Povídání o víně 3/4
Víno je nápoj básníků a mudrců
Vinaři víno oslovují a dávají mu vlastnosti lidského těla i duše. O tom svědčí i rčení:
„stůl bez vína je jako žena bez vlasů a rodina bez dětí“.
Vínu ale dovedou také naslouchat, to moravské prý říká:
„Poskytnu ti radost po celý život, od narození až do konce života. Dobře vím, že bez tebe by ani mne nebylo. Po staletí mne opěvují básníci, malíři zobrazují chvíle mého vzniku, jakož i člověka žijícího ve vinorodém kraji. Vešlo jsem do každodenního tvého zpěvu, historek, pohádek i legend. Jsem jako děvče, o které je nutno se starat po celý rok a nesmí se spustit z očí, aby těšilo svého pána, ale i ostatní milence“.
Víno je nápoj nejušlechtilejší
Když Ježíš uchopil při poslední večeři páně kalich do svých rukou a naplnil ho, bylo v něm víno. Obsah kalicha pak označil za svou krev, která se vylévá k odpuštění hříchů světa. Neexistuje, myslíme, přesvědčivější důkaz o skutečnosti, že víno je nápojem nejušlechtilejším.
Víno na lékařský předpis
Podle průzkumů některých zdravotnických organizací by v případě vína mohla být slova přípitku „Na zdraví“ opravdu nejen zdvořilostní frází. Víno je odedávna ceněno pro své léčivé vlastnosti. Už v židovském Talmudu se píše: „Víno je první mezi léky“. Používalo se jako jedno z prvních anestetik, tedy znecitlivujících látek, a také jako desinfekční prostředek.
Francouzský paradox
Koncem minulého století lékaři zjistili, že u Francouzů se sice vyskytují ve větší míře choroby jater a ledvin, ale na druhé straně netrpí nemocemi srdečního a cévního systému. Tento jev se ve světě medicíny proslavil jako takzvaný „Francouzský paradox“.
Francouzský kardiolog Serge Renaud se snažil objasnit, proč Francouzi mívají třikrát méně infarktů než Američané, přestože snědí o třicet procent více tuků, více kouří a mnohem méně cvičí. Renaud dospěl na základě rozsáhlé studie s několika desítkami tisíc lidí k závěru, že příčinou je pití vína. Tento provokativní závěr zaujal nejen lékaře, ale myslíme si, že ho určitě využilo i mnoho ctitelů tohoto alkoholu jako svoje alibi. Ve Spojených státech však mnozí Američané pochopili jeho slova po svém. Rázem hodili za hlavu všechny poučky o zdravé výživě, vzali útokem supermarkety a prodej červeného vína prudce stoupl. O dalších následcích již zpráva nehovoří, ale myslíme, že nebudeme daleko od pravdy, když řekneme, že se nejspíš zvedl i prodej tabákových výrobků a zvýšila se konzumace hamburgerů.
Snižování rizika infarktu, mozkových příhod, rakoviny či cukrovky
V České republice i v západoevropských zemích patří srdeční a cévní onemocnění k těm nejčastějším příčinám úmrtí. Dřívější epidemiologické studie ukázaly, že riziko vzniku těchto chorob je u úplných abstinentů mírně vyšší než u pravidelných střídmých konzumentů alkoholu (20 až 30 gramů alkoholu denně). Jeden až dva decilitry bílého vína denně pomáhají snižovat riziko srdečních a cévních onemocnění, například kornatění tepen. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky v Praze představili experti z Ústavu klinické biochemie a hematologie Fakultní nemocnice v Plzni.
Kromě aterosklerózy napomáhá konzumace kvalitního bílého vína, podle nich, při snižování rizika infarktu, mozkových příhod, rakoviny či cukrovky. K závěrům lékaři dospěli, když zkoumali na dvou stovkách mužů a žen účinky odrůdového vína Müller – Thurgau. Dobrovolníci denně pili 375 ml vína. Po měsíční konzumaci u dobrovolníků zjistili, že jim vzrostla hladina tzv. dobrého cholesterolu (HDL-cholesterol), který zabraňuje kornatění tepen. Riziko kardiovaskulárních chorob se snížilo o 15 procent. Snížila se i hladina volných radikálů – látek podporujících zhoubné nádory či rozvoj aterosklerózy.
