Mezinárodní den Romů

Mezinárodní den Romů připadá na 8. duben, což je den vzniku Mezinárodní romské unie. Ta byla založena 8. dubna 1971 na kongresu v Londýně. Delegáti kongresu, kterých byly necelé tři desítky, se tehdy dohodli na vzhledu romské vlajky a romské mezinárodní hymny. Dohodli se také na preferenci označení Rom před Cikán.

Romové slaví Mezinárodní den Romů každoročně od roku 1990, kdy byl ustanoven na 4. kongresu Mezinárodní romské unie ve Varšavě. V České republice se slaví od roku 2001.

Romové

Jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie ke kastě nedotknutelných. Do češtiny byl výraz přejat v 90. letech 20. století. V mnoha jazycích je pro toto etnikum též užíván výraz odpovídající českému Cikáni. Studiem Romů se pak zabývá romistika.

Nedotknutelní

Nebo správněji nedotýkatelní, také dalitové, jsou nejnižší a opovrhovaná skupina v indickém kastovním systému, která stojí zcela mimo systém čtyř varen. Odhaduje se, že k nim náleží přes 160 miliónů Indů, mimo jiné většina indických muslimů.

Podle hinduistických pravidel a tradic se lidé jako nedotknutelní rodí, což je trestem za hříchy spáchané v minulých životech.

Původ kasty lze vysledovat ve dva tisíce let starém Manuově zákoníku, jejž vytvořili brahmánští kněží. Ten určuje správný způsob chování pro bráhmany – stanovuje, že by nikdy neměli přijít do styku s nedotknutelnými, dále s mrtvým tělem a dalšími nečistými předměty jako je krev i ostatní tělní tekutiny, výkaly aj.

Všechny práce vyžadující kontakt s nimi jsou proto v Indii vykonávány nedotknutelnými. K jejich specifickým povoláním patří například zpopelňování mrtvých, vydělávání kůží, porodní asistence, čištění stok i další fyzicky náročné práce.

Nedotknutelní jsou v souvislosti se svým podřadným postavením také široce diskriminováni – ostatní se jim vyhýbají, urážejí je, zakazují jim vstup do chrámů a domů vyšších kast. Ve veřejných místech jsou nuceni jíst a pít z nádobí zvlášť určeného pro ně. Výjimkou nejsou znásilnění, bití ani odpírání právního statutu, například nároku na pozemky přidělené státem.

Genetická studie z roku 2012 potvrdila předchozí indicie, že z příslušníků kasty nedotknutelných ze severozápadní Indie pocházejí evropští a severoafričtí Romové. Podle této studie měli opustit Indii před přibližně 1000 lety, pravděpodobně jako uprchlíci před pronikajícím islámem.

Romská populace

Romské etnikum je nejpočetnější v Evropě a v Americe. V Evropě se toto etnikum nachází zejména na jihovýchodě. Populace Romů v Evropě se odhaduje na 4 až 9 milionů, ale některé romské organizace odhadují až 14 milionů.

Romové přišli do Evropy z Blízkého východu ve 14. století. Buď se oddělili od etnika Domů, nebo s nimi alespoň sdílejí společnou historii, předkové Romů i Domů odešli ze severní Indie někdy mezi 6. a 11. stoletím.

Romové ve 20. století

20. století přineslo genocidu během druhé světové války (naprostá většina Romů z protektorátu zahynula v koncentračních táborech), komunistických snah o asimilaci (zákaz kočování v roce 1959, snaha o rovnoměrný rozptyl po území Československa), sterilizace žen v nemocnicích bez jejich vědomí, potlačování romského jazyka (tresty za používání romštiny na základních školách) a kultury.

Většina romských dětí byla zařazována do zvláštních škol. Na konci 20. století sílí snahy o společenskou a politickou emancipaci, vznikají romské kulturní a vzdělávací spolky, politické strany, organizují se celosvětové sjezdy jako např. zmíněný 1. světový romský sjezd v roce 1971 v Londýně. Současně dochází k emigraci Romů z východní Evropy zejména do Británie, Kanady a USA.

Romská komunita v Česku

K romské národnostní menšině se hlásí cca 12.000 osob. Počet příslušníku tohoto etnika je však odhadován až na 300 000 osob. Do střední Evropy a na území dnešní České republiky Romové přicházeli asi od konce 14. století.

V současnosti zde žije několik větví romského národa. Nevýznamnější a nejpočetnější skupinou jsou „Slovenští Romové“ (zvaní Rumungři), kteří na území Čech a Moravy přišli po druhé světové válce, během níž byla většina původních Českých Romů vyhlazena.

Další významnou větví Romského národa jsou olašští Romové.

Romové v ČR patří mezi skupiny zranitelné sociálním vyloučením se všemi negativními důsledky tohoto jevu, jakými jsou:

• nízká úroveň dosaženého vzdělání, 30 % romských dětí končí podle odhadů aktivistů v praktických školách.
• následná dlouhodobá nezaměstnanost, až 57 % Romů v produktivním věku bylo dlouhodobě nezaměstnaných
• kriminalita a ničení domů a bytů, podle odhadů získává prostředky k obživě nelegálně 20-30 % ekonomicky aktivní romské populace
• romská komunita také neuznává vzdělání a žije zejména přítomností

Souvisí s tím i postoje majoritní části občanů České republiky, v nichž se objevují protiromské nálady ústící také v tzv. protiromské pochody. V médiích bývají Romové zahrnováni mezi nepřizpůsobivé občany.