, mít náhled a úsudek. Na kognitivních schopnostech závisí, jak vnímáme svět kolem nás a jak jsme schopni se adaptovat na neustále se měnící prostředí. Ve stáří se rovněž zhoršují smyslové funkce, zejména zrak. Je redukováno periferní vidění i akomodace na změny světla. Zhoršuje se také sluch. V 60 letech je v populaci 30 % nedoslýchavých, ale v 85 letech již celá polovina. Nedoslýchavost vede k nedorozuměním a posléze brání starším osobám v kontaktu s okolím.

Dle publikovaných výzkumů o vztahu mezi konzumací alkoholu a demencí, bez ohledu na její původ. Do výzkumu zařadili 3 202 osob ošetřovaných praktickými lékaři v Německu, které dosáhly nejméně 75 let věku a nevykazovaly známky demence. Za tři roky se demence vyvinula u 217 z nich (7 %). Vědci zjistili, že pití malého množství alkoholu (< 24 g denně) jednoznačně chrání před vznikem demence. Riziko demence z jakékoli příčiny pokleslo oproti abstinentům o 30 % a u Alzheimerovy choroby o 42 %. S výsledky této práce souhlasí celá řada výzkumů ze Spojených států amerických, Anglie, Francie, Nizozemska, Finska, Itálie a Austrálie.

Vyšetření mozku 1 074 osob ve věku 60–90 let magnetickou rezonancí ukázalo, že konzumenti, kteří pili od 10 g čistého alkoholu týdně až do 40 g alkoholu denně, měli méně závažné léze bílé hmoty a méně mozkových infarktů než abstinenti nebo konzumenti většího množství alkoholu. Abstinenti měli také menší objem hippocampu a amygdaly než konzumenti malého množství alkoholu.

Příznivý vliv střídmé konzumace alkoholu potvrdily také velké meta analytické studie. V Austrálii prováděli metaanalýzu 15 prospektivních studií osob s diagnózou demence, sledovaných po dobu 2–8 let. Bylo do ní zahrnuto celkem 36 747 pacientů. Autoři studie zjistili, že u starších lidí, kteří pili pravidelně mírné množství alkoholu, bylo riziko vývoje demence z vaskulárních příčin o 25–28 % nižší než u abstinentů. Když srovnali rizika skupiny klasifikované jako alkoholici, bylo relativní riziko demence u podezřelých z Alzheimerovy choroby sníženo oproti abstinentům na 0,66. U demence z jakýchkoli příčin se její riziko ve srovnání s abstinenty snížilo ještě podstatněji, až na 0,53.

Výzkumníci s dobrovolníky studovali vztah mezi pitím alkoholu a zhoršením demence a kognitivní funkce ve 23 studiích. V provedené metaanalýze zjistili, že pokud staří lidé konzumují malé nebo středně velké množství alkoholu, snižuje se výskyt demence oproti abstinentům o 37 %. Konzumace alkoholu bránila také zhoršování demence u Alzheimerovy nemoci dokonce výrazněji než u demence jiné než Alzheimerovy (RR 0,57). Statisticky významné snížení rizika demence po alkoholu nebylo ve srovnání s abstinenty pozorováno pouze u vaskulární demence.

Abstinence v mládí a demence v pozdním věku

Proběhla prospektivní studie, která měla osvětlit, zda pití alkoholu nebo abstinence ve středním věku poškodí kognitivní funkce v pozdějším věku. Sledování celkem 1 341 osob ve věku 65–79 let po dobu 21 let ukázalo, že osoby, které ve středním věku alkohol vůbec nepily, měly horší výsledky paměti, psychomotorické rychlosti a rozhodovací funkce ve stáří než osoby, které ve středním věku pily střídmě, nebo pily i větší množství alkoholu. Původní abstinenti, kteří začali pít až v pozdějším věku, měli zhoršenou psychomotorickou rychlost i rozhodovací funkci.

Podobně zaměřenou studii provedli autoři z Nizozemska u 1 927 osob ve stáří od 45 do 70 let. Zjistili, že pití alkoholu ve středním věku zrychluje psychomotorickou odpověď a zlepšuje kognitivní fl exibilitu, zvláště u žen. Nejlepší výsledky byly dosaženy při konzumaci 1–4 alkoholických drinků, tj. 10–40 g čistého alkoholu denně.

Vliv konzumace alkoholu na prodloužení života seniorů

Rozsáhlá dlouhodobá studie z Kalifornie sledovala po dobu 23 let celkovou úmrtnost v závislosti na pití alkoholu u 13 624 osob. Z celkového počtu 11 386 osob zemřelých v průměrném věku 87 let bylo více osob, které nepily žádný alkohol ve srovnání s těmi, které alkohol konzumovaly. Rozdíl rizika mortality u osob, které konzumovaly dva nebo více drinků denně, tj. min. 28 g čistého alkoholu, a abstinentů byl 15 %. Snížené riziko úmrtí měli jak dlouhodobí stabilní pijáci, tak ti, kteří začali pít až později v průběhu sledování. Ženy, které přestaly v průběhu sledování pít, měly naopak riziko úmrtí vyšší než abstinentky.