Cirhóza jater, zvýšení hladiny tuků a zvýšení obsahu kyseliny močové v krvi
Časté pití alkoholu ve vyšší míře vede k negativním dopadům na zdraví, cirhóze jater, zvýšení hladiny tuků a zvýšení obsahu kyseliny močové v krvi, či k možnému rozvoji závislosti či rakovin vnitřních orgánů. Tyto účinky ale přibývají až s vysokou konzumací alkoholu. Vědci přiznávají, že neexistují studie, které by sledovaly velkou skupinu obyvatel dlouhodobě. Jejich doporučení jsou proto velmi opatrná. Ukázalo se, že při dávce, která byla podávána (375 ml vína), byl nežádoucí účinek na játra minimální, ač to byla poměrně vysoká dávka. Současně s konzumací bílého vína lékaři doporučují jíst energeticky vyváženou stravu, zejména potraviny s vyšším přísunem kyseliny listové. Ta pomáhá snižovat některé negativní faktory vznikající při pravidelné konzumaci vína. Vědci také zdůraznili, že je třeba se pravidelně věnovat pohybové aktivitě.
Elixír dlouhověkosti?
Přesný mechanismus, který ovlivňuje délku lidského života, není znám. Předpokládá se, že dochází k přestavbě a celkovému snížení metabolismu, a tím i k menší šanci vytváření volných radikálů v našem těle.
Možným klíčem k tajemství dlouhověkosti je látka obsažená ve víně, Resveratrol
(trans–3,4′,5–trihydroxystilben, C14H12O3; 1,3-benzendiol, 5-[2-(4-hydroxyfenyl)ethenyl]-, (E)-),.
Resveratrol ovlivňuje metabolismus lipidů a inhibuje srážení krevních destiček. Předpokládá se, že díky své schopnosti inhibovat androgenní receptory má pozitivní vliv na prevenci rakoviny prostaty. Některé výzkumy naznačují, že dokáže zesílit účinek některých antiretrovirových léčiv.
Poslední výzkumy ukazují, že Resveratrol se vyskytuje ve velkém množství rostlin a rostliny jej zvýšenou měrou produkují, když jsou ve stresu, jako svou obranu pro přežití. Co se týká modré vinné révy, zjistilo se, že obsahuje více Resveratrolu, když jsou hrozny nedozrálé. Pro francouzská vína je typické, že se nechávají přezrát, pak jsou náchylnější k infekci plísní Botritis cynerea, která prorůstá do hroznů a rostlina se brání produkcí právě Resveratrolu, který pak přechází do vína.
Momentálně hledají vědci ve víně další sloučeniny, které by léčily nemoci stáří jako je třeba cukrovka. Každopádně pokud tam ty látky nenajdou, určitě tam najdou pravdu, ale nejspíše až na dně sklenky.
Otázka množství
Kolik vína by měl člověk vypít, aby se dočkal nějakých příznivých výsledků, je dost individuální. Záleží na váze konkrétního člověka, jeho výšce, na jeho toleranci a schopnosti odbourávat alkohol, na psychické kondici a dalších dispozicích. V různých zemích se navíc doporučená denní dávka trochu liší. Za rozumný průměr můžeme považovat dvacet až čtyřicet gramů denně. To je zhruba dva až čtyři decilitry vína denně. Ženy by měly pít asi o třetinu méně, schopnost jejich organismu štěpit alkohol je horší.
Pokud chceme, aby alkohol příznivě působil na oběhový systém, měli bychom si ho dopřát nejméně pět až šest dní v týdnu. V těchto doporučených intervalech a dávkách by neměl mít nepříznivý vliv na naše játra.
Všechny díly
