Pivo jako super potravina

Pivo je tradiční nápoj z kvašeného obilí, který má tisíciletou historii.

Říká se, že výroba piva, jednoho z nejstarších kvašených nápojů na světě, je stará jako samo lidstvo.

Ve významu potravin v dějinách lidstva se staví na stejnou úroveň jako chléb, který patří mezi základní produkty obživy. Kdysi pily pivo běžně i děti a byl to v podstatě takový tekutý chléb, nápoj svým způsobem zdravější než často bakteriemi znečištěná voda. 

Pivo si vařili už staří Sumerové a Egypťané, Izraelci, Keltové, Germáni, zkrátka objevovalo se u mnoha národů již ve starověku. Pivo bylo také obětováno bohům a patřilo mezi obřadní nápoje. V severském eposu Edda se tvrdí, že „víno je pro bohy, kdežto pivo pro obyčejné smrtelníky“.

Pivo bylo považováno za důležité a cenné

Ve středověku bylo základní potravinou, doslova „tekutým chlebem“, a to díky své hustší konzistencí a značné výživové hodnotě. Základem byl také slad, o hlavní kvašení se však původně nestaraly dnes používané kvasnice, kvasil spontánně, případně se používal rozlámaný a vodou zalitý chléb. A ani chmel nebyl s pivem spjat od začátku, původním kořením bývaly nejrůznější byliny.

Také je třeba podotknout, že po tisíciletí, prakticky až do „nedávna“, se vařila téměř výhradně svrchně kvašená piva. Ta jsou technologicky jednodušší na výrobu než náročný ležák. Kvasí při pokojové teplotě a poměrně krátce, kvasinky pak na hladině vytvářejí bohatou pěnu, kterou je možné sbírat pro opětovné použití.

V dávných dobách bylo typické to, že se pivo sladilo medem a přidávaly se do něj různé byliny. Ne však chmel. Ten přišel až mnohem později. A zpočátku nebyl vůbec oblíbený, naopak. 

Ve Skandinávii, Holandsku, Anglii a u Baltu se ještě dlouho drželi svého kořeněného piva s bylinkami, ovsem a sladovou obilninou. 

Například v Anglii o chmelové pivo původně vůbec nebyl zájem. Panovník Jindřich VI. v 15. století kvůli tomu pěstování chmele zakázal, protože kazí chuť piva, nechal se slyšet. Jindřich VIII. zase tvrdil, že chmel je zlá bylina ničící chuť anglického piva a zdraví lidí. Prohlášení o nové přísadě se chytil i botanik John Evelyn. Jistě zvyšuje trvanlivost, ale zkracuje život, hlásal.

Pivo a kláštery

Vaření piva bylo kdysi výsadou žen, stejně tak jako příprava dalších pokrmů, ale také mnichů. Protože se v klášterních zahradách pěstovaly hojně byliny a vyráběly nejrůznější léky a elixíry, bylo i běžnou samozřejmostí, že mniši vařili pivo.

Nejprve se do piva přidávaly byliny, později chmel, který zvyšoval jeho trvanlivost a skladovatelnost. Chmelové pivo chránilo mnichy před ženskými démony, které je ve spánku okrádaly o semeno, podporovalo dobrý spánek a tlumilo u mnichů chtíč. Chmelové pivo totiž obsahuje množství fytoestrogenů, které mají tlumivé účinky. 

V malém množství to nicméně moc nepomáhalo a mělo to spíše opačný efekt, pro jistotu tedy pili jak je psáno v kronikách až pět litrů piva denně. Tam už se účinky jednoznačně projevovaly a mniši ztráceli mužnost, libido i potenci.

Z klášterů pivo odkupovala šlechta i měšťané. Později si také pivo vařily panské stavy, na úkor rozvoje vaření piva ve městech. Na rozvoj pivovarnictví pak u nás mělo vliv zrušení nevolnictví Josefem II. v roce 1781 a také to, že se vaření piva přesunulo více do měst. Právo vařit ve městě pivo a prodávat ho nebo zákaz dovozu cizího piva uděloval panovník. V roce 1516 vydal vévoda Vilém Bavorský Příkaz čistoty: do piva se mohla přidávat jen voda, slad, kvasinky, chmel, nic jiného. Tím se mělo zabránit nežádoucímu obsahu v pivu.