V Dánsku zjistili u 2 826 mužů ve věku 53–74 let zvýšení protektivního účinku alkoholu při pití nejen v doporučovaných, ale i ve vyšších dávkách. Úmrtí na infarkt myokardu sledovali po dobu šesti let. Při pití jednoho až dvou alkoholických drinků denně (12–24 g), popř. i většího množství alkoholu, klesalo riziko infarktu myokardu u těchto osob oproti výskytu infarktu myokardu u abstinentů až o 60 %. Nebezpečí akutního infarktu myokardu dále klesalo při pití 42 g čistého alkoholu nebo většího množství denně až na 80 %.

Další studie ukázala, že ze 4 410 osob ve věku nejméně 65 let zemřelo nebo mělo nefatální koronární příhodu za 9,2 roku sledování celkem 675 osob. Ve srovnání s abstinenty měli mortalitu nižší až o 42 % konzumenti 14 a více drinků za týden, tj. více než dvou drinků denně (28 g čistého alkoholu).

Délka dožití u abstinentů a pijáků alkoholu

Můžeme očekávat, že snížení celkové mortality a zlepšení tělesných a mentálních schopností u osob pokročilého věku při pravidelném pití malého množství alkoholu se musí nutně projevit prodloužením lidského života.

Prodloužení života ukázaly četné studie:

Analýza 89 299 mužů z Physicians’ Health Study. Muži, kteří pili alkohol střídmě, přežívali o pět a půl roku déle než abstinenti.
Italská studie prokázala u 1 536 mužů ve věku 45–65 let, že pití 1–4 drinků denně (10–40 g čistého alkoholu) prodlouží život přibližně o dva roky.
Dánská studie zahrnující přibližně 12 000 mužů a žen, která trvala 20 let, také potvrdila, že abstinenti mají kratší život než konzumenti středního množství alkoholu.
V australské studii Dubbo bylo riziko celkové mortality u mužů, kteří konzumovali v průměru dva drinky alkoholu denně čili přibližně 20 g čistého alkoholu, ve srovnání s abstinenty sníženo o 37 %, u žen o 25 %. Bylo vypočteno, že muži, kteří konzumují mírné množství alkoholu, budou žít o 7,6 měsíce déle než abstinenti, u žen činil rozdíl 2,7 měsíce ve prospěch konzumentek alkoholu.
Studie z Nizozemska ukázala, že pravidelné pití malého množství alkoholu prodlužuje život o pět let. U osob, které pily větší množství alkoholu, bylo přežívání jen o málo kratší.
V Nurses’ Health Study analyzovali vliv pití alkoholu ve středním věku na přežívání u skupiny žen, které se dožily nejméně 70 let. Střídmé pití ve středním věku bylo provázeno vyšší šancí na úspěšné přežívání než u abstinentek. U žen, které pily 5–15 g alkoholu denně, bylo přežívání vyšší o 19 %, při pití 15–30 g čistého alkoholu denně o 28 % a u žen, které konzumovaly 30–45 g čistého alkoholu denně, stouplo na 28 %. Také u žen, které konzumovaly větší množství alkoholu, v průměru 30–45 g alkoholu denně, byla šance dožít se v pokročilém věku dobrého zdraví až 24 %.

Vliv alkoholu na osteoporózu

Řídnutí kostí je onemocnění, které bývá pro řadu seniorů fatální, když dochází ke zlomenině krčku stehenní kosti a následné léčbě, která však mnohdy nebývá úspěšná.

Celá řada studií prokázala, že mírná konzumace alkoholu byla u postmenopauzálních žen, ale rovněž u mužů stejného věku, spojena s vyšší denzitou kostí a sníženým nebezpečím osteoporózy a fraktur, zejména krčku stehenní kosti. Mezi studiemi nás upoutala jedna z Londýna, která si k výzkumu vybrala monozygotní dvojčata s jejich nespornými výhodami pro podobné studie. Do sledovaného souboru bylo zařazeno 911 párů žen, z nichž 60 % bylo již v postmenopauzální fázi. Dvojčata byla vychována v jedné rodině a lišila se pouze konzumací alkoholu. Kostní denzita byla u osob, které pily mírné dávky alkoholu, vyšší než u abstinentek. U tří žen, které pily větší množství alkoholu (> 210 g čistého alkoholu týdně), byla denzita kostí ještě vyšší než u mírných konzumentek alkoholu.

Kromě toho, že většina studií prokazuje příznivý efekt střídmého pití na kostní denzitu, existují také studie, provedené v Británii, Americe, Austrálii, Dánsku a Finsku, které neprokázaly žádný vliv mírných dávek alkoholu na kostní denzitu.

Další studie prokázaly, že při nadměrném množství vypitého alkoholu se denzita kostí snižuje. Většinou k tomu dochází až při dávce větší než 30 g čistého alkoholu denně, i když bylo zaznamenáno, že i při tomto množství vypitého alkoholu se může denzita kostí ještě zvyšovat.

Jaký je mechanismus účinku alkoholu na kostní denzitu, není přesně známo. Soudí se, že alkohol působí přímo na kostní buňky a snižuje počet osteoklastů, působí na tvorbu osteoidů a na proliferaci osteoblastů. Nepřímo se na zvýšení kostní denzity může podílet alkoholem podmíněné zvýšení hladiny estrogenů.