Zdravotní účinky piva byly přeceňovány

Ať už bylo pivo vyrobeno z jakýchkoliv léčivých bylin, jeho zdravotní účinky byly přeceňovány. Už sama skutečnost, že obsahuje alkohol jej činí nezdravým.

Pokud si chcete využít zdravotní benefity bez rizika, řešením jsou přípravky ze sušených pivovarských kvasnic.

Přípravky obsahuje pivní kvasnice ve směsi s ostropestřcem mariánským. Sušené pivní kvasnice vynikají snadnou dostupností obsažených živin pro organismus.

Ostropestřec je proslulý vysoce účinnou ochranou jater, podporuje rovněž jejich regeneraci. Posiluje detoxikační jaterní aktivitu a správnou jaterní funkci, podporuje trávení a pročišťování těla. Příznivě ovlivňuje stav a funkci srdce. Obsahuje živiny, vitamíny řady B a užívá se jako doplněk stravy.

Super potravina neboli tekutý chléb

Pivo bylo ve svých počátcích hlavně potravina.

Přesněji řečeno kaše. mohli jste dostat husou kaši, řidší kaši nebo úplně řídkou kaši, která se dala pít brčkem. Mohli jste dostat kaši světlou i kaši tmavou. Prostě co várka, to originál.

Termín tekutý chléb není synonymem pro pivo jen v češtině, ale i v německy mluvících zemích. V Rakousku, Německu a regionech Švýcarska je termín „flüssiges Brot“ v běžné mluvě poměrně rozšířený.

Chléb i pivo mají svůj základ v obilninách, původně značně různorodých, které se postupem vývoje u chleba omezily zejména na pšenici a žito, u piva pak hlavně na ječmen a pšenici. V tomto směru lze zjistit i jistou místopisnou spojitost mezi pivem a chlebem. Při cestách po Evropě není obtížné odhalit, že v oblastech, kde se peče stejný chléb, se také vaří přibližně stejné pivo.

Druhým možným důvodem, proč se pivu dostalo označení tekutý chléb, je jeho schopnost zasytit. Jeho výživová hodnota. Zejména piva silnější (v některé literatuře označovaná jako piva tlustá) jsou díky své dobré stravitelnosti více součástí potravy než jen nápojem.

Zdraví prospěšné látky v pivu

Kromě draslíku a sodíku jsou v něm hojně zastoupené také chloridy, vápník, hořčík, fosfor a křemík.

Pivo není ani chudé na vitamíny. Nejhojnější jsou ty ze skupiny B, a to hlavně díky obilnému sladu a pivovarským kvasnicím, bez kterých by pivo vlastně nebylo pivem.

Celkově ale pivo nelze doporučit jako zdravý nápoj.

Pivo je alkohol a jako takový může napáchat hodně škody. Jde o to pít s mírou. Což z pohledu lékařů a odborníků na závislosti znamená v případě piva nějaké dva půllitry denně u mužů a jeden půllitr u žen.

A důležité je si dát nějaký ten den v týdnu úplnou pauzu, odborníci doporučují úplnou abstinenci minimálně dva dny v týdnu.

Není určitě náhoda, že Češi zaujímají nejen první místo v celosvětové konzumaci piva na osobu a rok, ale také figurují mezi prvními pět státy v úmrtnosti na rakovinu slinivky břišní.

Pivo jako globální nápoj

Pivo je v současnosti nejprodávanější nápoj na světě a jeho spotřeba stále roste.

Pivo, dle obecné definice, je slabě alkoholický nápoj vyrobený zkvašením obilného rmutu. Ještě před kvašením do něj přidává sládek chmel a vzniká mladina. Cukr potřebný pro kvašení přichází ze sladovaného ječmene, případně, třeba v Německu, z pšenice, na americkém kontinentu, ale v menší míře i jinde přidávají sládci i podíl kukuřice, v Asii pak rýže.

Proto, pokud bychom chtěli definovat nějak jednodušeji, byl by to „zkvašený nápoj z obilí“.